Hrdá bilance 5. pětiletky a skvělé perspektivy našeho lidu+41XV. sjezd KSČ — sjezd obětavých budovatelů naší socialistické vlasti, odpovědných a v práci osvědčených hospodářů — výrazně demonstroval vítězství leninské politiky strany. „Skvělé výsledky uplynulých pěti let,“ zdůraznil na XV. sjezdu KSČ s. G. Husák, „nás opravňují říci, že to bylo mimořádně plodné a úspěšné období dějin naší strany a vývoje naší socialistické společnosti. Jsou důkazem, že naše strana je věrna nesmrtelnému marxisticko-leninskému učení, proletářskému internacionalismu, že čestně plní svojí historickou úlohu, že hlavním smyslem její činnosti je šťastný život dělnické třídy a všeho pracujícího lidu.“ Důsledné splnění programu XIV. sjezdu KSČ výrazně upevnilo důvěru našeho lidu v politiku strany a socialistické zřízení, posílilo mezinárodní autoritu a postavení KSČ i ČSSR. Výsledky 5. pětiletky umožnily výrazně zvýšit životní úroveň našeho lidu a v plném rozsahu splnit velkorysý sociální program XIV. sjezdu KSČ. Na obraze: Pohled na jednání XV. sjezdu KSČ (12.—16. 4. 1976)Národní hospodářství ČSSR se v letech 5. pětiletky (1971—1975) rozvíjelo pravidelným dynamickým tempem, rychleji, než stanovila směrnice XIV. sjezdu KSČ. Národní důchod ČSSR vzrostl v 5. pětiletce o 32 % místo plánovaných 28 % a svým objemem je větší než za první dvě pětiletky dohromady. Průmyslová výroba se ve srovnání s rokem 1970 zvýšila o 38 %. (Zde pro srovnání uveďme, že náš socialistický průmysl v roce 1975 vyrobil celoroční objem průmyslové výroby předválečného Československa za 1,2 měsíce.) V průběhu 5. pětiletky se také výrazně zlepšila její struktura, a to zejména rychlejším rozvojem dvou rozhodujících průmyslových odvětví — strojírenství a chemického průmyslu. Jejich podíl na celkové průmyslové výrobě stoupl z 35,5 % na 39 %. Na obraze: Hutnická pec ve Vítkovických železárnách Klementa Gottwalda.Nejrychlejší růst zaznamenaly v průběhu 5. pětiletky tzv. rozvojové programy: objem jejich výroby stoupl o 90 %. Výroba polovodičové slaboproudé elektrotechniky a mikroelektroniky vzrostla o více než desetinásobek, výroba výpočetní techniky více než čtyřikrát, provozní měřící a regulační techniky o 38 %, obráběcích strojů o 46 %, moderních telekomunikačních systémů téměř o 30 %. Byla zavedena výroba číslicově řízených obráběcích strojů, výroba moderních textilních strojů byla rozšířena více než 2,6krát, výroba strojních systémů pro zemědělskou velkovýrobu vzrostla 2,4krát. Na obraze: Montáž telefonní automatické ústředny v n. p. Tesla-Praha. Výsledek spolupráce techniků z ČSSR, SSSR a NDR.Výrazným dynamizujícím faktorem rozvoje celého národního hospodářství se v průběhu 5. pětiletky stal vzestup zemědělské výroby a její intenzifikace. Zemědělství splnilo hlavní úkol uložený XIV. sjezdem KSČ — zabezpečit přírůstek spotřeby základních potravin vlastní produkcí. Dnes uspokojuje zemědělství celou naši spotřebu másla, vajec a v podstatě i masa. Ve výrobě obilovin byl pětiletý úkol překročen o 5 miliónů tun. Průměrný hektarový výnos obilovin za pětiletku dosáhl 3,45 tuny. Produkce na 1 ha zemědělské výroby je proti 4. pětiletce o 16,7 % vyšší. Na jednoho obyvatele produkuje naše zemědělství 1,5krát více zrnin, 4krát více brambor, 3krát více mléka a 2,5krát více vajec, než je celosvětový průměr. ČSSR se i v zemědělské výrobě řadí mezi přední státy světa.Investiční výstavba byla v průběhu 5. pětiletky orientována především na rozvoj odvětví paliv a energetiky, metalurgie, strojírenství, chemického průmyslu, stavebnictví a zemědělství. Celkový objem investic byl v letech 1971—1975 o 42 % vyšší než v předchozím pětiletí. Do národního hospodářství se investovalo za 606 miliard Kčs, z toho ve strojích za 232 miliardy a do stavebních prací za 374 miliardy. Stav našich základních fondů se zvýšil o 30 % a dosáhl 2 biliónů Kčs. Do provozu bylo nově uvedeno 12 elektráren (i první jaderná v Jaslovských Bohunicích) o celkovém výkonu 2850 MW, 6 dolů s těžbou 12 miliónů tun uhlí, 1220 km tranzitního plynovodu, ocelárna Východoslovenských železáren v Košicích, elektroocelárna v SONP Kladno v Dříni, byly vybudovány a rozšířeny chemické kombináty v