Přátelství – spolupráce – vzájemná pomoc mezi národy ČSSR a SSSR+42Vítězné ideje Října se staly inspirující a přetvářející silou našeho století, které od základu změnily chod světa. Hluboce zapůsobily na rozmach třídního zápasu dělnické třídy ve všech zemích a staly se mohutným podnětem pro rozvoj národně osvobozeneckého hnutí. Na obraze: Útokem Rudých gard na Zimní palác — sídlo Prozatímní vlády — započala cesta, po níž dnes jdou stamilióny lidí. Vpravo dole: Pod vlivem vítězné Velké říjnové socialistické revoluce probíhala i generální stávka našich pracujících 14. října 1918 za vytvoření samostatné Československé republiky.Společný boj českých a slovenských rudoarmejců na obranu prvního socialistického státu proti kontrarevolučním silám a cizím interventům položil základy třídního svazku dělnické třídy a pracujících Československa a Sovětského svazu. Lid Československa a jeho armáda se hrdě hlásí k revoluční tradici, kterou vytvořili českoslovenští rudoarmejci. Na obraze: Bojová zástava „Československých rudoarmejců“. Čs. rudoarmejci u pancéřového vlaku ORLÍK. Českoslovenští rudoarmejci na vojenské přehlídce v roce 1970.16. června 1919 byla vyhlášena Slovenská republika rad. V přijaté proklamaci adresované proletářům celého světa se přihlásila k zásadám proletářského internacionalismu, proletářské demokracie, práva národů na sebeurčení, likvidace vykořisťování, nastolení diktatury proletariátu a vybudování socialistické společnosti. Byl to jeden z projevů revoluční vlny v mezinárodním dělnickém hnutí, kterou vyvolalo vítězství ruských bolševiků ve Velké říjnové socialistické revoluci. Odkaz této revoluční události byl dále rozvinut v třídním protifašistickém a národně osvobozeneckém boji našeho lidu. Na obraze: Prešov, budova vyhlášení Slovenské republiky rad a pomník Sovětské armády — symbol internacionalismu.Vznik Komunistické strany Československa v květnu 1921 byl jedním z článků řetězu revolučních událostí započatých Velkou říjnovou socialistickou revolucí. Komunistická strana si za cíl své činnosti postavila svržení kapitalismu, nastolení diktatury proletariátu a vybudování socialismu. Od svého vzniku čerpala ze zkušeností Komunistické strany Sovětského svazu a usilovala o rozvoj přátelských vztahů se zemí Sovětů. Rozhodně vystupovala proti antisovětské politice československé buržoazie. Na obraze: Ustavující sjezd Komunistické strany Československa, který probíhal ve dnech 14.—16. května 1921 v Národním domě v Praze-Karlíně.Velkým vítězstvím protifašistického lidového hnutí a politiky Komunistické strany Československa bylo podepsání první československo-sovětské spojenecké smlouvy 16. května 1935. I když základní tendence buržoazní zahraniční politiky se tímto aktem nezměnila, pracující lid Československa považoval Sovětský svaz za oporu své bezpečnosti v boji proti fašismu. VII. sjezd KSČ, který se konal 11.—14. dubna 1936 v Praze, přijal linii vyjadřující zájmy republiky a lidu. Jeho závěry se staly základem boje za obranu demokracie a republiky a východiskem pro pozdější postup strany v letech nacistické okupace. Vpravo titulní list Smlouvy o vzájemné pomoci mezi Republikou československou a Svazem sovětských socialistických republik z roku 1935.V situaci, kdy československá buržoazie přijala potupný mnichovský diktát a západní „spojenci“ zaprodali Československo fašistickému Německu, jedině Sovětský svaz zůstal věrný svým spojeneckým závazkům. Byl za všech okolností ochoten hájit svobodu a nezávislost Československé republiky. Vládnoucí kruhy československé buržoazie odmítly nabízenou pomoc.Přímým důsledkem Mnichova byla likvidace Československé republiky. Československo-sovětské vztahy se počaly utvářet v podmínkách