Jan Amos KomenskýUherský Brod za vpádu Turků roku 1663 – rytina: Nelze bezpečně zjistit, kde se Jan Amos Komenský narodil. Nezachoval se ani zápis v knize narozených, ani přesný doklad o tom, že se Komenský sám s určitostí vyjádřil o svém rodném místě. A tak tři místa na jižní Moravě se ucházejí o čest býti jeho rodištěm. Je to především Uherský Brod, pro nějž jako rodiště Komenského mluví ta okolnost, že jeho vlastní syn označil toto město na náhrobním kameni za rodné město Komenského. Vidíte Uherský Brod na rytině přibližně z doby, kdy Komenský žil.+44Pomník J. A. Komenského v Komně: Je to dále osada Komna u Uherského Brodu, podle níž se náš velký učitel národů vlastně jmenoval /Komenský, latinsky Comenius/. Občané z Komny postavili pomník před domem č. 121, kde prý otec Komenský bydlil.Pamětní deska na „mlýně Komenského“ v Nivnici: Posléze je to Nivnice na Uherskobrodsku, podle níž se Komenský na svých studiích podpisoval jako z Nivnice pocházející /Nivanus nebo Nivnicensia/. A tak pamětní deska na domě č. 728 v Nivnici hlásá: „Toto je rodný mlýn Komenského“.Komenského „Mapa Moravy“ z roku 1627 – výsek Uherskobrodsko: Komenský sám zachytil svůj rodný kraj v celkové mapě Moravy z roku 1627. Vidíme část této mapy s rodným krajem Komenského.Portrét J. A. Komenského od holandského malíře Juriaena Owense z roku 1658: Ať již se Komenský narodil kdekoliv, hlavní je, že pocházel z našeho lidu. Narodil se 28. března 1592 a z prostého chlapce vyrostl velký učitel národů. Celý život zůstal vždy přítelem dětí – jim zasvětil četné své práce a je dojemné, jak věrný zůstal vždy mládeži, i když svým významem přerostl celá století.Heidelberg – starobylé universitní město v Badensku v Německu podle staré rytiny ze XVII. stol.: Komenský studoval v Přerově a pak na vysokých školách v Herbornu a Heidelbergu v Německu. Na obrázku vidíte Heidelberg asi z doby, kdy tu Komenský dokončoval studia. Zde na něho zvláště silně působil učitel Jan Valentin Andrae, který přemýšlel o otázkách výchovy mládeže a lepšího uspořádání společnosti. I zde byly kladeny základy k pozdějšímu velkolepému vychovatelskému dílu Komenského a k jeho boji za světový mír!Jan Valentin Andrae – podle staré rytiny ze XVII. stol.: Na tomto obrázku vidíte podobu Jana Valentina Andrae z doby, kdy byl Komenský jeho žákem.Přerov – podle rytiny J. Willenberga z roku 1593: V Přerově nastoupil Komenský své první učitelské místo roku 1614. Sepsal tu také velmi pěknou učebnici mluvnice, která se později ztratila. Roku 1616 se stal knězem Jednoty bratrské.Svatební smlouva Komenského s Magdalenkou Vizovskou – fotokopie z rukopisné „Knihy smluv svatebních“ z let 1614–1801, Přerov: Komenský prožil krátkou dobu rodinného štěstí po sňatku s Magdalenkou Vizovskou. Na obraze vidíme svatební smlouvu; manželé žili od roku 1618 ve Fulneku...Fulnek na severní Moravě – „Žákovský háj“ nad městem: ...kde Komenský působil jako kněz Jednoty bratrské a kromě toho byl učitelem. Zde se jim narodili také dva synkové. V „Žákovském háji“, který vidíme na obrázku nad městem, vychovával Komenský děti v přírodě, učil je poznávat a milovat rodnou zem. Netušil, že tuto drahou zem bude sám musit pro víru