Bratislavě, v Záluží, v Kralupech a Humenném. Touto velkolepou investiční činností byly vytvořeny významné materiální zdroje dalšího rozvoje ekonomiky a růstu životní úrovně lidu. Na obraze: Chemlon-Humenné, Důl Čs. armády — Březno, výstavba elektrárny Počerady II, Východoslovenské železárny Košice.Jedna ze základních předností našeho socialistického společenského řádu před kapitalismem tkví v tom, že výsledky poctivé práce se vracejí všem pracujícím. Tak tomu bylo i v průběhu 5. pětiletky, kdy na základě růstu výroby a její efektivnosti bylo možné výrazně zvýšit životní úroveň lidu. Při stabilitě celkové hladiny maloobchodních cen vzrostly mzdy a ostatní peněžní příjmy obyvatelstva o 66 miliard Kčs, tj. o 29 %. Na rozdíl od inflačního vývoje v kapitalistických zemích, kde životní náklady v roce 1975 stouply o 11,2 %, se u nás životní náklady nezvýšily a zůstaly na úrovní roku 1970. To upevnilo kupní sílu koruny a posílilo důvěru obyvatel v naší měnu. Reálné příjmy obyvatelstva se u nás v průběhu let 1971—1975 zvýšily o více než 28 %, zatímco v kapitalistických státech jen v letech 1974—1975 poklesly zhruba o 2—5% ročně. Průměrná mzda v roce 1975 přesáhla u nás 2300 Kčs. Příjmy družstevních rolníků se v podstatě vyrovnaly úrovni čistých mezd pracovníků v ostatních odvětvích národního hospodářství.Osobní spotřeba obyvatelstva v ČSSR vzrostla za 5. pětiletku zhruba o 27 %. Významně se zlepšilo zásobování vnitřního trhu potravinami: rozšířil se jejich prodej o 23 % i sortiment a zvýšila se jejich kvalita. Spotřeba masa na 1 obyvatele dosáhla koncem roku 1975 zhruba 82 kg, spotřeba mléka a mléčných výrobků 215 kg, spotřeba vajec 293 ks. Výrazně se zlepšila kvalita výživy obyvatelstva. Ve spotřebě potravin na 1 obyvatele patří ČSSR k nejvyspělejším státům světa.Rostoucí příjmy a stále se zvyšující požadavky na uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva kladly vysoké nároky na plynulé zásobování vnitřního trhu kvalitním průmyslovým zbožím. Zásobování trhu, kvalita i sortiment tohoto zboží se výrazně zlepšily. Během 5. pětiletky vzrostl prodej průmyslového zboží o 37 % a poprvé převýšil růst prodeje potravin. Koncem roku 1975 na 100 domácností připadalo 80 chladniček, 170 rozhlasových přijímačů, 97 televizorů a 30 osobních automobilů. Prodej nábytku vzrostl za uplynulých pět let o 70 % a textilního zboží o 25 %. Naši lidé patří k nejlépe ošaceným a obouvaným obyvatelům světa.V letech 5. pětiletky došlo v ČSSR také k významné kvalitativní změně v řešení bytového problému. Směrnice XIV. sjezdu KSČ, které ukládaly postavit nejméně 500 tisíc bytů, byly vysoce překročeny. Bylo dokončeno a do užívání předáno 614 tisíc nových, moderně vybavených bytů, tj. o 40 % více než ve 4. pětiletce (1966—1970), a to i při zachování vysokého standardu a při zvýšení průměrné plochy jednoho bytu o 5,5 %. Na bytovou výstavbu bylo věnováno celkem 90 miliard Kčs. Zatímco ve 4. pětiletce jsme na 1000 obyvatel postavili 31 bytů, v 5. pětiletce to bylo již 42 bytů. Dále se též modernizoval dosavadní bytový fond. Novou výstavbou se výrazně zlepšila úroveň bydlení více než 2 miliónů občanů. Dnes žije v ČSSR v bytech s úplným moderním vybavením téměř 60 % domácností.Zvláštní pozornost věnoval náš socialistický stát rodinám s dětmi a vytváření příznivých podmínek pro založení rodiny. Objem peněžních dávek poskytovaných rodinám s dětmi vzrostl na 14 miliard Kčs (o 5 miliard Kčs více proti roku 1970). Od 1. října 1971 byl zdvojnásoben příspěvek, který se vyplácí při narození dítěte (z 1000 na 2000 Kčs). Došlo také k rozšíření mateřského příspěvku. Přeruší-li žena zaměstnání, aby se věnovala výlučně výchově dětí, pobírá při druhém a dalším dítěti do 2 let jeho věku mateřský příspěvek ve výši 500 Kčs měsíčně. Této výhody používá dnes již 240 tisíc žen-matek. Od 1. ledna 1973 byly velmi progresivně zvýšeny měsíční přídavky na děti. Toto opatření se týká zhruba 1,3 miliónu rodin, ve kterých žije asi 3/4 všech dětí v ČSSR. Byly také zavedeny výhodné novomanželské půjčky, a to do výše 30 000 Kčs se státním příspěvkem při narození dětí. Celková společenská spotřeba vzrostla za 5. pětiletku o 33 procent.Náš socialistický