Láska, manželství, rodičovstvíZačínáme od Adama: Narodí se člověk. První měsíc jeho života je nazýván obdobím novorozeneckým. Pak do konce prvního roku následuje období kojenecké. Mezi prvním a třetím rokem věku prožíváme období batolete, od tří do šesti let dobu předškolní. Následuje mladší školní věk, končící kolem desátých narozenin. A tak se ani nenadějeme a přiblížíme se k období dospívání – pubertě.Dospívání: V našich klimatických podmínkách je puberta obdobím mezi 11. až 15. rokem věku, u někoho začíná dříve, u jiného později. Chlapci dospívají mezi 13.–14. rokem, dívky zhruba o 2 roky dříve. Dnešní děti dospívají po tělesné stránce dříve než děti v minulosti. Podílí se na tom jak dobrá výživa, tak řada podnětů z okolí, kulturní vlivy i civilizační činitelé.+25Obalování se peřím: Kořen slůvka puberta je z latinského „pubesco“, což lze volně přeložit jako „obalovat se peřím“. Puberta je takovým „opeřováním“ ve světě dospělých. Růst výšky a hmotnosti je patrný na první pohled, rozvoj duševních schopností je však pomalejší. Svůj pocit dospělosti vyjadřují mladí lidé někdy klackovitým vystupováním, cigaretou nebo dokonce skleničkou alkoholu. Nic z toho jim dospělost nepřivolá. K dospělosti lze dojít jen po cestě vedoucí od „řízení zvnějšku“ stálými a zpočátku nutnými příkazy lidí z okolí, k „řízení vnitřnímu“. Tedy ke stavu, kdy už je člověk schopen regulovat své chování sám v souladu s normami společnosti. Je tedy schopen nejen kázně, ale i sebekázně.Citové vztahy: „Láska je nemoc a zdraví se nechce“ napsala před více než sto lety Božena Němcová. Tento výrok platí dodnes. Každý kladný intenzivní cit mezi mužem a ženou, kteří připustí, že se do sebe zamilovali, nemusí být jen láskou. Psychologové hovoří o zamilovanosti, o romantické lásce a o opravdovém citovém vztahu – lásce partnerské. Ještě předtím, než se můžeme do druhého zamilovat, vzniká jakýsi předstupeň citu – zalíbení.Zalíbení – chlapec: Je to probuzení zájmu o druhého člověka. Snaha vzbudit zájem děvčete bývá u chlapce doprovázena pokusy o suverénní „chlapské“ vystupování.Zalíbení – děvče: Děvčata se zase snaží upozornit na sebe oblečením a kosmetikou, až jim někdy uniká rozdíl mezi „malováním a zmalováním“.Zamilovanost: Nový, silný citový vztah představuje zamilovanost. Zamilovaný vidí druhého „růžovými brýlemi“. Uvědomuje si jeho kladné vlastnosti, ale nechce vidět jeho chyby. Zamilovanost ale nebývá trvalá. Ten, pro kterého patnáctiletá dívka včera vzdychala (např. známý zpěvák), je dnes zapomenut a přichází jiný ideál. Přesto je zamilovanost pěkným a pro zdravý vývoj vztahu nutným stavem. Obohacuje život a dává mu zvláštní kouzlo. Ale pozor – zamilovat se je snadné. Podstatně těžší je opravdu milovat, mít někoho rád.Láska: V partnerské lásce jde o hluboký vztah mezi mužem a ženou, který nesmí postrádat hodně vzájemné přitažlivosti a citu. Ovšem podstatnou roli tu hraje i něco navíc. Láska znamená porozumění a přijetí toho druhého a snahu mu pomoci. Zdaleka už nejde jen o „růžový sen“, ale o umění vyrovnat se s nesnázemi, tak jak je život přináší. Jde tu spíše o hluboké, dlouhodobé a okolnostmi ověřené přátelství, obohacující život muže i ženy. Láska je uměním dávat sebe a přijímat druhého. Uměním, kterému se každý z nás musíme učit a které vyžaduje určitý stupeň osobní zralosti.