Ústrojí na čištění hlíz a bulev – I. dílMateriálový tok u sklízečů brambor (Schéma): Diagram materiálového toku charakterizuje složení směsi, přicházející do kombinovaného sklízeče brambor za průměrných sklizňových podmínek. Podíl bramborových hlíz je velmi nízký. Převládá prosévatelná půda – tedy ornice zvedaná radlicemi. Podíl kamenů může být na kamenitých půdách podstatně vyšší – až 50 % hmotnosti brambor. Převážná část sypké ornice se oddělí na obou prosévacích dopravnících, přičemž větší část hrud se rozdrobí tlakem mačkacích válců a propadne na druhém prosévacím dopravníku. Rostlinné příměsi se oddělí na vynášecím dopravníku nati. Jen malá část – hlavně drobné částice – se oddělí na rozdružovacím ústrojí na kameny. Nerozdrobené hroudy a kameny se z části rozdělí mechanicky na rozdružovacím ústrojí, z části ručním přebíráním na přebíracích dopravnících. Do dopravního prostředku přicházejí čisté netříděné brambory. U tzv. nakládacích vyorávačů se oddělí jen prosévatelná ornice, rozdrobitelné hroudy a převážná část rostlinných zbytků. Zbylá směs brambor a kamenů se zbytky hrud a rostlinných příměsí se odváží a rozděluje se na stacionární lince, která je zpravidla součástí technologického zařízení bramborárny.Prosévací ústrojí sklízečů brambor (Schéma): Na prosévacích ústrojích se oddělí sypká ornice a ostatní drobné příměsi s největším rozměrem, zpravidla 30 mm. Brambory a ostatní hrubé příměsi (kameny, tvrdé hroudy, rostlinné zbytky) tvoří přepad. Prosévací ústrojí je zpravidla dvouprvkové; mezi oba prvky bývá vloženo ústrojí na drobení křehkých hrud (pneumatické mačkací válce). Nejčastěji se používá dvou navazujících prutových prosévacích dopravníků (A). Prosévání ornice začíná již na prstovém roštu (2) položlabovité vyorávací radlice (1). Odtud je materiál odebírán prvním prosévacím prutovým dopravníkem (3). Je-li použito talířových vyorávacích radlic je hrůbek rotačním pohybem talířů rozrušován a předáván na prosévací dopravník. Dopravník je tvořen dvěma nekončitými řetězy nebo ozubenými řemeny, které běží přes spodní vodicí a horní hnací řetězy na průběžných hřídelích. V řemenech jsou zality ocelové pruty (viz A₁), které tvoří prosévací povrch. Pro zmírnění poškození hlíz mohou být pruty potaženy pryžovými povlaky (hadicemi). Prosévací větev dopravníku je podepřena jedním nebo dvěma páry podpěrných řetězek (4). Mají-li řetězky neokrouhlý (eliptický) tvar vyvolávají natřásavý pohyb dopravníku (viz A₂). Zdvih dopravníku a tedy intenzita natřásání závisí na rozdílu délek obou poloos řetězky. Postupná rychlost prvního prosévacího dopravníku je větší než rychlost pojezdová, aby byl zajištěn plynulý odběr skývy z vyorávací radlice na první dopravník navazují pneumatické mačkací válce (5) a druhý prosévací dopravník podobné konstrukce a funkce. Roštové prosévací ústrojí (B) je tvořeno dvěma podélnými rošty (1 a 2), které jsou zavěšeny kyvnými závěsy na rámu sklízeče. Rošty konají protiběžný kývavý pohyb přenášený od společného klikového hřídele (3) ojnicemi (4). Plochá vyorávací radlice (5) tvoří zpravidla přední část prvního roštu s nímž se také souhlasně pohybuje. Roštové prosévací ústrojí se používá málo. Má nižší prosévací účinnost. Při pohybu těžkých roštů, zatížených navíc separovaným materiálem vznikají značné setrvačné síly, které se přenášejí na rám stroje. Proto musí být rám dostatečně tuhý, což zvyšuje hmotnost sklízeče. Paprskové prosévací ústrojí (C) odebírá materiál s položlabovité radlice (1) rotujícím paprskovým kolem (2), mezi jehož pruty propadává sypká ornice. Kromě toho dochází k prosévání též na svislém obloukovém roštu (3), na který je materiál rotací paprskového kola nahazován. Tento typ prosévacího ústrojí se používá hlavně u jednoduchých prosévacích jednořádkových vyorávačů.