stát poskytuje rodinám s dětmi levné nebo i bezplatné služby různého druhu; patří k nim zejména výchova v dětských jeslích a mateřských školách. Za léta 1971—1975 se počet dětí v mateřských školách a jeslích zvýšil téměř o 100 tisíc, takže zahrnul 475 tisíc dětí, tj. 67,4 % dětí příslušného věku.Všestranná péče našeho socialistického státu o rodiny s dětmi a mladá manželství spolu s celkovým příznivým společenským vývojem vedla k tomu, že v 5. pětiletce se narodilo o 22 % dětí více než v předcházejícím pětiletí. Jen v letech 1973—1975 se narodilo ročně v průměru o 60 000 dětí více než v letech 1968—1970. Celkový počet obyvatel se u nás za posledních pět let zvýšil o půl miliónu a ke konci roku 1975 činil 14 856 000. V roce 1976 přivítáme již patnáctimilióntého občana naší socialistické vlasti. V porodnosti jsme nyní na 3. místě v Evropě. Dlouhodobý populační pokles v ČSSR byl překonán.Výrazem trvalé péče naší socialistické společnosti o stále lepší životní podmínky občanů jsou i opatření důchodového zabezpečení. Prostředky, které stát vynakládá na důchodové zabezpečení, vzrostly během pětiletky téměř o 30 %. Můžeme s hrdostí dobrých hospodářů konstatovat, že v období, kdy se v kapitalistických zemích prudce prohlubuje mnohostranná krize s obrovskými sociálními důsledky, uvolňuje náš socialistický stát obrovskou částku — 3,3 miliardy Kčs — na zabezpečení občanů v poproduktivním věku. Zvýšení důchodů, které vstoupilo v platnost dnem 1. ledna 1976, se týká 3 miliónů občanů a má ze všech opatření největší sociální důsledky. Zvýší se naráz příjmy, a tím i životní úroveň více než 20 % obyvatel naší země. Příjmy důchodců byly v roce 1975 o 6 miliard vyšší než v roce 1970. Novou úpravou bude důchod v III. pracovní kategorii moci činit až 2010 Kčs místo dosavadních 1400 Kčs, v II. pracovní kategorii 2150 Kčs místo 1575 Kčs a v I. pracovní kategorii 2500 Kčs místo 1950 Kčs. V novém důchodovém systému, který je jednotný pro všechny pracující v ČSSR, bylo v plném rozsahu zrušeno zdanění důchodů. Na obraze: Domov důchodců, Praha — Krč, Ústav sociální péče — dům důchodců ve Svidníku.Zdraví se za socialismu stalo nejvýznamnější sociální hodnotou a největším společenským bohatstvím. Zdravotnická péče, jejiž zkvalitňování je jedním z nejdůležitějších sociálních úkolů, zvyšuje sociální a životní jistoty, je specifickým vyjádřením životní úrovně. Poskytování léčebně preventivní péče ze společenských fondů je výrazem nových společenských a mezilidských vztahů, jež zná pouze socialismus. Na zdravotnictví bylo v 5. pětiletce vynaloženo o 33,2 miliardy Kčs, tj. o 59,4 % více než v pětiletce předchozí. Počet obyvatel připadajících na 1 lékaře se snížil ze 432 na 372. Lůžková kapacita v nemocnicích a lázeňských ústavech se v roce 1975 zvýšila na 179100 lůžek, z toho v nemocnicích na 115 tisíc. Počet lůžek na 1000 obyvatel činí ve zdravotnických zařízeních 12,4 a v nemocnicích 7,7 lůžka. Byla vybudována nová zdravotní střediska s 1200 odděleními. Na obraze: Nová moderní poliklinika v Bratislavě — Ružinově.Obrazem vysoké kulturní úrovně našeho lidu je rozsáhlá síť školských zařízení a vysoký stupeň jeho vzdělanosti. V ČSSR je nyní 9840 základních devítiletých škol, 342 gymnázií a středních škol pro pracující, 642 středních a odborných škol, 37 vysokých škol se 105 fakultami. Náklady na školství hradí ze svých prostředků stát. V 5. pětiletce dosáhly částky 88,9 miliardy Kčs, což je o 48,6 % více než v předchozím pětiletí. Během let 1971—1975 obdrželi žáci a studenti přes 6 tisíc nových učeben. Ve všeobecně vzdělávacích školách bylo dáno do užívání 210 tisíc míst. Počet studentů na gymnáziích se za 5. pětiletku zvýšil o 19 %, na vysokých školách o 16 procent. Velmi výrazně se zvýšila i vzdělanost v zemědělství. Na 1000 pracovníků zde připadá již 106 odborníků se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Více než 94 % mladých lidí, kteří v současné době nastupují do zemědělství, má odbornou kvalifikaci. Na obraze: Aula starobylého Karolina, historické budovy Univerzity Karlovy, založené r. 1348, Vysoká škola zemědělská v Nitře.Kultura a umění jsou nedílnou součástí široce se rozvíjejícího