Úvaha o budoucnosti: Lidé spolu začnou chodit, je jim společně dobře. Mnohdy příliš neuvažují o tom, co bude dál, jak se bude jejich vztah vyvíjet. V moudrých knihách se píše, že známost se stává „vážnou“ tehdy, když dvojice začne společně plánovat budoucnost. Takové společné plánování nesmí být jenom sněním o budoucnosti. Zde je na místě úvaha: hodíme se k sobě, dovedeme ustoupit, máme pochopení pro své zájmy, chceme v životě něco dokázat, máme předpoklady pro společný život? To ale vyžaduje určitou dobu vzájemného poznávání.Kdy uzavřít manželství: Výzkumy se shodují v tom, že by lidé měli vstupovat do manželství až v době, kdy již ukončili přípravu pro budoucí povolání – tedy vyučili se nebo absolvovali střední, případně vysokou školu. Podmínkou by také mělo být splnění vojenské prezenční služby. Není totiž správné, když se na samém začátku musí manželství potýkat s dlouhodobým odloučením, které „vojna“ přináší. Jak dlouho mají spolu lidé chodit? Záleží hlavně na tom, v jakém věku jejich vztah začne. Čím je člověk mladší, tím méně má životních zkušeností a tedy i schopností posoudit, co je pro manželství opravdu důležité. Obecně lze říci, že známost kratší než rok je zcela nepostačující k tomu, aby se oba mohli dobře poznat. Průměrný věk, kdy u nás lidé uzavírají manželství je 20 let u ženy a 23 let u muže. Odborníci se shodují v tom, že tento věk by měl být spíše spodní hranicí. Podle statistik totiž jen necelých 5 % manželství uzavřených hodně pod touto věkovou hranicí vydrží déle než 10 let.Všechno v životě má „svůj čas“: S tím, co bylo právě řečeno, souvisí i velmi častá otázka mladých lidí, kdy začít s pohlavním životem. Těžko dát zcela přesnou odpověď. V každém případě bychom měli začít pohlavně žít až tehdy, kdy jsme schopni převzít zodpovědnost, k jaké nás takové soužití zavazuje – a to ve vztahu k druhému partnerovi i k dítěti, které se nám může narodit. Nejde jen o to, přivést dítě na svět, ale také je dobře vychovat, vytvořit mu šťastné rodinné zázemí. Pro mladé lidi neexistuje žádná metoda, která by s jistotou dokázala vyloučit eventualitu otěhotnění. Náš zákon sice za určitých podmínek připouští přerušení těhotenství, ale takový zákrok přináší nemalá rizika. Ze zdravotního hlediska nebezpečí spočívá v tom, že může u ženy vyvolat neplodnost – tedy nemožnost mít dítě.Nebezpečí alkoholu: Existují lidé, kteří nejsou vhodní pro manželství. Na prvním místě jsou to ti, kteří jsou závislí na drogách – např. na alkoholu. Alkoholismus je častější u mužů a mnoho dívek se domnívá, že se jejich chlapec po svatbě „umoudří“. To je omyl. Pochopením, domluvou alkoholika nenapravíme. Je to totiž nemocný člověk, a proto potřebuje léčbu. Je třeba dát si pozor i na počínající „nenápadné“ pijáky. (Když hoch pije v 19 letech „těch svých“ pět piv denně, ještě se nemusí opíjet, ale už je na alkoholu závislý – a to rozhodně není dobrým vkladem pro manželství.)Nejen alkohol: Pro manželství ale nejsou vhodnými partnery ani lidé příliš zaměření na sebe, anebo ti, kteří zásadně neuznají svou chybu, rádi se hádají a svými náladami tyranizují lidi kolem sebe, nesnesou klid a dobrou náladu partnera. Těžko lze žít s člověkem, který má stále „hlavu v oblacích“ a je mu zcela lhostejné, jak a z čeho bude rodina žít. Pozor bychom si měli dát i na žárlivce, kteří stále jen vyslýchají, bezdůvodně podezírají.Svatba: Dvojice snoubenců