Mezinárodní den žen8. března slaví všechny ženy na světě svůj velký svátek. Přes hranice států, přes překážky, které staví kapitalisté na Západě, podávají si ženy ruce. Různými jazyky vyslovují slovo MÍR a PŘÁTELSTVÍ. Tak jako delegátka Německé demokratické republiky zpečetila políbením s plzeňskou pracovnicí Výboru žen FREUNDSCHAFT-PŘÁTELSTVÍ, s takovými pocity pozdravujeme MDŽ ve statisících manifestací na celém světě.+23Pracující černošky: Ženy v koloniálních zemích žijí neradostně, těžce pracují, jejich děti nechodí do pěkných škol jako vy. A vaše maminky i všechny ženy v naší republice a ve všech spřátelených zemích chtějí pomoci ženám ve vzdálených zemích, aby jejich děti žily tak radostně jako vy.Klára Zetkinová: MDŽ se slavil po prvé v r. 1911 na návrh význačné pracovnice německého a mezinárodního dělnického hnutí – Kláry Zetkinové –. V Německu, Rakousku, Švýcarsku a v Dánsku. U nás se slavil po prvé v r. 1920.M. Aleš: Ukolébavka: Jak by to maminka nepoznala, že nás něco trápí či že máme z něčeho radost. Vždyť pozoruje své dítě od kolébky. Jistě znáte ty krásné obrázky M. Alše nebo Josefa Mánesa, ty jejich ukolébavky, kde vykreslili překrásně maminky nad usínajícími dětmi. Vidíte obrázek M. Alše, nazvaný Ukolébavka. Maminka uspává svoje děťátko.J. Mánes: Ukolébavka: Také druhý obrázek, který nakreslil Josef Mánes se jmenuje „Ukolébavka“. I tato maminka uspává svoje dítě a jistě mu zpívá písničku – ukolébavku, aby se mu dobře spalo.Mánes – Jitřní: Chvíle s maminčinou pohádkou či písničkou patří jistě k našim nejkrásnějším chvílím. Maminčin úsměv nás hřeje jako sluníčko, které na nás září i z obrázku J. Mánesa, nazvaného „Jitřní“.J. V. Sládek: Pohádka„Proč, matičko, se chví ta bříza bílá?“– „Poslouchá, co si ptáci povídají.“„Co, matko, si ti ptáci povídají?“– „Jak podvečer je víla postrašila.“„A jak ta víla ptáky postrašila?“– „Honila bílou holubičku v háji.“„Proč honila tu holubičku v háji?“– „Byla by se jí v tůni utopila.“„A jak by se jí byla utopila?“– „Chtěla tam zobnout hvězdu spadlou s nebe.“„Zdaž, matičko, tu hvězdu vylovila?“– „To nevím, dítě, ale když zas k lícita víla tiskla bílou holubici,tu zlíbala ji, jako teď já tebe!“Venkovská žena – těžká práce na poli: Život mnohých maminek byl velmi těžký. Hlavně na venkově se žena nadřela. Pracovala na poli od rána do noci, takže padala únavou. Těžce musela pracovat u sedláka, neznala odpočinku, neměla čas na čtení. A mnohdy byla na všechno sama, když jí zemřel muž a ona se musela starat o sebe a o své děti. Akademický malíř Vojtěch Sedláček vystihl na svém obrázku těžkou práci ženy na poli. Práce ženy nebyla dost oceněna. Také mzdu dostávala žena daleko nižší než muž. Chodila málo do školy, neměla přístup ke vzdělání. A proto se ozvaly některé ženy, které si uvědomovaly toto ponížení, a žádaly pro ženy stejné práva jako měli muži.B. Němcová: Naše největší spisovatelka B. Němcová patří mezi první, které budily v ženách lásku k vlasti, zájem o české knihy a českou řeč. B. Němcová volá ke všem českým ženám:Božena Němcová: Ženám českým.Ženy české, matky české!Slib si dejme a v něm stůjme:pro blaho své drahé vlastivšecky síly obětujme!Nejen muž buď hrdý na to,že dá všecko pro svou vlast:vzhůru ženy! My též chcemena oltář svou oběť klást.Muž, ach, ten má meč svůj ostrý,rámě, sílu – muž má všecko;ale outlá slabá ženajen své srdce a své děcko.Dítě! – toto jméno sladké,ženě nebem daný dar,matky, nejdražší co máme,dejme vlasti v její zdar.Guttfreundovo sousoší Babičky v Ratibořicích: Ve svém nejkrásnějším díle „Babička“ vykreslila B. Němcová postavu stařenky, uvědomělé vlastenky, která opovrhla penězi pruského krále a raději volila chudobu, jen aby se mohla s dětmi vrátit domů do Čech, aby své děti česky vychovala.El. Krásnohorská: Vedle B. Němcové i druhá naše česká spisovatelka Eliška Krásnohorská bojovala za lepší život ženy, ... za její vzdělání a otevřela ženám přístup do vyšší školy. E. Krásnohorská psala pohádky pro děti, skládala verše velmi zpěvné. Jejich hudebnost ocenil B. Smetana. E. Krásnohorská psala pro něho texty k operám, např. k Hubičce, Tajemství aj. B. Smetana prohlásil, že verše slečny Krásnohorské v něm vyluzují