života našeho lidu. Náklady státu na kulturní činnost dosáhly v 5. pětiletce částky 36,4 miliardy Kčs, tj. o 4/5 více než v pětiletce čtvrté. Československo má vzhledem k počtu obyvatel nejhustší síť profesionálních divadel na světě. V současné době zahrnuje 83 stálých divadelních scén. Během 5. pětiletky se u nás dále rozšířila síť kulturních zařízení ve městech a na venkově. Celkový počet kulturních domů a osvětových besed dosáhl zhruba 7000. Byly dány do provozu nové objekty a vysílače rozhlasu a televize. Televize vysílá na dvou programech, bylo zahájeno barevné vysílání. Programy vysílané rozhlasem představují denně 120 hodin a programy televize 31 hodin. Zvláštní místo v kulturním životě našeho lidu zaujímá knižní kultura. Počet vydaných titulů dosahuje ročně téměř 7000, v celkovém nákladu 60—80 miliónů výtisků. Na obraze: Národní divadlo — Praha, televizní studio Kavčí hory — Praha, Kulturní dům na sídlišti Novodvorská — Praha.Pátou pětiletku jsme uskutečňovali v podmínkách federativního uspořádání našeho státu, které, jak ukazují výsledky, se plně osvědčilo. Výrazného pokroku bylo dosaženo i ve vyrovnávání ekonomické úrovně obou národních republik. Podíl Slovenska na celostátní tvorbě zdrojů se výrazně zvýšil. Dnes se Slovensko podílí na celkové průmyslové výrobě republiky téměř 27 %, na celostátní výrobě chemického průmyslu dvěma pětinami, na hrubé zemědělské výrobě jednou třetinou, na objemu stavebních prací více než 34 %. Za historicky krátkou dobu se stalo průmyslově vyspělou součástí naší společné socialistické vlasti. Hospodářský rozvoj Slovenska je provázen rychlým růstem životní úrovně lidu, jeho vzdělanosti, rozmachem kultury a vědy. XV. sjezd KSČ mohl s oprávněnou hrdostí konstatovat, že velké rozdíly v podmínkách hospodářského, politického a kulturního života našich národů a jednotlivých oblastí byly překonány. To je významným vítězstvím národnostní politiky KSČ. Na obraze: Závody Wilhelma Piecka — Nováky, okr. Prievidza, Loděnice Gábora Šteinera — Komárno.Úspěchy dosažené v 5. pětiletce jsou výsledkem principiální marxisticko-leninské politiky Komunistické strany Československa, její vedoucí úlohy při cílevědomém uskutečňování usnesení XIV. sjezdu KSČ. Pod vedením strany dosáhl náš lid nevídaných úspěchů. Bylo upevněno socialistické zřízení, výrazně vzrostla hospodářská síla země, bylo upevněno sepětí našich národů a národností v rámci federativního uspořádání státu. Byla upevněna obranyschopnost země a bojeschopnost Československé lidové armády. Významně byla prohloubena spolupráce se Sovětským svazem a ostatními zeměmi socialistického společenství. Dosažené výsledky jsou výsledkem obětavé a iniciativní práce širokých mas pracujících, růstu aktivity dělníků, družstevních rolníků a příslušníků socialistické inteligence. Na obraze: Hrdina socialistické práce Václav Rohlena, ředitel Výzkumného ústavu bavlnářského v Ústí nad Orlicí (vlevo dole) Hrdinka socialistické práce Viera Trlandová, mistrová v n. p. Závody 29. augusta v Partyzánském (uprostřed) Hrdina socialistické práce Zdeněk Mánek, první tavič v n. p. Vítkovické železárny Klementa Gottwalda (vpravo nahoře) Hrdina socialistické práce František Greif, horník Doly Klementa Gottwalda (SHD), závod Gottwald — Hrdlovka (vlevo nahoře) Hrdinka socialistické práce Božena Dvořáková, družstevnice z JZD Chýnov (vpravo dole).Základním cílem hospodářské a sociální politiky Komunistické strany Československa pro období 6. pětiletky je zajistit v souladu s prohlubováním socialistického způsobu života uspokojování rostoucích hmotných a duchovních potřeb obyvatelstva a další upevňování trvalého rozvoje a vysoké efektivnosti výroby a veškeré práce. K zabezpečení základního cíle v hospodářské a sociální politice strany má v roce 1980 ve srovnání s rokem 1975 vzrůst národní důchod o 27—29 %. Tohoto přírůstku má být z více než 90 % docíleno růstem společenské produktivity práce.Rozhodující úlohu z hlediska rozvojových záměrů národního hospodářství a zabezpečení rostoucích potřeb obyvatelstva bude i v 6. pětiletce mít průmyslová výroba. Její objem se má do roku 1980 ve srovnání s rokem 1975 zvýšit o 32—34 %. Přitom se bude