nelítostného boje proti fašismu. Československo-sovětské úmluvy z července a září 1941 obsahovaly závazek vzájemné pomoci a podpory v boji proti nacistickému Německu. Umožňovaly vytvoření 1. čs. samostatného praporu v SSSR. Na obraze: Průčelí budovy štábu 1. čs. samostatného praporu v SSSR — Buzuluk.Bojové vystoupení 1. čs. samostatného praporu v SSSR u Sokolova v březnu 1943 se stalo počátkem slavné bojové cesty československých vojenských jednotek v SSSR. Ve společných bojích československých a sovětských vojáků proti hitlerovským okupantům se upevňovalo přátelství, bojová družba a spojenectví mezi národy Sovětského svazu a Československa. V bojích u Sokolova naši vojáci dokázali, že pracující lid Československa je skutečným bratrem sovětského lidu. Na obraze: Hrdina Sovětského svazu kapitán Otakar Jaroš.Hrdinství československých vojáků při osvobozování Kyjeva bylo mocnou posilou v osvobozeneckém zápase našeho lidu. Společně prolitá krev upevnila věrné přátelství a bratrství mezi lidem Československa a Sovětského svazu. Na obraze: Přesun sovětských a československých jednotek před zahájením bojů za osvobození Kyjeva — září 1943.Podepsáním Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Svazem sovětských socialistických republik a Československou republikou 12. prosince 1943 v Moskvě bylo završeno mnohaleté úsilí Komunistické strany Československa o mezinárodně právní zakotvení zahraničně politické orientace našeho odboje. Oporou budoucího čs. státu se stalo spojenectví se Sovětským svazem. Na obraze: Text Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi ČSR a SSSR.Národně osvobozenecký zápas a společné boje v letech 1943—1945 patří k revolučním bojovým tradicím československého a sovětského lidu. Střežit a rozvíjet jejich odkaz je nejsvětější povinností každého příslušníka Čs. lidové armády. Na obraze: Kapitánu Jánu Nálepkovi byl za chrabrost, osobní hrdinství a za zásluhy o rozvoj partyzánského hnutí udělen titul hrdiny Sovětského svazu.Nejúčinnější pomocí Sovětského svazu Slovenskému národnímu povstání byla karpatsko-dukelská operace Sovětské armády, zahájená 8. září 1944. Bojů za osvobození naší vlasti se po boku Sovětské armády zúčastnil 1. čs. armádní sbor v SSSR. Na Dukle se zrodilo heslo „Se Sovětským svazem na věčné časy! Se Sovětským svazem a nikdy jinak!“ Vyjadřuje sílu proletářského internacionalismu, bratrství a vzájemné spolupráce našeho a sovětského lidu. Na obraze: a) Velitel 1. ukrajinského frontu maršál Sovětského svazu I. S. Koněv (u dalekohledu), velitel 38. armády generálplukovník K. S. Moskalenko a náčelník politické správy 1. ukrajinského frontu generálporučík S. S. Šatilov (vpravo) dne 8. září 1944. b) Blahopřání sovětského důstojníka příslušníku 1. čs. armádního sboru v SSSR ke vstupu na půdu rodné vlasti.Osvobození Československa Sovětskou armádou v květnu 1945 a vítězství národní a demokratické revoluce znamenaly předěl v životě našich národů. Zachránily naše národy před zkázou a vytvořily podmínky pro vznik lidově demokratické republiky. S vděčností a láskou vzpomínáme na více než 140 000 sovětských vojáků, kteří padli za svobodu a nezávislost naší vlasti, za šťastný život nás všech. Na obraze: Památník na Dukle; Bratislava-Slavín, památník věčné slávy sovětským hrdinům; Praha-Smíchov, památník tankistů — osvoboditelů Prahy.„9. květen je vskutku velký, ba největší národní svátek,“ řekl Klement Gottwald. „Tento den je zároveň i historickým mezníkem, kdy český a slovenský národ zahajuje novou, dosud nejsvětlejší éru svých dějin, éru skutečné národní svobody a nezávislosti, éru vlády lidu a svobodné práce lidových mas, éru výstavby socialismu.