opustit. Na obrázku vidíme také starý Českobratrský sbor /chrám/.Bitva na Bílé Hoře, podle staré rytiny od Jiřího Sedelera: Po bitvě na Bílé hoře /8. listopadu 1620/ musil Komenský prchnout z domu a pak se ukrýval v chaloupce pod Klopoty u Brandýsa nad Orlicí.Chaloupka pod Klopoty u Brandýsa nad Orlicí – obraz z pol. XIX. stol.: Zde mu došla smutná zpráva o smrti drahé Magdalenky a obou synků, kteří zůstali po jeho odchodu ve Fulneku a stali se obětí moru.Karel starší ze Žerotína – dobový obraz ze XVII. stol.: Přítelem a ochráncem Komenského již od doby jeho působení v Přerově byl Karel starší ze Žerotína, až do doby,...Mandát císaře Ferdinanda II. proti evangelíkům z roku 1628: ...kdy císařský mandát, vydaný roku 1628, dal jasný příkaz všem nekatolíkům: Opustit vlast! Těžké bylo loučení Komenského s vlastí!„Komenský se loučí s vlastí“ od Felixe Jeneveina: Na obraze malíře Jeneveina vyjadřuje jeho postava uprostřed skupiny vyhnanců hluboký žal. Ve tváři je však vepsána víra, že se zase vrátí do země, která nikdy nepřestala být jeho domovem. A pro tuto zemi a lepší budoucnost celého lidstva se odhodlává k obrovskému zápasu za světový mír a za štěstí člověka! Tohoto cíle se nikdy nevzdal, ačkoli musil mnoho bojovat a trpět. Z vlasti odešel do polského Lešna, kde se stal profesorem a pak ředitelem gymnasia. Tam, jsa přesvědčen, že se opět vrátí s ostatními bratřími do vlasti, začal pracovat pro budoucí její zvelebení na spisech, podle nichž mělo být v budoucnu nově upraveno školství v Čechách a na Moravě.Titulní list spisu „Informatorium školy mateřské“ z roku 1633: Píše „Informatorium školy mateřské“, kde se ujímá výchovy dítek nejmenších, brzy na to „Didaktiku velkou“...Titulní list spisu „Dodaktika velká“ – podle rukopisu z roku 1632: ...kde se věnuje vyučování a výchově všech dětí bez rozdílu, tak, aby z nich byli opravdoví, vzdělaní lidé. Také jeho snahy vševědné vzbudily pozornost ve světě a dobrá pověst o Komenském pronikla až za moře. A tak přišlo jednoho dne pozvání pokrokového anglického učence Samuela Hartliba z Londýna. Začala velká pouť Komenského světem.Mapa cest Komenského s hlavními místy, kde se zdržoval: Sledujme na této mapě Komenského cestu a uvědomme si, že každé zde naznačené místo neznamená jen, že zde Komenský žil. V každém tom místě pracoval, těžce pracoval... mnoho nocí probděl a mnoho bojů musil podstoupit; a ne každé z těchto míst přineslo Komenskému úspěch! I mnohá zklamání se dožil. Zdálo se dokonce, že život na něm chce, aby obětoval mnoho, snad i všechno... Ale Komenský se nedal odradit. Pojďme v jeho stopách... Komenský pozvání do Londýna přijal. Bylo to v roce 1641.Loď na moři za bouře, podle kresby V. Hollara: Nebyla to tehdy snadná cesta a Komenský se k ní těžko rozhodoval. Zuřila bouře, která zahnala loď zpátky do přístavu... Ale nakonec se Komenský do Londýna přece jen dostal.Londýn v XVII. století; podle staré kresby: Zde Komenský hájil a obhájil své myšlenky a snahy před londýnským parlamentem. Zdálo se, že zde nalezne pochopení a že mu štěstí bude přát. Tu však vypukla v Anglii buržoazní revoluce /1642/ a Komenskému nezbylo než pomýšlet na odchod... Je to konec jeho snah? Ne! Komenský