i nadále klást zvláštní důraz na rozvoj strojírenství a chemického průmyslu. Na obraze: Výroba moderních strojů v TOS — HOSTIVAŘ, závody V. I. Lenina v Plzni — výroba pro jadernou elektrárnu.Ve strategii našeho hospodářského rozvoje má klíčovou úlohu strojírenství, neboť je svou povahou progresivním prvkem rozvoje společenských výrobních sil a nositelem technického pokroku ve všech odvětvích národního hospodářství. Má rovněž významnou úlohu při rozvíjení našich vnějších ekonomických vztahů. Strojírenská výroba se má do roku 1980 zvýšit celostátně o 48—51 %, z toho na Slovensku asi o 70 %. Dodávky pro vývoz mají činit 72—74 %. Na obraze: Navíjení rotorů turbogenerátorů v závodech V. I. Lenina — Plzeň, Závody na výrobu ložisek Kysucké Nové Mesto, okr. Čadca.Dalším progresívním odvětvím průmyslové výroby je chemický průmysl, jehož výroba má do roku 1980 vzrůst o 36—39 %. Rozvoj chemického průmyslu bude zaměřen především na chemické zhodnocení dovážené ropy. Podíl chemicky zpracované ropy se má ze současných 5 % zvýšit na 13% v roce 1980. To umožní zdvojnásobit celkovou výrobu plastických hmot a vzestupem produkce chemických vláken o 30 % výrazně posílit surovinovou základnu našeho textilního průmyslu.Zemědělství bude i nadále důležitým faktorem proporcionálního rozvoje naší ekonomiky, významným činitelem zvyšování životní úrovně lidu a současně i odvětvím, které přispěje k řešení úkolů v našich vnějších ekonomických vztazích. Celková zemědělská výroba se má v letech 1976—1980 zvýšit o 14—15 %. Prvořadým úkolem je zvýšit výrobu obilí. Má dosáhnout 53—55 miliónů tun, což je ve srovnání s 5. pětiletkou o 13—16 % více. Průměrný hektarový výnos obilí se předpokládá na úrovni 4,1—4,2 tuny. Hrubá živočišná výroba se má zvýšit o 13 %, aby mohla krýt spotřebu kvalitních potravin živočišného původu vlastní výrobou. K plnění náročných úkolů dostane zemědělství za 27 miliard Kčs strojů a zařízení, z toho 49 tisíc traktorů, více než 10 tisíc sklízecích mlátiček, výkonné stroje pro sklizeň objemné píce a technologické linky pro mechanizaci živočišné výroby. Na obraze: Kombajn na česání chmele, experimentální farma pro 1000 krav největší svého druhu v ČSSR v JZD POKROK ve Sládečkovicích, sběr jablek pomocí sklízecí plošiny, moderní sklízecí obilní kombajny.Plynulý rozvoj hospodářství a řešení nových náročných úkolů vyžaduje uskutečnit v 6. pětiletce rozsáhlý investiční program. Bude na něj vynaloženo zhruba 800 miliard Kčs, což je o 31 % více než v 5. pětiletce. Jen objem stavebních prací se do roku 1980 zvýší o 35—37 %. Bude pokračovat výstavba petrochemických komplexů — v n. p. Chemické závody ČSSP v Záluží, bude vybudována kapacita na výrobu 450 000 tun a v n. p. Slovnaft v Bratislavě na výrobu 260 000 tun etylénu ročně, budou postaveny další závody, elektrárny atd. V rámci budované dálniční sítě bude uveden do provozu ucelený dálniční tah PRAHA — BRNO — BRATISLAVA. Významně pokročí výstavba pražského Metra. V roce 1980 bude v provozu 20 km tratí. Na obraze: Chemické závody československo-sovětského přátelství v Záluží v Krušných horách, úsek dálnice Praha —Benešov, důl CIGEL — Prievidza.V 6. pětiletce dále vzroste význam vědy a technického rozvoje jako hlavního činitele při rozvíjení moderní a efektivní výroby a zlepšování života a práce lidí. V 5. pětiletce bylo na rozvoj vědy a techniky vynaloženo 14 miliard Kčs ročně. Do roku 1980 se tyto výdaje zvýší na 18 miliard ročně. Na 1000 pracujících v oblasti materiální výroby bude v 6. pětiletce připadat 21 pracovníků vědy a výzkumu. Tento poměr odpovídá charakteru průmyslově vyspělé země. Na obraze: První kvantometr, patřící v tomto oboru ke světové špičce, se stal základem kvantometrické stanice Nové hutě Klementa Gottwalda v Ostravě. Jeho poslední typ má počítač, který může sám spočítat všechny korekce a sdělit dálnopisem přímo do provozu percentuální obsah všech stanovených prvků.V rozvoji životní úrovně bude v průběhu 6. pětiletky posílen význam odměňování podle práce jako základní princip rozdělování v socialistické společnosti. Reálné příjmy obyvatelstva — pracovní i sociální — vzrostou do roku 1980 o 23—25 procent. Vzestup pracovních