Národní museumNárodní museum v Praze, celkový pohled na budovu z dolního konce Václavského náměstí: V samém středu Prahy, na nejživějším místě Československé republiky, stojí na Václavském náměstí monumentální budova našeho největšího musea – Národní museum.+58Pohled s hradeb u Koňské brány na Koňský trh. Sépiová lavírovaná kresba Vincence Morstadta, okolo r. 1830: Kdysi se zde rozkládaly hradby, které od dob Karla IV. uzavíraly oblast Nového Města Pražského. Tam, kde se dnes tyčí Národní museum, procházela hradbami Koňská brána. Jako dnes na rampě před Národním museem, tak se již před více než sto lety procházeli Pražané na hradbách u Koňské brány a pozorovali život na Koňském trhu (dnešním Václavském náměstí), jak to zachytil ve své kresbě okolo roku 1830 pražský kreslíř Vincenc Morstadt.Provolání k založení Národního musea ze dne 15. IV. 1818: V provolání k založení Národního musea ze dne 15. dubna 1818, čteme, že Národní museum má „obsáhovati všechno, co k národní literatuře, k národní produkci náleží, jakož i přehlédnutí toho všeho, co kde ve vlasti přirozením neb lidskou pilností způsobeno.“ Provolání vydal nejvyšší český purkrabí František Kolovrat. Josef Jungmann otiskl je s nadšeným doslovem v Listu nepolitickém Novin krameriusových dne 25. dubna 1818, který vidíme na obraze.Zakladatelé a budovatelé Národního musea – Josef Dobrovský, Kašpar Šternberk a Josef Jungmann: Mezi těmi, kdo v této obrozenecké době národa stáli u kolébky nového ústavu se vznešeným buditelským posláním, je i vynikající postava naší vědy, zakladatel české slavistiky, Josef Dobrovský (na obraze uprostřed). Prvním organisátorem, předsedou správního výboru musejního i štědrým mecenášem, který věnoval museu své bohaté sbírky přírodovědecké, byl Kašpar Šternberk (na obraze vlevo). Josef Jungmann, který tak nadšeně přivítal založení Národního musea, chtěl z něho mít ústav lidový a národní, ryze český (na obraze vpravo).František Palacký: František Palacký dal Národnímu museu pevný program, aby bylo „vědeckým obrazem vlasti“, aby znázornilo naše země i národ „podle celého vývoje v přírodě i v mravu, v dějinách, v umění i v literatuře“.Události revolučního roku 1848 před Nosticovským palácem Na příkopě, tehdy sídlem Národního musea. Současná barevná litografie: Po svém založení našlo Národní museum nejdříve útulek ve Šternberském paláci na Hradčanech, od roku 1846 pak v Nosticovském paláci Na příkopě, který máme před sebou. Zde zažilo též revoluční rok 1848. V budově Národního musea měla své sídlo revoluční národní garda Svornost i kancelář Slovanského sjezdu. Jakmile došlo k známým svatodušním bouřím, zaútočilo proto vládní vojsko nejdříve na budovu Národního musea, jak to zachytila současná tehdejší barevná litografie. – V Nosticovském paláci zůstalo Národní museum až do roku 1891, kdy se začalo stěhovat do dnešní budovy na Václavském náměstí.Vchod do dnešní budovy Národního musea na Václavském náměstí: Budova Národního musea je významnou stavitelskou i uměleckou památkou z konce 19. století. Postavila ji svým nákladem země Česká v letech 1885–1890. Je to dílo architekta Josefa Schulze, provedené ve slohu novodobé renesance.Pohled do schodiště dnešní budovy Národního musea: Zvláště umělecky cenná je vnitřní i vnější výzdoba budovy, k níž byli povoláni téměř všichni tehdejší významní sochaři a malíři. Sochařská díla zdobí vnějšek i vnitřek budovy, malířská díla zdobí vnitřní prostory musea, ochozy, schodiště (zde zobrazené) a Pantheon.Pohled do Pantheonu Národního musea: Pantheon Národního musea je ústřední slavnostní síň, v níž jsou jako v národním památníku uloženy bronzové sochy a poprsí vynikajících mužů a žen naší národní kultury.Pohled do výstavních sálů Národního musea: Na obraze je pohled do jednoho z výstavních sálů. Národní museum má třináct velkých oddělení sbírkových, která se dělí na tři základní skupiny: na skupinu přírodních věd, na