“ Na obraze: Pražané vítají své osvoboditele.Návrh Komunistické strany Československa, jenž nejdůsledněji formuloval program národní a demokratické revoluce, byl oficiálně přijat a vyhlášen čs. vládou 5. dubna 1945 v Košicích. Jeho ustanovení upevňovala naše spojenectví se Sovětským svazem v oblasti politické, hospodářské, kulturní i vojenské. Zakotvoval například zásadu, že organizace, výzbroj a výcvik čs. armády budou stejné jako organizace, výzbroj a výcvik Rudé armády. Dohoda mezi vládou SSSR a Československé republiky o předání zbraní a válečného materiálu čs. vládě, uzavřená 14. dubna 1945 v Moskvě, byla významným faktorem budování nové čs. armády. Sovětská vláda odevzdala Československu bezplatně výzbroj a vojenský materiál pro čtyři československé divize a vyjádřila ochotu poskytnout výzbroj pro dalších 6 divizí.Životně nezbytnou podmínkou řešení poválečných problémů Československa byla hospodářská pomoc Sovětského svazu. Na základě dlouhodobé československo-sovětské obchodní dohody, podepsané v červenci 1947, jsme dováželi ze Sovětského svazu bavlnu, vlnu, železnou rudu, barevné kovy, slitiny železa a další důležité suroviny. V témže roce nám Sovětský svaz dodal 600 tisíc tun obilí, a tím nám pomohl vyřešit naše těžké zásobovací potíže vyvolané katastrofálním suchem a rozbíječskou politikou reakčních sil v Národní frontě. Na obraze: Překladiště v Čierné nad Tisou.Vítězný únor 1948 definitivně umožnil uskutečnit neochvějnou vůli pracujícího lidu spojit navždy své osudy při budování socialistické a komunistické společnosti se Sovětským svazem. Tento svazek se stal základním pilířem naší zahraniční i vnitřní politiky. Na obraze: Vystoupení pracujících na Staroměstském náměstí v únoru 1948 dokumentovalo, že moc v naší republice patří lidu.V letech 1949—1960 řešily všechny státy Rady vzájemné hospodářské pomoci ve spolupráci se Sovětským svazem závažné otázky socialistické industrializace a sociálně ekonomické přestavby zemědělství. Vědeckotechnická spolupráce mezi Československem a Sovětským svazem se stala pro rozvoj našeho národního hospodářství rozhodující podmínkou. Na obraze: Sovětský svaz nám předal projekční dokumentaci a poskytl přímou pomoc při výstavbě závodu Slovenského národního povstání v Žiaru nad Hronom...... petrochemického kombinátu Slovnaft v Bratislavě.Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik podepsaná na Pražském hradě 6. května 1970 navazuje na smlouvu z roku 1943. Zdůrazňuje, že nerozborné přátelství mezi ČSSR a SSSR zpečetěné ve společném boji proti fašismu a dále prohloubené v letech výstavby socialismu a komunismu, jakož i bratrská vzájemná pomoc a všestranná spolupráce, založená na učení marxismu-leninismu a neochvějných zásadách socialistického internacionalismu, odpovídají zájmům národů obou zemí a celého socialistického společenství. V nových podmínkách vyjádřila odhodlání našich národů jít navždy společně se Sovětským svazem. Na obraze: Manifestace pražského lidu u příležitosti podepsání nové spojenecké smlouvy mezi ČSSR a SSSR.Spolupráce se Sovětským svazem a vzájemná koordinace národohospodářských plánů nám umožňují realizovat velkoryse koncipovaný program výstavby rozvinuté socialistické společnosti. Průmyslový rozvoj zařazuje Československo na přední místo mezi vyspělými státy světa. Výstavba a později i modernizace mnoha průmyslových závodů byla uskutečněna s pomocí Sovětského svazu. Rovněž Východoslovenské železárny byly vybudovány a rozvíjejí se na základě vzájemné spolupráce.Perspektivy chemického průmyslu Československa se opírají o dodávky zemního plynu a ropy ze Sovětského svazu.Za pomoci Sovětského svazu byla vybudována rafinérie ropy v Kralupech nad Vltavou. Na obraze: Výroba lisovací hmoty „krasten“.Hospodářská