a sociálních příjmů obyvatelstva se projeví v tom, že více než 60 procent domácností dosáhne v roce 1980 průměrný roční příjem na hlavu vyšší než 15600 Kčs. Výrazně se sníží počet domácností s ročním příjmem na hlavu do 12 000 Kčs. Bude jich méně než 10 %, zatímco koncem 5. pětiletky jich bylo zhruba 24 % a v roce 1970 41 %. Průměrná měsíční mzda dosáhne v roce 1980 přibližně 2700 Kčs. Odměna za stejně kvalifikovanou práci má být v zásadě stejná v zemědělství jako v ostatních odvětvích národního hospodářství.Za rozhodující úsek rozvoje životní úrovně bude v 6. pětiletce pokládán rozvoj hmotné spotřeby obyvatelstva. Maloobchodní obrat se má v letech 1976—1980 zvýšit o 23—25 procent. K zajištění hmotné spotřeby obyvatel bude na vnitřní trh dodáno až: — 1900000 chladniček a mrazniček, — 2100 000 praček a ždímaček (při růstu podílu plnoautomatických), — 1900000 televizorů (bude rozšířen prodej televizorů pro barevný příjem), — 800000 osobních automobilů (v roce 1980 připadne v ČSSR 1 osobní automobil na 7—8 osob), — 9500 000 tun cementu a 8,5 miliard cihelných jednotek. Výroba nábytku se do roku 1980 zvýší o 46—50 %.Za jeden z předních úkolů považuje Komunistická strana Československa a socialistický stát i v letech 6. pětiletky hmotné zabezpečení systému společenské péče o rodiny s dětmi, mladá manželství, studující a pracující mládež. Současně bude spolehlivě zabezpečen růst životní úrovně osob, které se již nemohou účastnit pracovního procesu. Podstatně bude rozšířena síť a kapacita mateřských škol a jiných dětských a mimoškolních zařízení. Počet dětí v mateřských školách se do roku 1980 zvýší o 100—125 tisíc, tj. o 20—25 %, počet dětí stravovaných ve školních jídelnách se přiblíží k 2 miliónům.K základním oblastem, na které bude i v 6. pětiletce soustředěna pozornost, patří další zdokonalování podmínek bydlení a života našich občanů. V letech 1976—1980 bude postaveno 640 tisíc nových, moderně vybavených bytů a bude se pokračovat v rekonstrukci a modernizaci dosavadního bytového fondu. V souladu s růstem životní úrovně obyvatelstva bude dále zvyšována kvalita stavěných bytů a podíl bytů se třemi a více pokoji. Objem výstavby občanských a technických zařízení na sídlištích se zvýší nejméně o 60 %. Na obraze: Výstavba v Košicích, nové architektonické řešení obytných domů v Bratislavě, sídliště Novodvorská v Praze.V programu rozvoje životní úrovně lidu je položen důraz na další růst společenské spotřeby, zejména ve zdravotnictví, školství, sociální péči, kultuře a tělesné výchově. Na společenskou spotřebu bude v 6. pětiletce vynaloženo 607 miliard Kčs, což je o 38 % více než v pětiletce předchozí.Ve zdravotnictví se bude dále rozvíjet již dosažená vysoká úroveň péče o naše občany. Ve zdravotnických zařízeních bude do roku 1980 zvýšen počet lůžek na 193—195 tisíc, počet lékařských míst na 40—41 tisíc. Bude rozvíjena lázeňská péče a prohlubován její rehabilitační charakter. Značný důraz bude položen na rozvoj celospolečenských zdravotnických programů, zejména v péči o matku a dítě, v boji proti cévním, srdečním, nádorovým chorobám a proti následkům úrazu. Rostoucí spotřeba zejména moderních účinnějších léků bude kryta zvýšením zdravotnické výroby o 44 % a dalším rozšířením mezinárodní spolupráce v této oblasti. Na obraze: Kolonáda v lázních Karlovy Vary, výroba léčiv v n. p. Léčiva Praha, I. chirurgická klinika v Praze na Karlově — umělé srdce.Úkolem školství v 6. pětiletce bude vytvářet v souladu s potřebami rozvinuté socialistické společnosti předpoklady pro další zvyšování úrovně vzdělání a zdokonalování přípravy kvalifikovaných pracovníků. Do roku 1980 se počet studentů na vysokých školách zvýší na 140—145 tisíc, na gymnáziích na 140—150 tisíc, na středních odborných a odborných školách na 230—240 tisíc. Počet dělnické mládeže v učebních oborech s maturitou se má zvýšit zhruba na pětinásobek proti roku 1975. Těmito cestami budou připravovány podmínky pro postupnou realizaci perspektivního cíle — poskytovat většině naší mládeže střední vzdělání. Na obraze: Budoucí programátorky se připravují ve výpočetním středisku Vysoké školy ekonomické v Bratislavě, jazyková laboratoř na střední