skupinu oddělení z oboru věd společenských a na knihovnu s archivem. Dále je zde samostatné oddělení chemicko-výzkumné.Trilobit ze starších prvohor; Zkamenělá ryba z českého útvaru křídového – druhohory: S hlediska vývoje přírody je na prvním místě oddělení geologicko-paleontologické. Podává přehledný obraz geologické minulosti naší vlasti a dávno zmizelého života, který zanechal své výmluvné stopy ve zkamenělinách našich hornin. Trilobit z Hostomic pod Brdy, zkamenělina ze starších prvohor, je stár asi 480 milionů let. Zkamenělá ryba z českého útvaru křídového je o něco mladší: pochází z druhohor, z doby 60–80 milionů let před naším letopočtem.Skupina kosterních pozůstatků a klů vyhynulých chobotnatců – třetihory a čtvrtohory: V geologicko-paleontologickém oddělení nalezneme i kosterní pozůstatky a kly obrovských vyhynulých zvířat, z nichž některá, jako na př. mamuti, žila též u nás. Vidíme zde takové pozůstatky z nalezišť našich, cizích evropských i asijských; některé z nich dosahují stáří až 30 milionů let.Ukázky nerostů: chalcedon, krystal aragonitu, turmalín: Mineralogické oddělení má velkou a neobyčejně cennou sbírku nerostů našich i cizích. Na obraze vidíme charakteristické krystaly a ukázky některých vzácnějších nerostů: uprostřed chalcedon s dutinou ve tvaru jeskyně. Pochází z naleziště Tri vody na Slovensku. Skupina krystalů aragonitu vpravo je rovněž ze Slovenska, ze Španí doliny. Krystal polodrahokamu turmalínu, vlevo, je z Písku v Čechách.Drátovité stříbro z Příbrami a dráty ryzího stříbra z Kongsbergu v Norsku: Máme před sebou ukázky stříbra, jak je nalézáme ve stříbrných rudách: vlevo je bohatá druza ryzího drátovitého stříbra na krystalovaném vápenci z trhliny rudních žil příbramských, vpravo velké dráty ryzího stříbra z Kongsbergu v Norsku.Ukázky listů ze starých herbářů: Botanické oddělení uchovává vzácné botanické sbírky, především československé, avšak i světové. Má na 150000 exemplářů rostlin ve svých herbářích, z nichž zde vidíme ukázky. Vlevo je list s původní rostlinou, podle které botanikové Waldstein a Kitaibel popsali okolo roku 1810 nový druh hlohu. Vpravo je mateřídouška z herbářů slavného českého botanika Filipa Maxmiliana Opize z první poloviny 19. století.Borovicové šišky naše a kalifornské: Ukázka ze sbírky plodů: srovnání šišky naší borovice lesní, normální velikosti, s obrovskou šiškou kalifornské Coulterovy borovice.Ukázky ze sbírek zoologických: vymřelá alka velká a rajky z Bornea: Sbírky zoologického oddělení patří rovněž k nejbohatším sbírkám v Národním museu. Obsahují předměty z celé živočišné říše, ssavce, ptáky, ryby, plazy a hmyz, nejen od nás, ale z celého světa. Jsou mezi nimi i vzácné ukázky dnes již vyhynulých druhů zvířat, jako na př. mořský pták alka velká (na obraze vlevo). Mezi exotickými ptáky upoutá pozornost návštěvníků skupina krásných pestrobarevných rajek z Bornea.Kostra velryby: Snad nejznámějším výstavním kusem v celém museu, o který projevují návštěvníci stále živý zájem, je obrovská kostra velryby, která byla museu darována roku 1894. Pochází z Bergenu v Norsku. Kostra měří 22 metrů a váží 4030 kg.Skupina domácího ptactva: Jednou z nejlepších sbírek ptactva ve střední Evropě je sbírka českého ptactva, kterou Národnímu museu odkázal roku 1946 lékař Alfréd Hořice. Obsahuje 1600 kusů, které Hořice všechny sám vzorně zpreparoval a vycpal. Jsou v ní též takové druhy ptactva, které se k nám jen zřídka zatoulávají. Patří k nim i vzácně u nás hnízdící dravec, sokol stěhovavý (na obraze vlevo). Kajka, druh kachny (na obraze uprostřed), žijící na pobřeží Severního moře kolem polárního kruhu, občas se zatoulá v zimní době až k nám. Dále sova sněžná, původní obyvatelka tunder na dalekém severu.Keltská hlava ze Mšeckých Žehrovic: Prohlédli jsme si přírodovědecké oddělení Národního musea a nyní se podíváme do oddělení věd společenských. Podle časového sledu dějinného vývoje je první na řadě oddělení pro pravěk. Z doby 2.