stojí před oddávajícím poslancem národního výboru. Ten formulkou „považuji vaše manželství za právoplatně uzavřené“ neudělá „šťastný konec“ jejich známosti. Teď to totiž teprve začíná. Šťastné manželství není něčím, co je nám jen tak dáno, anebo něco, na co máme samozřejmě právo. Prožitek hlubokého vnitřního uspokojení a pocit štěstí z prožívaného manželství je spíše odměnou za vzájemné pochopení, toleranci a snahu takové manželství vytvořit.Rodinný rozpočet: Pro vytvoření šťastného manželství nemusí mít partneři ve všem zcela shodné názory a představy. Rozhodně ale jejich základním společným zájmem musí být budování harmonického rodinného soužití. Již před svatbou by partneři měli vědět, kde a jak budou bydlet, jak budou organizovat a finančně zajišťovat provoz domácnosti. Měli by vědět, chtějí-li mít děti, kdy a případně kolik. Měli by mít i určitou představu o využití volného času atd. Proto je třeba vstup do manželství neuspěchat a vzájemně se dobře poznat.Tisíc a jedna maličkost: Říká se, že domácnost je tisíc a jedna povinnost, které nikdy nekončí. Snažte se proto už nyní doma naučit co nejvíce z toho, co budete později potřebovat ve své vlastní domácnosti. Statistika ČSSR říká, že práce v domácnosti činí v průměru 58 hodin týdně. Je velmi důležité, aby se manželé dokázali o tuto práci podělit. Není nutné, aby se dejme tomu oba střídali při vaření, ale nezbytné je, aby celkový podíl práce pro domácnost byl u obou vyrovnaný.Nebudeme jen dva: Rodičovství je jednou ze základních lidských potřeb. Mít dítě znamená radost a naplnění lidského života, ale také povinnost a odpovědnost. Dítě dává dospělému člověku neopakovatelné prožitky, obohacuje jeho vnitřní svět. Jsou děti vytoužené, chtěné, plánované i neplánované – ale jsou i děti nechtěné. Snad nejvhodnější je, aby mladí manželé spolu žili jeden rok jako bezdětní, zvykli si na nový životní styl a pak teprve měli dítě.Co dítě dává a bere: Rodiče a děti se vzájemně obohacují a doplňují. Život s dětmi dává rodičům možnost „překročit“ hranice vlastního života. V dětech žijeme my sami dál. Děti přijímají lásku a také ji vracejí. Zkrátka dítě potřebuje dospělé a dospělí potřebují dítě. Radost z dítěte a uspokojení z vlastního rodičovství je ovšem vykupována tím, že nám dítě i něco „bere“ – čas, osobní volnost, možnost zábavy, materiální výdaje.Potřeby dítěte: Základem úspěšného tělesného a psychického vývoje dítěte je uspokojování jeho potřeb. Není to jen jídlo, teplo, čistota. Je to především láskyplný, aktivní a bezprostřední vztah obou rodičů k dítěti. Dítě potřebuje dostatek podnětů a příležitostí k rozvíjení svých schopností, potřebuje někoho z dospělých, ke komu si může vytvořit hluboký citový vztah, který mu dává pocit jistoty a bezpečí. A konečně dítě potřebuje mít se na co těšit a zažívat to, že je respektujeme, že je „bereme vážně“ již od malička.Otec a matka jsou prvními vzory: Kdysi se předpokládalo, že malé dítě potřebuje pouze matku, a že tatínkův čas přichází až když už dítě „bere rozum“. Dnes víme, že je to velmi pozdě. Dítě totiž už od prvních měsíců života potřebuje jak matku, tak otce. Otec i matka jsou od prvních chvil života pro své potomky vzorem a obrazem, který ovlivní další život dětí.Věno, na které by se nemělo zapomínat: Dítě nezbytně potřebuje pocit jistoty, bezpečí a stálosti vztahů v rodině. Aby