škole vybavená audio a audiovizuální technikou, učňovský dorost v ČKD-Praha při praktickém zaměstnání.V souladu s náročnými požadavky výstavby rozvinuté socialistické společnosti uložil XV. sjezd KSČ významné úkoly kultuře. Patří k nim především zabezpečování soustavného růstu kulturní úrovně pracujících a zajištění komplexního rozvoje kultury tak, aby upevňovala vztah lidí k socialismu, uvolňovala tvůrčí schopnosti člověka a pěstovala smysl pro krásu. Na obraze: Soubor lidové tvořivosti, Alšova jihočeská galerie na zámku Hluboká, houslový virtuos Václav Hudeček.Také v uplynulých pěti letech bylo v ČSSR v souladu s naší socialistickou ústavou všem práceschopným občanům zajištěno právo na práci. To se v plném rozsahu týká i naší mládeže, pro kterou naše socialistické zřízení vytváří široké možnosti uplatnění. Naše mládež nezná starosti svých vrstevníků v kapitalistických zemích, neboť žije a pracuje v socialistickém státě, kde bylo jednou provždy odstraněno soukromé vlastnictví výrobních prostředků a tím i vykořisťování člověka člověkem. Nezaměstnanost a její sociální důsledky patří proto u nás natrvalo minulosti. Zcela protikladná je v této otázce situace v kapitalistické části světa. Podle údajů Mezinárodního úřadu práce ze 4. června 1976 je ve vyspělých kapitalistických zemích více než 17 miliónů nezaměstnaných. Velmi kritická je i situace mládeže. Více než 20 % mladých lidí do 19 let a 41 % do 25 let je bez práce. Jen v zemích Evropského hospodářského společenství (EHS) bylo k 31. květnu 1976 bez práce na 2 milióny mladých lidí do 25 let. Do konce roku 1976 k nim přibude nejméně dalších 500 tisíc. Taková je skutečná tvář kapitalismu, společenského řádu, který nezvratně spěje ke svému zániku a který bude zákonitě vystřídán socialismem.XV. sjezd KSČ zvýraznil také nezbytnost dalšího upevňování socialistického státu a posilování socialistické demokracie. V široké třídní a sociální základně socialistického státu tkví hluboké kořeny jeho demokratismu, jakého nemůže nikdy dosáhnout žádný buržoazní stát. Významným článkem našeho socialistického zřízení jsou národní výbory, jako územní orgány státní moci a správy. Jejich prostřednictvím se v každé obci, okrese a kraji uskutečňuje vláda lidu. Pracuje v nich více než 200 tisíc poslanců a téměř půl miliónu občanů pracuje v různých komisích a aktivech. Jen v letech 1971—1975 bylo pod vedením národních výborů vytvořeno v akci „Z“ dílo v hodnotě 56 miliard Kčs. O významu jejich činnosti svědčí i to, že hospodaří s 31 % prostředků celostátního rozpočtu a spravují tak důležité veřejné záležitosti, jako jsou služby obyvatelstvu, ochrana a zvelebování měst, kultura, zdravotní a sociální péče, tedy oblasti, které bezprostředně souvisejí s uspokojováním základních životních potřeb občanů. Na obraze: Jednoduché schéma třístupňové soustavy národních výborů v ČSSR.V podmínkách třídně rozděleného světa a neustálých agresivních provokací imperialismu neztrácí KSČ ani na chvíli ze zřetele nutnost chránit pokojnou práci a život lidu, jeho revoluční vymoženosti, bezpečnost a suverenitu našeho státu. Předsednictvo ÚV KSČ se pravidelně zabývalo problémy a potřebami Československé lidové armády. Dbalo, aby ČSLA měla vše, co potřebuje ke spolehlivé obraně hranic, aby se rozvíjela jako moderní armáda, osvojovala si soudobou vojenskou techniku a ovládla vojenské mistrovství, aby upevňovala své internacionální svazky se Sovětskou armádou a ostatními bratrskými armádami Varšavské smlouvy. Na XV. sjezdu KSČ s. G. Husák zdůraznil: „Máme ... spolehlivou armádu. Je připravena kdykoli splnit své vlastenecké a internacionální povinnosti.