–1. století před naším letopočtem, kdy v našich zemích žili Keltové, Bojové, pochází kamenná hlava keltského božstva, nalezená ve Mšeckých Žehrovicích u Nového Strašecí, velmi vzácná památka keltského sochařství.Antický rhyton: Ze starších světových kultur spravuje pravěké oddělení též sbírku památek egyptských a antických (řeckých a římských). K těm patří ukázka vynikajícího uměleckého řemesla antického, stříbrná nádobka na pití tvaru rohu, zakončeného koňskou hlavou. Nazývá se rhyton. Vyrobili jej pravděpodobně řemeslníci v řecké osadě Tarentu v jižní Italii ve 4. století před naším letopočtem.Slovanská nádoba, šperky ze Želének: Pro první počátky a dějiny slovanského osídlení našich zemí jsou důležité nálezy slovanského původu. Vidíme typickou slovanskou nádobu, hrnek z nepolévané pálené hlíny, zdobený vtlačenými vlnovkami. Pochází z 9. století našeho letopočtu. O třídní nadřazenosti a bohatství privilegovaných vrstev společnosti 10. století hovoří tyto zlaté šperky, pocházející z hrobu slovanské kněžny v Želénkách, v severních Čechách.Středověké nádoby a kachlíky: Na pravěké oddělení navazuje oddělení historicko-archeologické, které sbírá a uchovává doklady k našim dějinám v památkách hmotné kultury našich zemí od počátku 11. století až do dneška. Středověké nádoby z nepolévané pálené hlíny i kachlíky z kamen jsou svědky života chudších vrstev společnosti ve 14., 15. a v začínajícím 16. století.Stříbrná románská čelenka: Stříbrná čelenka, zdobená tepanými symbolickými postavami panovníků, je vzácnou ukázkou raně románského uměleckého slohu z druhé poloviny 12. století. Byla nalezena při hloubení nového řečiště Vltavy v Českých Budějovicích roku 1937.Dva obrazy z vyšívaného antependia z konce 14. století: Cennou památkou vynikajícího českého vyšívačství z konce 14. století je antependium, pokrývka na oltářní stůl. Jak usuzujeme podle rožmberských znaků, byla snad zhotovena v jižních Čechách. Velmi jemnými stehy jsou na ní barevným hedvábím vyšity polopostavy Krista, P. Marie, evangelistů a proroků. Na obraze vidíme z nich krále Šalomouna a proroka Jeremiáše.Celkový pohled do sálu lapidaria s památkami románskými a gotickými: Historicko-archeologické oddělení spravuje též velkou sbírku kamenných památek sochařských a architektonických, která je uložena ve velkém pavilonu v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze. Obsahuje památky od 11. století až do konce 19. století. Obraz zachycuje celkový pohled do sálu s památkami románskými a gotickými.Poklad denárů v nádobce a zvětšenina denáru Vladislava I.: Speciální bohaté sbírky má numismatické oddělení, které uchovává památky našeho mincovnictví a medailérství. Naše nejstarší peníze byly stříbrné denáry. Často je lidé před válečným nebezpečím zakopávali v hliněných nádobkách do země, kde je dnes nacházíme jako vzácné poklady. Jeden takový poklad stříbrných denárů, ukrytých před koncem 10. století, vidíme na obraze vlevo. Vpravo je zvětšený rub denáru Vladislava I. s postavami sv. Václava a Vojtěcha. České mince tehdy vynikaly uměleckou hodnotou obrazů, které je zdobily.Líc a rub pražského groše; Líc a rub jáchymovského tolaru: Vidíme před sebou líc a rub nejslavnější pražské mince, pražského groše Václava II. (na obraze vlevo). Pražské groše byly raženy v Kutné Hoře z místního stříbra a podstatně přispěly k hospodářskému bohatství a politické moci českých panovníků ve 14. a 15. století. Typickou českou mincí renesanční a barokní doby je stříbrný jáchymovský tolar. Na ukázce vidíme na líci poprsí Ferdinanda I., na rubu znaky tehdejších zemí koruny české.Loutky Matěje Kopeckého: Divadelní oddělení Národního musea sbírá památky na dějiny našeho divadla. Loutky Matěje Kopeckého, otce našeho loutkářství, jsou vzácnou památkou i na počátky našeho divadla. Zobrazené exponáty ukazují bohatého kupce, přepadeného loupežníkem, a