nastoupil cestu do Švédska.Rozhovor Komenského s Descartesem – podle kresby J. Konůpka: Na cestě se zastavil v Leydenu /Leydĕ/ u René Descartesa, slavného francouzského učence a počtáře.Stockholm v roce 1642 – podle staré rytiny: Na pozvání švédského kancléře /předsedy vlády/ Axela Oxenstierny se Komenský vydal do Stockholmu, aby reformoval švédské školství. Švédsko bylo v té době snad nejmocnějším evropským státem a Komenský doufal, že s pomocí Švédů, v jejichž řadách bojovalo také mnoho českých vyhnanců proti císařským vojskům, vrátí se zase on i jeho bratří do vlasti...Královna Kristina Švédská, asi sedmnáctiletá – podle rytiny z roku 1642: Vyhledal mladičkou královnu, které bylo sotva 17 let; proto za ni vládl zatím kancléř Oxenstierna.Titulní list Komenského spisu „Brána jazyků otevřená“ – vydání z roku 1650: Kristina Komenského mile přivítala v zahradě v městečku Orebrö a oslovila jej latinskou řečí, které se naučila podle jeho učebnice „Brána jazyků otevřená“...Axel Oxenstierna podle starého obrazu ze XVII. století: Pak se na schůzce s kancléřem Oxenstiernou dohodli, že Komenský bude pracovat pro švédské školy v městě Elblongu.Elblong – Elbing či Elblag – podle staré rytiny z roku 1756: Zdálo se, že Komenský bude moci pracovat v klidu.Brožík: Komenský ve své pracovně: Vidíme jej na obraze Václava Brožíka z r. 1892, nazvaném „Komenský ve své pracovně“. Ale i zde je Komenský rušen nepříznivými zprávami o osudu českých vyhnanců. Roku 1648, když se zase vrátil do Lešna, zastihla ho těžká rána: Dozvěděl se, že Oxenstierna zradil českou věc při jednání o mír na konci třicetileté války v Münsteru a Osnabrücku.Komenského dopis Axelu Oxenstiernovi z 11. října 1648: Nemohl tomu zprvu ani uvěřit a ve strašné tísni píše Oxenstiernovi latinsky památný dopis z 11. října 1648.Lešno – celkový pohled z konce XIX. století: Protože Komenský splnil své závazky Švédům a do Lešna ho volaly neutěšené poměry v Jednotě bratrské, které měl jako její vedoucí činitel a biskup urovnat, vrátil se v srpnu 1648 do Lešna. Byl to smutný návrat. Umírá mu zde druhá manželka Dorotka a také osud českých vyhnanců mu dělal velké starosti. Teprve po čase se poměry poněkud urovnaly a Komenský přivádí svým osiřelým dětem novou matku, Janu Gajusovou, schovanku biskupa Turnovského. Zakoupil v Lešně pro svou rodinu dům se zahradou a sám se vydal v doprovodu svého zetě Jana Figula na pozvání sedmihradských knížat Rákosziů do Šaryšského Potoka.Šaryšský Potok – pohled ze sedmdesátých let XIX. stol.: Zde se Komenský na přání a za podpory Rákocziů pokusil prakticky provést své návrhy na opravu školství. Buduje zde maďarské školství a vydává také první obrázkovou učebnici „Orbis pictus...“ čili „Svět v obrazích“.Titulní list učebnice „Orbis pictus...