nejradostnější melodie. Poslechněte si zpěv děvčete Barče z opery Hubička.Dobytí Zimního paláce: K plné rovnoprávnosti žen s muži bylo však stále ještě velmi daleko. Ženy bojovaly za svá práva dále. Ve světě probíhalo mnoho významných událostí. Převratnou událostí, která nemá v dějinách obdoby, byla VŘSR, která zrodila první socialistický stát na světě – SSSR. Na našem obrázku vidíte dobytí Zimního paláce – světodějnou událost, kterou začala nová doba i nový život pro ženu. Nesmíme však zapomínat, že pouze v jedné šestině světa byla svržena buržoazie a vládu převzal do rukou lid. V ostatních zemích vládli kapitalisté a proto boj trval dál.Nezaměstnanost, bída: Po skončení 1. světové války chtěli pracující, aby náš stát byl státem socialistickým, v němž by si lid sám vládl. Nestalo se tak. Opět se továren zmocnili továrníci a místo vlády lidu zasedli do vlády kapitalisté. Ani ženy nedosáhly své rovnoprávnosti s muži. Jejich odměna za vykonanou práci byla opět mnohem nižší než mužů, i když vykonávaly stejnou práci. Největší hrozbou pracujících byla nezaměstnanost. Rodiny nezaměstnaných strádaly; nejvíce trpěly děti, které musely i žebrat. Tuto bídu pociťovaly také slovenské děti, které musely velmi často odejít z domova a samy se živit. Jen se zeptejte svých rodičů, kteří se jistě dobře pamatují na malé dráteníčky!Dráteníček: Jak asi bylo jejich maminkám, které jim nemohly dát dosyta najíst, ani koupit teplý oděv. A právě proto se ženy ještě odhodlaněji pustily do boje po boku mužů za lepší život svých dětí.J. Jabůrková: Mezi ženy-bojovnice patřila novinářka J. Jabůrková. Řídila časopis pro ženy, nazvaný „Rozsévačka“. Pro děti napsala knížku „Evička v zemi divů“. Pro svoje komunistické přesvědčení byla v roce 1939 zatčena, vězněna a posléze umučena v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Kromě Jožky Jabůrkové ještě mnoho žen obětovalo svůj život pro krásnější budoucnost dětí a celého národa. Vzpomínáme na ně s láskou a úctou.Dělnice v továrně: Dnes pracují ženy téměř na všech pracovištích a svými výkony se vyrovnají mužům. Za svou práci dostávají spravedlivou odměnu. Na obrázku vidíte s. Marii Linburskou z n. p. České motocyklové závody ve Strakonicích, která montuje motocykl Jawa ČZ 175. Práce jí jde pěkně od ruky a se strojem si dovede poradit.Mme Curie: Významný je podíl žen ve vědě. Na obrázku vidíte autorku epochálního objevu radia – Marii Sklodowskou-Curie.Růžena Nasková: Vynikajícím způsobem se uplatňují ženy i v umění. Vidíte portrét jedné z našich největších hereček, národní umělkyně Růženy Naskové, která nedávno oslavila své 75 narozeniny.Lékařka: Práce našich lékařů je velmi zodpovědná, vždyť velmi často jde o život lidí. Tato žena-lékařka ošetřuje nastávající maminku.Žena v zemědělství: Dnešní práce ženy v zemědělství je značně jiná než kdysi. Bývalá dřina je odstraněna. Družstevní hospodaření změnilo život žen na vesnici. Mají čas rozdělen tak, aby se kromě práce mohly i vzdělávat, aby jim zbyl čas i na zábavu.Líhňárna: Na obrázku vidíte jednu venkovskou maminku, která ve velké družstevní líhňárně se stará o malé kuřátka.Učitelka: Práce učitelů není, děti, lehká. Naše soudružka učitelka, kterou vidíte na obrázku, se snaží, aby děti jí svěřené byly dobře připraveny pro život. Největší její odměnou je dobrý prospěch žáků. A proto se děti snažte, abyste svým učitelům za jejich namáhavou práci udělali radost, abyste na vysvědčení měly pěkné známky.Žena na dráze: Ani naše doprava by se neobešla bez žen. V tramvajích, v autobusech, ve vlacích vidíme ženy v uniformě. Marie Opálová, kterou vidíte na obrázku, pracuje ve frýdlantském nástupišti ostravského nádraží.Zpěv dětí: Na našem obrázku vidíte děti, které přišly 8. března zazpívat všem maminkám k jejich velkému svátku.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleMezinárodní den ženVýrobceDPrahaRok1960Délka27 okénekAutor kresebDemartiniová MarieAutor textuKaňková KarlaPředlohaCJLITOznačení7144Další diafilmy výrobceVýživa a hnojení ovocných dřevin IZměny ve stavu výživy, jejich diagnostika, prevence a terapie I. Změny ve stavu výživy u zdravého člověkaCo se stalo ve světě - 6/60Současná plemena koní v ČSSR II.