šlechtickou dceru s důstojníkem ze známé hry „Loupežníci na Chlumu“.Návrhy kostymů k Fibichově opeře Šárka od Mikoláše Alše: Z ostatního mnohotvárného materiálu divadelního oddělení prohlédneme si návrhy kostymů pro Přemysla a Šárku do opery „Šárka“ od Zdeňka Fibicha, které navrhl Mikoláš Aleš.Budova hudebního oddělení Národního musea: Hudební oddělení Národního musea je v Maltézském paláci na Malé Straně. Podařilo se mu rozšířit a vybudovat významnou sbírku starých hudebních nástrojů. Některé kusy jsou v ní tak vzácné, že je nenajdeme v žádné jiné světové sbírce.Celkový pohled do sálu se sbírkami hudebního oddělení – klávesové nástroje a varhany: Tyto sbírky jsou vystaveny v několika sálech prvního patra budovy. Tento záběr ukazuje sál s klávesovými nástroji a varhanami.Rukopis Bedřicha Smetany, klavírní výtah z opery „Prodaná nevěsta“: Kromě sbírky hudebních nástrojů má toto oddělení bohatý archiv rukopisů skladeb, v němž jsou uložena díla vynikajících našich skladatelů Smetany, Dvořáka, Fibicha i jiných. Zde je vlastnoruční Smetanova klavírní úprava opery Prodaná nevěsta.Budova národopisného oddělení Národního musea: V národopisném oddělení Národního musea, v paviloně v Petřínských sadech na Smíchově, jsou sneseny z krajů celé Československé republiky doklady bohaté lidové tvořivosti českého a slovenského národa i lidu ostatních slovanských zemí. Vyprávějí nám o životě, kultuře i umění venkovského lidu.Ukázky lidového nábytku – skříň a stůl: Podívejme se na ukázky lidového nábytku. Skříň z okolí Poličky v Čechách z 19. století má ještě těžkou barokní, bohatě profilovanou formu. Malba napodobuje motivem i barvou vykládání dřeva (intarsie). Prostý stůl z měkkého dřeva, starší typ jednoduchého lidového stolu z první poloviny 19. století, pochází ze Županovic na Vltavě.Ukázky lidového kroje, zástěry z Kralovic a z Kyjova, kožíšek z Chotěšovska: Zde je několik dokladů k bohatství našeho lidového kroje: zástěra ke svátečnímu ženskému kroji z Kralovic v západních Čechách s bílou prolamovanou výšivkou pochází z poloviny 19. století. Vyšívaná zástěra k svátečnímu ženskému kroji z Kyjova na Moravě je z přelomu 19. a 20. století. Ženský kožíšek z kůže přírodní barvy s pestrou koženou aplikací a vlněnou výšivkou se nosil ke svátečnímu kroji na Chotěšovsku v druhé polovině 19. století.Budova Náprstkova musea: Památky lidové tvořivosti mimoevropských národů najdeme ve sbírkách bývalého Náprstkova musea na Betlémském náměstí na Starém Městě Pražském. Název Náprstkovo museum zůstal zachován, třebaže museum patří dnes jako oddělení cizího národopisu k Národnímu museu.Ze sbírek Náprstkova musea: Buddha ze Siamu, středověký bojovník z Číny: K dílům umělecky vyspělých kultur asijských národů patří soška Buddhy ze Siamu a postava středověkého bojovníka na koni z černě natřeného dřeva se stříbrným vykládáním. Pochází z Číny z počátku 19. století.Taneční maska z Japonska a taneční ďábelská maska z Ceylonu: Na obraze vlevo je dřevěná maska k tanci nó z Japonska, vedlejší maska k ďábelskému tanci je z Ceylonu. V Náprstkově museu jsou uloženy též bohaté doklady umění domorodého lidu Asie, Afriky a Tichomoří, i památky starých zaniklých kultur obou Amerik.Předměty z Afriky ze sběru cestovatele dr. Emila Holuba: Domorodou kulturu afrických černochů představuje nám několik ukázek předmětů, které na svých výzkumných cestách nasbíral koncem 19. století známý český cestovatel Emil Holub. Jsou to lžíce, sekyrka, v pozadí nahoře nádoba na vodu, zhotovená z tykve, zvaná kalabasa, a po pravé straně nádoba na sádlo.Celkový pohled do knihovny Náprstkova musea: K Náprstkovu museu patří též bohatá knihovna, původní knihovna Vojty Náprstka a jeho Průmyslového musea. Má svůj zvláštní charakter, odlišný od jiných našich knihoven: sbírá a shromažďuje českou literaturu a tisky, vydané našimi krajany v cizině. Zde je pohled do sálu knihovny, tak jak byl zařízen