mohlo později lásku dávat, musí ji ve svém nejbližším okolí samo nejprve vidět a zažít. Proto je tolik důležité, aby od narození žilo v prostředí harmonických vztahů dospělých. To ovšem od rodičů vyžaduje, aby sami byli natolik zralými osobnostmi, že dokáží toto dítěti poskytnout.Opičí mládě: Zamysleme se nad již klasickým pokusem se zvířaty. Opice, které byly krmeny a žily v pohodlných klecích, ale bez matky, reagovaly na neobvyklé podněty až panickým strachem. Mláďata, jejichž vývoj probíhal v běžných podmínkách, tj. s matkou, se chovala klidněji. Také v dospělosti měla tato zvířata dobrý postoj ke svým potomkům.Kontakt s rodiči: Člověk ještě více než zvíře potřebuje tento bezprostřední kontakt s rodiči. Jeho výchova vyžaduje zájem od narození. Tím zabezpečujeme dobré podmínky i pro vývoj budoucích generací.Společnost pomáhá i požaduje: V Ústavě ČSSR se říká: „Mateřství, manželství a rodina jsou pod ochranou státu“. Nejde samozřejmě jen o ochranu, ale také o pomoc. Forem společenské pomoci mladým rodinám s dětmi je mnoho. Společnost přebírá řadu výdajů spojených s péčí o dítě a podstatnou měrou tak vyrovnává úroveň rodin bezdětných a rodin s dětmi. Rodina je základním článkem společnosti, proto náš Zákon o rodině požaduje, aby manželství našich občanů bylo postaveno na pevných a tím i trvalých citových vztazích mezi mužem a ženou.Společenská pomoc mladým rodinám: Nejrozšířenější a finančně nejnákladnější formou peněžité pomoci rodinám jsou přídavky na děti, dále si připomeňme novomanželské půjčky, peněžitou pomoc v mateřství atd. Takovéto formy pomoci rodinám s dětmi jsou jen částí komplexní společenské péče, kterou náš stát rodinám poskytuje. Všichni, kdo do manželství vstupují, by si měli uvědomit, že i tato pomoc je závazkem k sobě, k partnerovi, ke společnosti.Kde najít pomoc: V roce 1981 v ČSSR poskytuje své služby již na 80 manželských a předmanželských poraden v okresních a krajských městech. Lze se na ně obrátit s nejrůznějšími problémy partnerských vztahů již před svatbou nebo když si po svatbě přestávají v některé oblasti rozumět. Není tu třeba mít žádné doporučení, služby jsou bezplatné. Důvěrnost je zajištěna všem, kdo se na poradnu obrátí. Větší naději na nápravu má ten, kdo přijde včas – v době, kdy jsou oba manželé motivováni k nápravě vztahu. Adresu nejbližší MPP se lze dozvědět na sociálním odboru NV.Recept na štěstí: Nikdo nemůže nikomu dát zcela zaručený a vždy působící „recept na štěstí“. Najít vhodného partnera na celý život není snadné. Základem štěstí v manželství je zodpovědná volba partnera. Ta ovšem předpokládá vyzrálost osobnosti toho, kdo volí. Než se rozhodneme pro manželství (ale i v jeho průběhu), bychom se měli zamyslet i sami nad sebou. Když se něco nedaří podle našich představ, nehledat chyby jen na partnerovi, ale položit si otázku: co já sám jsem udělal a co ještě dalšího mohu udělat pro to, aby naše manželství bylo opravdu šťastné?׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleLáska, manželství, rodičovstvíVýrobceDPrahaRok1981Délka29 okénekAutor kresebUlrichová MarieAutor textuCapponi, Kotek, NovákPředlohaDJOBOznačení3613Další diafilmy výrobceUložení materiálu různých druhů pro bojovou pohotovost50 let světového moderního výtvarného umění II.Jak zjišťujeme chemické složení hvězdNěmecká demokratická republika (NDR) - náš spojenec