spolupráce mezi oběma státy přispívá k jejich rozvoji i k dalšímu zdokonalování mezinárodní socialistické dělby práce. Prohlubuje socialistickou ekonomickou integraci v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci. ČSSR dodává Sovětskému svazu stroje a zařízení pro hutnický, chemický, naftový, petrochemický a potravinářský průmysl a dopravní prostředky. Na obraze: Pětkrát zalomená hřídel — výrobek Závodů V. I. Lenina Plzeň, a pivovarnické zařízení vyráběné v Závodech Vítězného února Hradec Králové patří k vývoznímu sortimentu do Sovětského svazu.Rozvoj energetické základny naší socialistické společnosti je spojen s vybudováním jaderného komplexu — za vědeckotechnické spolupráce se Sovětským svazem. Na obraze: Jaderná elektrárna V 1 Voroněžského typu v Jaselských Bohunicích na západním Slovensku vybudovaná s technickým přispěním SSSR. Její první blok vyprodukuje v roce 1979 1,5 miliardy kWh elektrické energie.Ideje internacionalismu prolínají veškerou činností Komunistické strany Československa a Komunistické strany Sovětského svazu. Spolehlivou základnou, na které národy ČSSR a SSSR sjednocují své úsilí ve všech sférách společenského života, je pevný svazek jejich marxisticko-leninských stran. Na obraze: Setkání generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta ČSSR G. Husáka a generálního tajemníka ÚV KSSS a předsedy prezidia Nejvyššího sovětu SSSR L. I. Brežněva na Krymu v červenci 1979.K důležitým dvoustranným dohodám mezi ČSSR a SSSR, které jsou základem dlouhodobých perspektiv v jednotlivých oblastech národního hospodářství, patří strojírenská výroba zařízení pro jaderné elektrárny. Na obraze: Turbínová hala pro atomovou energetiku v závodě V. I. Lenina Plzeň.K rozvoji spolupráce mezi ČSSR a SSSR dochází rovněž v dopravním strojírenství, ve výrobě přístrojů a prostředků automatizace, výpočetní techniky a silnoproudé elektrotechniky. Na obraze: Nejvýkonnější rychlíkové lokomotivy jsou dodávány do SSSR. Letadla IL 62 dovážená ze Sovětského svazu patří k nejmodernějším leteckým dopravním prostředkům.Společné využívání přírodních zdrojů Sovětského svazu přináší prospěch všem zemím socialistického společenství. Účastí na výstavbě dálkového plynovodu Sojuz z oblasti Orenburg — západní hranice SSSR jsme pro ČSSR jen v roce 1979 zabezpečili 1,6 miliardy kubických metrů plynu. Od roku 1980, kdy plynovod Sojuz dosáhne plné plánované kapacity, bude ČSSR po 20 let dostávat ročně 2,8 miliardy kubických metrů přírodního plynu jako úhradu za práci a investiční prostředky vynaložené na jeho výstavbu. Na obraze: Z výstavby plynovodu Sojuz.Ochrana socialistických vymožeností, jichž bylo dosaženo hrdinným úsilím a obětavou prací lidu obou zemí, jsou společnou internacionální povinností. Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a SSSR vyjadřuje rozhodnou vůli neochvějně dodržovat závazky vyplývající z Varšavské smlouvy ze dne 14. května 1955. Náš lid podporuje linii Komunistické strany Československa na další prohlubování internacionální spolupráce států Varšavské smlouvy ve všech oblastech vzájemných vztahů. Na obraze: Zasedání politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy v Praze 25.—26. ledna 1972. Pohled na československou delegaci.Internacionálním úkolem států Varšavské smlouvy je společné zajištění bezpečnosti před hrozícím nebezpečím imperialistické agrese a proti všem ostatním formám ohrožení socialistických vymožeností. Sovětský svaz a jeho armáda nesou hlavní tíhu odpovědnosti za obranu své země a zemí socialistického společenství. Na obraze: Sovětské ozbrojené síly mají rozhodující podíl na upevňování obranyschopnosti armád Varšavské smlouvy.