Vlnově mechanický model organických sloučeninOrganická chemie je vědní obor, který se zabývá složením, vznikem a látkovými přeměnami sloučenin uhlíku. Je tedy základním prvkem všech organických sloučenin uhlík, jehož atomy jsou nutnou součástí molekul organických sloučenin. Vedle uhlíku obsahují molekuly organických sloučenin pravidelně vodík, a mohou obsahovat i některé další prvky, především kyslík. Obrázek seznamuje se stavbou atomu uhlíku. Atom uhlíku si po vnější stránce můžeme představit jako černou kuličku. Tomuto kalotovému modelu atomu C odpovídá určité vnitřní uspořádání elementárních hmotných částic, z nichž je atom uhlíku tvořen. Atom uhlíku obsahuje atomové jádro s šesti protony. Jeho elektronový obal má šest elektronů. Je-li atom uhlíku v základním energetickém stavu, je rozmístění elektronů v jednotlivých orbitálech následující: 1s², 2s², 2pₓ¹, 2pᵧ¹. (V dolní části obrázku vlevo jsou orbitály 1s a 2s a neobsazený orbitál 2p_z znázorněny čárovou kresbou). Ze stavby elektronového obalu atomu C v základním stavu vyplývá jeho dvojvaznost. (Uhlík je dvojvazný např. v molekule kysličníku uhelnatého). Avšak v molekulách organických sloučenin je uhlík čtyřvazný. Proto se vazby musí účastnit i oba elektrony 2s. Dříve však, než dojde k vytvoření vazeb z těchto elektronů, musí atom uhlíku přejít do tzv. „vzbuzeného stavu“. K tomu je třeba určitého množství energie. V pravé části obrázku je znázorněn atom uhlíku ve vzbuzeném stavu. Rozmístění elektronů v elektronovém obalu je pak následující: 1s², 2s¹, 2pᵧ¹, 2p_z¹. Vnější elektronová hladina tedy obsahuje čtyři nespárované elektrony a uhlík je čtyřvazný. Nad oběma obrázky modelů atomu C v základním a vzbuzeném stavu je zjednodušené, schematické znázornění uspořádání elektronů v jednotlivých orbitálech. Orbitály s jsou znázorněny červeně a orbitály p fialově. Energeticky bohatší elektrony jsou od energeticky chudších, v rámci jedné sféry, rozlišeny intenzitou zabarvení.Vzniku organické sloučeniny tedy předchází přechod atomů C do vzbuzeného stavu. Avšak před vznikem molekuly organické sloučeniny dochází ještě k tzv. hybridizaci orbitálů. Hybridizace je vytváření nových atomových orbitálů z atomových orbitálů základních. U atomu uhlíku ve vzbuzeném stavu jsou čtyři orbitály (jeden s a tři p), které vzájemnou hybridizací mohou vytvářet nové hybridní orbitály. Obrázek ukazuje vznik dvou hybridních orbitálů atomu uhlíku z jednoho orbitálu s a jednoho orbitálu p. Hybridizace je tedy podobný jev jako vytváření molekulových orbitálů, čili chemických vazeb. Rozdíl je v tom, že tvorby molekulových orbitálů se účastnily orbitály různých atomů, kdežto hybridní orbitály jsou tvořeny orbitály jednoho atomu. Uvedli jsme jeden z možných případů. Vznik hybridizovaných orbitálů z jednoho s a jednoho p. Avšak existují i možnosti další. Pro atom uhlíku jsou možné tři eventuality: 1. hybridizace sp (vznik dvou hybridních orbitálů); 2. hybridizace sp² (vznik tří hybridních orbitálů z jednoho s a dvou p); 3. hybridizace sp³ (vznik čtyř hybridních orbitálů z jednoho orbitálu s a tří orbitálů p).