“ z roku 1658: Klidnou práci Komenského v Šaryšském Potoku narušil jeho bývalý spolužák, Mikuláš Drabík, jenž předstíral vidění, v nichž byl podle jeho tvrzení prorokován pád Habsburků a opětné vítězství věci nekatolíků.Mikuláš Drabík, bývalý kněz a biskup Jednoty bratrské, náboženský blouznivec – kresba ze XVII. století: Drabík chtěl tím působit na rod Rákocziů, aby se pokusili svrhnout vojensky moc Habsburků v celém bývalém Rakousku, a umožnit tak také návrat českých vyhnanců do vlasti a lepší život celému národu. Avšak Rákocziové zvážili dobře své možnosti a síly a též Komenský, který byl zpočátku pod vlivem slibných vidin Drabíkových, musil nakonec uznat, že by takový odboj s daleko slabšími silami proti císařským vojskům byl předem prohraným dobrodružstvím a přinesl by jen zhoršení.Boj mezi švédským a polským vojskem v okolí Lešna kolem roku 1654–1655. Kresba J. Konůpka: Roku 1654 se Komenský vrací do Lešna a ujímá se Jednoty v nejhorší době, kdy se v okolí Lešna odehrávaly těžké boje mezi Švédy a Poláky.Hořící Lešno roku 1656 – kresba z poloviny XX. století: Když se polské vojsko zmocnilo Lešna a zapálilo je, byl Komenský nucen i s rodinou je opustit. Shořely mu zde výsledky téměř čtyřicetileté jeho práce, kterých si sám velice vážil, „Poklad jazyka českého“ a četné knihy a rukopisy.Holandská krajina v XVII. století podle kresby z XX. století: Holandské mlýny a klidná holandská krajina uvítaly na konci jara 1656 Komenského a po rušných dobách se zdá, že mu nadchází zasloužený klid a mír.Vavřinec de Geer, holandský průmyslník – rytina ze XVII. století: Vavřinec de Geer, holandský průmyslník a podporovatel věd, s nímž si Komenský již dříve dopisoval, připravil Komenskému a jeho nejbližším pěkný domov v Amsterodamu...Amsterodam – pohled z roku 1924: ...který vidíme na obraze.Dům rodiny de Geerů v Amsterodamu: Zde v domě rodiny de Geerů dovršil Komenský své životní dílo a přemýšlel o dalším rozvoji škol a věd vůbec.Václav Brožík: Komenský před městskou radou v Amsterodamu 1657: Těšil se tu velké vážnosti; na obrázku jej vidíme v rozhovoru s mocnými a učenými Holanďany r. 1657 v městské radě v Amsterodamu.Titulní list spisu „J. A. Comenii Opera didactica omnia“ z let 1657–58: V Amsterodamu byly vydány také sebrané spisy J. A. Komenského pod názvem „Opera didactica omnia“...Knihtiskárna v XVII. století – z Komenského „Orbis pictus“ z r. 1849 v Praze: ...v tiskárně Christopha Cunrada a Gabriela Roye.Život v Naardenu v XVII. století – kresba holandského malíře J. van Kesterena: Po práci nacházel Komenský odpočinek na procházkách městečkem Naardenem.Vallonská evangelická kaple v Naardenu – kresba J. v. Kesterena: Rád navštěvoval starobylý naardenský kostelíček, kde nalezl i místo věčného odpočinku. Komenský zemřel v Amsterodamu 15. listopadu 1670 a v něm odešel jeden z největších synů českého národa, který usiloval o lepší život i osud.Mikoláš Aleš: Komenský s chlapcem: Oprávněný zájem o dílo Komenského stále stoupá. Nejen u nás, ale i v cizině jsou vydávány Komenského spisy a studie, které hodnotí jeho odkaz. – Význam Komenského díla pro výchovu nových generací vystihl akademik prof. O. Chlup: „Komenským byly vytyčeny dalekosáhlé cíle mravní obrody lidstva. Je naléhavou otázkou reformy vyučování, abychom se vraceli ke Komenskému“.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleKomenský J. A. (na výšku)VýrobceDPrahaRok1955Délka48 okénekAutor textuŠtraus Jiří Dr.PředlohaOSOBOznačení6463Další diafilmy výrobceStroje pro zemní práce IV. Lopatové nakladače a stroje pro hutnění zeminNové MaďarskoNaše země v pravěkuNové konstrukce lodí