Úspěchy v budování rozvinuté socialistické společnosti a pomoc Sovětského svazu umožňují naší straně a vládě vybavovat Československou lidovou armádu moderní bojovou technikou a zbraněmi. „Účinné zbraně a technika, bojové mistrovství vojsk, jejich ideové přesvědčení a oddanost straně a lidu jsou hlavními činiteli připravenosti ČSLA ...“, zdůraznil na XV. sjezdu KSČ ministr národní obrany ČSSR armádní generál Martin Dzúr.Spojenecká cvičení jsou školou bojového bratrství, vlastenectví a internacionální výchovy vojáků. V jejich průběhu se zdokonaluje jejich připravenost k obraně zájmů socialismu.O pomoci Sovětské armády ČSLA ministr národní obrany ČSSR armádní generál Martin Dzúr řekl: „Vaše bohaté zkušenosti, trvalá pozornost a pomoc významnou měrou napomáhají růstu všestranné síly naší lidové armády. Právě tato nejužší spolupráce se Sovětskou armádou a využívání vašich zkušeností nám umožňuje úspěšně řešit úkoly uložené ČSLA XV. sjezdem KSČ.“ Na obraze: Ministr národní obrany ČSSR armádní generál Martin Dzúr vítá ministra obrany SSSR maršála Sovětského svazu D. F. Ustinova při jeho návštěvě v ČSSR.Na četných setkáních je dokumentována věrnost tradici bojového bratrství a spojenectví mezi národy Československé socialistické republiky a Svazu sovětských socialistických republik. Na obraze: Míting československo-sovětského přátelství v hale ocelárny SONP Kladno-Dříň u příležitosti XV. sjezdu KSČ 1976.Tradiční družba československých a sovětských pracujících je posilována společnou prací i při výstavbě pražského metra — stavby československo-sovětské spolupráce. Na obraze: Trasa A pražského metra — stanice Hradčanská.„Zkušenosti z budování socialismu v Československé socialistické republice jsou důležitou součástí celosvětového boje za uskutečnění komunistických ideálů ...,“ uvedl A. P. Kirilenko, člen politického byra a tajemník ÚV KSSS na XV. sjezdu KSČ. Na obraze vlevo: Soudruh A. P. Kirilenko v rozhovoru s kladenskými oceláři. Výstavba a život v naší socialistické společnosti.Spolupráce se Sovětským svazem umožňuje naší vědě, technice a výrobě účinně se podílet na řešení úkolů spjatých s vědeckotechnickou revolucí. Otevírá naší vědě cestu k výzkumu naší planety, sluneční soustavy a kosmického prostoru. Společný let mezinárodní posádky — dvojnásobného hrdiny Sovětského svazu a hrdiny ČSSR plukovníka Alexeje Gubareva a hrdiny ČSSR a hrdiny Sovětského svazu podplukovníka Vladimíra Remka — je výsledkem této bratrské spolupráce. Na obraze: Triumfální uvítání hrdinů vesmíru v Praze 27. dubna 1978.Československo-sovětské vztahy mají hluboký a mnohostranný charakter. Prostupují životem lidu obou zemí. Rozvíjejí se plodně a dynamicky na základě zásad marxismu-leninismu a socialistického internacionalismu. Jejich oporou je Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik z roku 1970. Významně se do československo-sovětských vztahů zapsala návštěva sovětské stranické a vládní delegace v čele s generálním tajemníkem ÚV KSSS a předsedou prezidia Nejvyššího sovětu SSSR soudruhem L. I. Brežněvem v Československu v červnu 1978.„Určující zásadou naší zahraničně politické orientace je a vždy bude rozvoj všestranné spolupráce se Sovětským svazem ... tvoří základní záruky naší národní svobody a státní nezávislosti, jistot a socialistického rozvoje naší vlasti ...,“ zdůraznil generální tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák na XV. sjezdu KSČ.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživatelePřátelství - spolupráce, vzájemná pomoc mezi národy ČSSR a SSSRVýrobceDPrahaRok1979Délka46 okénekAutor textuKolář Milan Plk. PhDr.PředlohaCJLITOznačení6663Další diafilmy výrobceNárodní museumMuseum Klementa Gottwalda50 let světového moderního výtvarného umění II.Mezinárodní den žen