+20Vnější geometrický tvar molekuly organické sloučeniny je závislý na tom, jak jsou zhybridizovány orbitály atomu uhlíku, který je součástí uvažované molekuly. Z hlediska geometrického uspořádání hybridních orbitálů jsou tři možnosti (tzv. valenční stavy atomu C): 1. digonální – oba orbitály (jejich osy) svírají úhel 180°. (Šipky v obrázku ukazují směr, v němž je elektronová hustota obzvláště veliká); 2. trigonální – tři orbitály svírají tři úhly po 120°. Obzvláště velké elektronové hustoty směřují tedy jakoby z těžiště rovnostranného trojúhelníku do jeho vrcholů; 3. tetragonální – čtyři orbitály svírají, vždy dva a dva, stejné úhly 109°28′.Obrázek ukazuje uspořádání dvou orbitálů sp v digonálním valenčním stavu atomu uhlíku.Hybridizací jednoho s a dvou p orbitálů vzniknou tři orbitály, které v trigonálním valenčním stavu atomu C spolu svírají (vlastně jejich osy symetrie) tři úhly po 120°.Hybridizací jednoho orbitálu s a tří orbitálů p vzniknou čtyři orbitály, které v tetragonálním valenčním stavu atomu uhlíku svírají (vždy dva a dva) úhel 109°28′. Atomové jádro je umístěno jakoby v těžišti pravidelného čtyřstěnu (tetraedru). Největší elektronové hustoty směřují od atomového jádra uhlíku do vrcholů čtyřstěnu. V organických sloučeninách se uplatňují všechny tři valenční stavy atomů uhlíku. Ty určují geometrii molekul organických sloučenin. V obrazech 7c, 9, 11, 13 a 16 se seznámíme se stavbou molekul těchto uhlovodíků: metanu, etanu, etinu a benzenu.Molekula metanu je tvořena jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku. Této skutečnosti odpovídá jediná možnost pro atom uhlíku, a to jeho tetraedrický valenční stav. Dříve než vznikne molekula metanu, atom uhlíku přejde do tetraedrického valenčního stavu sp³. Každý z atomů vodíku pak přispěje molekulárnímu orbitálu (rovná se vazbě sigma) svým atomovým orbitálem s. V molekule metanu jsou tedy čtyři jednoduché vazby sigma, typu (sp³ – s).Obrázek ukazuje vzájemný vztah mezi elektronovým uspořádáním v molekule metanu, jeho kalotovým modelem a strukturním vzorcem. (Popište vzájemné souvislosti!)V molekule je uhlíkový řetězec tvořen dvěma atomy uhlíku v tetraedrickém valenčním stavu. Mezi oběma atomy uhlíku je jednoduchá vazba sigma typu (sp³ – sp³). Z každého atomu C však vycházejí tři další orbitály sp³, které s vodíkovými orbitály s vytvářejí celkem šest jednoduchých vazeb sigma typu (sp³ – s).Vzájemný vztah elektronového uspořádání v molekule etanu, jeho kalotového modelu a strukturního vzorce ukazuje obr. 10.V molekule etanu jsou vázány dva atomy uhlíku a čtyři atomy vodíku. Tomuto složení nemůže odpovídat tetraedrický valenční stav atomu uhlíku. Oba atomy uhlíku jsou zde v trigonálním valenčním stavu sp². U každého ze dvou atomů C je ještě po jednom orbitálu p (u nás pᵧ), tvořeném jedním elektronem. Po vzájemném prolnutí obou atomů uhlíku vznikne osově symetrická vazba sigma (sp² – sp²) a z obou orbitálů p (pᵧ) jedna vazba pí (vznikla prolnutím obou pᵧ orbitálů). Tato vazba vytváří dva souměrně sdružené útvary podle roviny (jedna část nad, druhá pod ní), v níž leží středy atomových jader uhlíků a vodíků. Vazbu pí označíme v případě molekuly etenu (p – p). Ze čtyř zbývajících orbitálů sp² (tj. od obou atomů C) a čtyř orbitálů s atomů vodíku vzniknou čtyři další jednoduché vazby sigma typu (sp² – s).Obrázek znázorňuje vztah elektronové stavby, kalotového modelu a strukturního vzorce molekuly etenu.V molekule etinu jsou na dva atomy uhlíku vázány dva atomy vodíku. Tomuto složení odpovídá digonální valenční stav atomů C. Mezi oběma atomy C vznikne osově souměrná vazba sigma (sp – sp) a dvě vazby pí (p – p), jejichž roviny souměrnosti jsou vzájemně na sebe kolmé. Atomy vodíku jsou vázány s atomy uhlíku rovněž vazbou sigma (sp – s).Obrázek ukazuje vzájemný vztah elektronové struktury, kalotového modelu a strukturního vzorce etinu.V molekule cyklohexanu