ještě za života Náprstkova.První český tisk, vydaný v Americe roku 1854: Ukázka unikátních památek z knihovny Náprstkova musea – titulní list prvního českého tisku, který vyšel v Americe před sto lety, roku 1854.Listina s nejstarší zmínkou o Janu Žižkovi z roku 1378: Také k dějinám československým najdeme v Národním museu mnohé cenné dokumenty, neboť archiv Národního musea, nyní v budově bývalého Archivu země České na Letné, sbírá a opatruje vzácné staré pergameny a listiny, pečeti, knihy i jiné psané doklady k dějinám naší minulosti. Na této pergamenové listině z roku 1378 se nám dochovala nejstarší zmínka o Janu Žižkovi.Nejstarší městská kniha táborská z let 1432–1450: Pro poznání dějin i růstu husitského města Tábora je důležitým pramenem nejstarší městská kniha táborská, v níž jsou zápisy o prodeji a koupi domů od roku 1432 až do roku 1450. Její jednoduchou vazbu z vepřové kůže vidíme na obraze vlevo. Vedle pohled na rozevřenou knihu.Iluminovaný rukopis Mater verborum: Knihovna Národního musea je druhou největší knihovnou v naší republice. Chová ve sbírkách svého rukopisného oddělení vzácné iluminované rukopisy, které dokládají často nejen vývoj naší řeči a jazyka, ale i umělecký rozvoj českého knižního malířství. Rozevřený iluminovaný rukopis Mater verborum svatohavelského opata Salomona je středověký naučný slovník, který snad vznikl v Čechách před polovinou 13. století. Je psán latinsky na pergamenu, v textu a na okrajích najdeme však česká slova a poznámky. Vidíme titulní list s iniciálou M s bohatým páskovým ornamentem a se zvířecími motivy.Liber viaticus: O tom, jaké umělecké výše dosáhla u nás malířská výzdoba knih v druhé polovině 14. století, přesvědčuje nás bohatě malovaný a zlacený cestovní brevíř litomyšlského biskupa Jana ze Středy; vznikl v Čechách před rokem 1364. Hlavní obrazy jsou náboženského obsahu, na okrajích se však hojně vyskytují skoro realistické výjevy z lovu a z polní práce, které jsou velmi cenné pro poznání života ve 14. století.Ukázky rukopisů Josefa Dobrovského, Františka Palackého, Karla Havlíčka Borovského a Boženy Němcové: Ke knihovně Národního musea patří jako zvláštní oddělení literární archiv, uložený v bývalém klášteře na Strahově, který je bohatou pokladnicí památek k dějinám naší novější literatury. Jsou v něm ukládány rukopisy našich spisovatelů, básníků i vědců. Obraz nám předvádí rukopisy čtyř velkých postav naší vědy a krásné literatury. Je to rukopis Josefa Dobrovského z roku 1827; stránka z Palackého Dějin národu českého, pojednávající o době husitské; počátek satirické básně Havlíčkovy, Tyrolské elegie, psané v Brixenu roku 1852, a studijní poznámky Boženy Němcové o platech dělníků v továrnách a v hospodářství.Pohled do výstavy „Cestou inženýrů Hanzelky a Zikmunda“: Kromě své práce musejně úchovné a vědecké rozvíjí Národní museum též soustavnou činnost osvětovou a lidovýchovnou. Pořádá aktuální výstavy, přednášky, kulturní večery i koncerty. Jednou z nejúspěšnějších výstav, která putuje již několik let po městech Československé republiky, je výstava našich populárních cestovatelů, nazvaná „Cestou inženýrů Hanzelky a Zikmunda“. Vidíme zde záběr z této výstavy v Bratislavě. Uspořádalo ji Náprstkovo museum.Pohled do výstavy husitského revolučního hnutí: Pohled do výstavy husitského revolučního hnutí, která předváděla souborně téměř všechny zachované hmotné památky na slavnou dobu našich národních dějin. Zde je sál věnovaný válkám husitským. Výstavu připravilo historicko-archeologické oddělení.Pohled do schodiště Národního musea při kulturním večeru, věnovaném době husitské: Při výstavě husitského revolučního hnutí byly pořádány též kulturní večery, které svým programem doplnily obraz života a umění v době předhusitské a husitské. Na jednom z těchto večerů předneslo Pěvecké sdružení pražských učitelů husitské chorály.Pohled do Maltézské zahrady při koncertě hudebního oddělení (Hudební středy): Každoroční jarní a letní Hudební středy, pořádané hudebním oddělením v zahradě Maltézského paláce, mají již svou dobrou tradici a těší se stále rostoucí oblibě. Na koncertech staré české hudby hrají umělci často na originálních starých nástrojích z musejních sbírek. Všechna vnitřní musejní práce i činnost osvětová musí být podložena prací výzkumnou a vědeckou. Seznámíme vás aspoň s několika ukázkami různých druhů a způsobů této práce.Pracovníci zoologického oddělení na cestě Bulharskem: Pracovníci zoologického oddělení sbírají a třídí vzácné druhy měkkýšů na břehu moře při studijní a sběrné cestě Bulharskem v roce 1947.Archeologický výzkum slavníkovského hradiště na Libici: Oddělení pravěké i oddělení historické archeologie konají výzkumy a výkopy v terénu. Získávají při nich nejen nové poznatky vědecké, ale též přesně určené předměty pro musejní sbírky. Jedním z velkých výzkumů pravěkého oddělení v posledních letech byl výzkum slavníkovského hradiště v Libici u Poděbrad, odkud jsou tyto pracovní záběry.Pohled do chemické laboratoře: Chemické oddělení Národního musea má ráz čistě výzkumný. Koná zejména podrobný výzkum rušivých změn, které ohrožují cenný musejní materiál, kontroluje a zlepšuje dosavadní konservační metody a vypracovává nové. Vypracovalo na př. zcela nové metody analytické, nutné k identifikaci a ke správnému ocenění vzácných předmětů musejních sbírek. Záběr z chemické laboratoře ukazuje nám složitý destilační přístroj, sloužící k isolaci nepatrných množství fluoru z přírodního materiálu.Preparátor zoologického oddělení při práci: Málokdo z návštěvníků musejních sbírek si asi uvědomí, kolik práce je zapotřebí, než může být musejní předmět vystaven v sále ve vitrině! Nádoba musí být napřed očištěna, zkonservována a slepena nebo doplněna. Dřevěná socha musí být opatřena proti červotoči a zrestaurována. Zvíře se musí vypreparovat a vycpat. Tak pracuje preparátor zoologického oddělení se svým pomocníkem. Zhotoví si nejdříve sádrový model a ten pak potáhne původní vydělanou a vypreparovanou koží zvířete. Teprve po ukončení této práce přijde předmět do výstavní vitriny.Práce konservátora národopisného oddělení: Zde se podívejte na konservátora národopisného oddělení, jak právě konservuje starý lidový hák se souměrnou radlicí ze Starého Hrozenkova na Valašsku.Publikace vydávané Národním museem: Výsledky své výzkumné, vědecké i odborné práce publikují pracovníci Národního musea v časopisech a sbornících, které Národní museum vydává. Nejstarší z nich je Časopis Národního musea, který založil již František Palacký roku 1827. Má nyní dvě řady, oddíl přírodovědný a oddíl věd společenských. Sborník Národního musea má rovněž dvě samostatné části, přírodovědnou a historickou. Nejmladší je entomologický sborník. Všechny tyto publikace jdou výměnnou cestou i do ciziny, takže přispívají nejen k dobré propagaci Národního musea, nýbrž šíří výsledky české vědecké práce a pomáhají získávat vážnost naší vědě i za hranicemi naší vlasti.Celkový pohled na budovu Národního musea: Pro své bohaté sbírky i pro svou vědeckou a osvětovou práci je Národní museum místem, kam stále se zájmem a s láskou přichází všechen náš lid. Přijíždějí sem vzorní pracovníci z továren a jednotných zemědělských družstev, chodí sem pravidelně mládež od nejnižších tříd našich škol až po vysokoškolské studenty. Ti všichni hledají v Národním museu poučení a poznání. Zde se učí znát přírodu i kulturu cizí, především však přírodu naší vlasti i učí se tu lásce k našemu kulturnímu dědictví a k naší slavné národní minulosti.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleNárodní museumVýrobceDPrahaRok1954Délka62 okénekAutor textuDrobná Zoroslava Dr.PředlohaCJLITOznačení5849Další diafilmy výrobceVztah k socialistickému vlastnictvíČinnost střeleckých jednotek u nákladních automobilů PV3SBudování socialistického ČeskoslovenskaAktuální problémy 1967