“ Na obraze: Slavnostní vojenská přísaha nových příslušníků pražské posádky na vrchu Vítkově.Další upevňování a rozvoj hospodářského a vědecko-technického potenciálu naší země, jakož i růst morálně politické jednoty lidu, vedeného KSČ, nesporně přispěje k růstu obranyschopnosti země a bojové síly naší armády. Příslušníci Československé lidové armády musí nadále zaměřovat veškeré úsilí k tomu, aby neustále vzrůstala bojová pohotovost armády, její připravenost a schopnost v pevné jednotě se Sovětskou armádou a ostatními armádami států Varšavské smlouvy zabezpečit mírovou budovatelskou práci našeho lidu a internacionální obranu zemí socialistického společenství.Určující zásadou naší zahraničně politické orientace je a vždy bude rozvoj všestranné spolupráce se Sovětským svazem, která vytváří základní záruky národní svobody a státní nezávislosti, jistot a socialistického rozvoje naší země. V nových podmínkách světového ekonomického vývoje vystupuje ještě více než kdykoli předtím do popředí přímo klíčový význam těsné ekonomické a vědeckotechnické spolupráce se Sovětským svazem. Spočívá především ve stálosti, jistotě, vzájemné výhodnosti. Je opřená o jeho obrovský výrobní a vědeckotechnický potenciál a nesmírné přírodní bohatství. Sovětský svaz je naším největším dodavatelem energie, paliv a surovin. Dovoz z SSSR kryje z 90 % celkový dovoz ropy a železné rudy, téměř celý dovoz pšenice a pyritu, více než z 50 % bavlny, celulózy atd. Neustále rostou sovětské dodávky strojů a zařízení pro naší investiční výstavbu. Náš export do SSSR představují především obráběcí stroje, plynové turbogenerátory, pivovary, závlahová zařízení, motorové lokomotivy, tramvaje, nákladní automobily TATRA, nákladní lodě, trolejbusy aj. Během 6. pětiletky vzroste celková obchodní výměna se Sovětským svazem proti předchozímu pětiletí o 49 %. Výměna strojírenské produkce vzroste za stejné období o 67 procent. Na obraze: Chemické závody SLOVNAFT — Bratislava. Zde se zpracovává sovětská ropa, která je k nám dopravována ropovodem DRUŽBA.Příznivý vývoj naší ekonomiky významně ovlivňuje rostoucí účast ČSSR na realizaci Komplexního programu socialistické ekonomické integrace zemí RVHP. Společenství zemí RVHP je nejdynamičtějším a zároveň nejstabilnějším ekonomickým integračním seskupením na světě. Na rozdíl od vyspělých kapitalistických zemí, kde v posledních letech výroba prudce klesá (1975: v USA o 10,7 %, v Japonsku o 10 %, v Itálii o 8 %, ve Francii o 5,8 %, v NSR o 5%) vzrostla průmyslová výroba v zemích RVHP v letech 1971—1975 o 45% a národní důchod téměř o 36 %. Vzájemný obchodní obrat zemí RVHP přesahoval v letech 1971—1975 částku 200 miliard rublů. V letech 1976—1980 vzroste 1,5krát. V době, kdy v kapitalistických zemích probíhá surovinová a energetická krize, došlo mezi zeměmi RVHP k výrazné koordinaci národohospodářských plánů na léta 1976 až 1980; jejím nejdůležitějším výsledkem je vyřešení otázek zásobování hospodářství zemí RVHP energií, palivem a surovinami. Velký význam má rovněž spojení prostředků zemí RVHP na společné zvyšování jejich výroby. V souladu se směrnicí XV. sjezdu KSČ se bude ČSSR dále podílet na stavbě plynovodu ORENBURG — západní hranice SSSR, na budování závodů na výrobu železnorudných surovin, ferroslitin a niklu, osinku, elektrického vedení o napětí 750 kV, automatizovaného systému spojů. Na celkovém přírůstku našich investic doma i v zahraničí se budeme podílet na realizaci 17 nejdůležitějších mnohostranných i dvoustranných integračních akcí plnými 13 %. Na obraze: Výstavba tranzitního plynovodu — stavby československo-sovětského přátelství.„Pro splnění všech našich základních cílů máme dobré předpoklady,“ prohlásil na XV. sjezdu KSČ předseda federální vlády ČSSR Lubomír Štrougal, „stranu důsledně uplatňující marxisticko-leninské principy, náročný a reálně postavený plán, široce rozvinutou materiálně technickou základnu, velké možnosti vyplývající z naší účasti v socialistické ekonomické integraci, zejména ze spolupráce se Sovětským svazem. Hlavním faktorem našich jistot do budoucna zůstávají lidé s jejich zkušenostmi a obětavostí, jak to mnohokrát prokázali v minulém období... jak to prokazují při nástupu do 6. pětiletky. Do příštích let se můžeme právem dívat s reálným optimismem a pevnou vírou ve spokojenou budoucnost našeho lidu.“ SOCIALISMUS — MLÁDÍ SVĚTA.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleHrdá bilance 5. pětiletky a skvělé perspektivy našeho liduVýrobceDPrahaRok1976Délka45 okénekPředlohaCJLITOznačení6636Další diafilmy výrobceKomenský J. A. (na výšku)Zajištění bezpečnosti práce u stabilních zásobníkůPůdní a lesní typy II. skupiny lesních typůLetištní motorový zametač OL - 4500 II.díl