je v kruhu vázáno šest atomů C v tetraedrickém valenčním stavu jednoduchými vazbami sigma, typu (sp³ – sp³). Na každý z uvedených šesti atomů uhlíku jsou vázány dva atomy vodíku rovněž vazbou sigma (sp³ – s). Obrázek znázorňuje vzájemný vztah elektronového uspořádání v molekule cyklohexanu, kalotového modelu a jeho strukturního vzorce.Většina aromatických sloučenin obsahuje benzenové jádro, tvořené šesti atomy uhlíku v kruhu. Vznik benzenového jádra si můžeme představit takto: Mezi šesti atomy uhlíku v trigonálním valenčním stavu (sp²) vznikne nejprve šest osově souměrných vazeb sigma typu (sp² – sp²). Vzájemným proniknutím šesti p_z orbitálů vzniknou dva prostorové prstencové útvary souměrně sdružené podle roviny, v níž leží pravidelný šestiúhelník, v jehož vrcholech si představujeme středy atomových jader šesti uhlíků benzenového jádra. Oba tyto útvary tvořené šesti p-elektrony představují jeden zvláštní pí orbitál, tzv. pí-elektronový sextet. Přítomnost takového pí sextetu v molekule sloučeniny udílí jí aromatický charakter. Nejběžněji se s ním setkáváme v benzenovém jádru, uvědomujeme si však, že není jediným případem aromaticity organické sloučeniny.Obrázek ukazuje vzájemný vztah elektr. uspořádání v molekule benzenu s jeho kalotovým modelem a strukturním vzorcem. Molekula benzenu obsahuje benzenové jádro. Na každý z šesti atomů C je vázán atom vodíku vazbou sigma (sp² – s).Dosud jsme se zabývali studiem stavby molekul organických sloučenin, obsahujících chemicky vázaný uhlík a vodík. Protože uhlík a vodík se jen velmi málo od sebe liší v hodnotách svých elektronegativit (atomových), jsou vazby C–H jen nepatrně polární. Počínaje alkoholy, přistupuje do molekuly organické sloučeniny další prvek, kyslík. V alkoholech je kyslík vázán z jedné strany na vodík (vazba O–H), ze strany druhé (jako skupina O–H) na uhlík. V molekule metanolu je skupina O–H vázána s metylem jednoduchou osově souměrnou vazbou sigma (sp³ – p). Obrázek ukazuje vzájemný vztah elektronového uspořádání v molekule metanolu s jeho kalotovým modelem a strukturním vzorcem. Uvědomujeme si, že vazba O–H je polarizována (v důsledku rozdílných atomových elektronegativit kyslíku a vodíku).Jednou ze základních funkčních skupin je karbonylová f. sk. Je dvojvazná a je tvořena jedním atomem uhlíku v trigonálním valenčním stavu sp² a atomem kyslíku. Uhlík je vázán na kyslík v karbonylu jednak vazbou sigma (osově souměrnou), typu (sp² – p) a jednou vazbou pí, která vznikla po vzájemném proniknutí dvou orbitálů p, jednoho z C a druhého z O. Dvě volné valence karbonylové funkční skupiny jsou orbitály sp².Molekula metanalu obsahuje karbonylovou skupinu, jejíž obě volné valence jsou obsazeny atomy vodíku. Obě vazby C–H jsou sigma typu (sp² – s). Skupina –CHO je funkční skupinou aldehydickou.Na obrázku je znázorněn vzájemný vztah elektronového uspořádání v molekule kyseliny mravenčí s jejím kalotovým modelem a strukturním vzorcem. Funkční skupina karboxylová, charakteristická pro organické kyseliny, je tvořena karbonylem, na jehož jednu valenci je vázána skupina OH vazbou sigma typu (sp² – p).׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleVlnově mechanický model organických sloučeninVýrobceDPrahaRok1966Délka24 okénekAutor kresebDubová JanaAutor textuHellberg JindřichPředlohaCHEMOznačení6272Další diafilmy výrobceSvětové malířství II. Díl od kubizmu po součastnostHusitské revoluční hnutíLesní rezervace II.Doplňková četba pro 1.ročník. Psací písmena I.