+32Vyorávací radlice a prosévací prutový dopravník: Proces oddělování brambor začíná již vyoráváním. Dvoudílná položlabovitá vyorávací radlice (1) zvedá ornici ze 2 hrůbků, částečně ji rozruší a po prstovém roštu se sklopnými prsty (2) ji předává na prutový prosévací dopravník (3). Radlice a spodní část dopravníku jsou upevněny na společném výkyvném rámu (4). Ornice, která začíná propadávat již na prstovém roštu je prutovým dopravníkem aktivně odebírána a rozrušována, čímž je usnadněno její prosévání. Aktivní odběr s radlice je podmíněn předstihem rychlosti pohybu prosévacího dopravníku ve srovnání s rychlostí pojezdovou, který musí být při práci sklízeče dodržován. Prutový dopravník je průběžný, rozteče mezi pruty jsou udržovány dvěma distančními řetízky, které zabraňují též deformaci prutu. Na koncích jsou pruty vsazeny do článků válečkových řetězů tak, že vždy jeden prut je níže, druhý výše. Takto vzniklý nerovný povrch zlepšuje zejména odebírací schopnost dopravníku. Horní pruty, které přicházejí do bezprostředního styku s hlízami jsou potaženy pryžovou hadicí, která chrání hlízy před poškozením.Prutový prosévací dopravník. Detail povrchu: Hnacími články tohoto typu dopravníku jsou 3 ozubené řemeny (2 krajní a jeden střední). Na krajních řemenech jsou nanýtovány průběžné pruty, které jsou ke střednímu řemenu připevněny zvláštními objímkami. Pruty jsou povlečeny pryžovými hadicemi. Objímky na středovém řemenu nejsou chráněny a mohou být zdrojem zvýšeného poškození.Prutový prosévací dopravník. Detail natřásačů: Prosévací horní větev prutového dopravníku je podepřena dvěma nebo čtyřmi páry podpěrných řetězek. Tyto řetězky zabraňují prověšování natíženého dopravníku. Ve dvojici je vždy jedna řetězka kruhového tvaru, druhá eliptického tvaru. Obě jsou umístěny na čepech dvouramenného vahadla, které je uprostřed otočně uloženo na konzole rámového nosníku. Do záběru s řetězem (řemenem) dopravníku je možno pootáčením vahadla pákou zařadit jednu nebo druhou řetězku. Zařazením eliptické řetězky dochází k střídavému zvedání a poklesu prosévací větve prutového dopravníku (natřásání), které zintenzivňuje prosévací činnost. Je však i zdrojem mechanického poškození hlíz.Podpěrné řetězky prosévacích dopravníků: Intenzita natřásání vyvozená podpěrnými řetězkami závisí na rozdílu délek obou poloos. U kruhové řetězky (1) jsou obě poloosy stejné; proto je natřásavý pohyb nulový. Kruhových řetězek se používá pro lehké snadno prosévatelné půdy, kde by natřásavý pohyb prosévacího dopravníku urychlil prosévání natolik, že by se brambory s neprosévatelnými frakcemi dlouho pohybovaly po dopravnících bez tlumicího vlivu ornice. Největší intenzity natřásání se docílí použitím eliptických, tzv. velkých natřásačů (3) s velkým rozdílem délky obou poloos. Střední intenzitu natřásání zajišťují tzv. malé natřásače (2).Válcový mačkač hrud: Na obrázku jsou dva pneumatické mačkací válce (1 a 2), umístěné šikmo nad sebou mezi prvním a druhým prosévacím dopravníkem. Přepad s prvního prosévacího dopravníku (3) s opryžovanými pruty je vtahován do mezery mezi válci, které jsou nahuštěny na přetlak 0,05–0,1 MPa. Křehké hroudy se rozmělní a současně se částečně otrhají na nati zbylé brambory. Účinnost mačkače se reguluje změnou tlaku huštění a změnou mezery mezi válci v závislosti na velikosti brambor a množství procházejícího materiálu. Mačkač hrud je neúčinný na tvrdé hroudy, které procházejí neporušeny a na měkké plastické hroudy, které se průchodem mezi válci pouze deformují.Ústrojí na oddělování nati (Schéma): Odděluje hrubé zbytky nati na principu prosévání, jemné na principu vynášení prstovým překulovačem. Neprosátá směs přepadává z druhého prosévacího dopravníku (1) na řídký příčkový oběžný vynášecí dopravník nati (2). Prutové příčky mají pryžové ochranné návleky mezi nimiž jsou kosočtvercové dělicí vložky (viz detail A). Většina brambor a drobných příměsí propadne mezerami mezi příčkami. Hrubá nať se zachytí a je vynášena vzhůru a vypadává vzadu ze stroje jako přepad. Prutové pružné clony (3) umístěné ve 3 řadách nad dopravníkem s přiléhající k jeho povrchu načechrávají vrstvu nati a uvolňují z ní zaklíněné hlízy, případně hlízy visící ještě na stolonech. Uvnitř vynášeče nati je umístěn šikmý prstový překulovač (4). Jeho pás má pružné pryžové výstupky (prsty), mezi které zapadá sypká ornice a na které se navěsí drobné zbytky nati. Ty jsou spolu s hranatými a drobnými kameny vynášeny vzhůru, zatímco brambory, větší a oblé kameny a tvrdé hroudy se kutálejí směrem dolů, kde padají na příčný dopravník (5). Při větším podílu nati klesá prosévací účinnost vynášecího dopravníku a volné hlízy vypadávají spolu s natí. V tomto případě se brambory za sklízečem ručně dosbírávají.Vynášecí dopravník nati: Na obrázku je jeho sestupná větev. Dopravník má 2 válečkové řetězy (2) s řídce rozmístěnými prutovými příčkami (1). Na příčkách, krytých pryžovými návleky jsou pryžové dělicí vložky ve tvaru kosočtverce, které při přechodu dopravníku přes horní válec odhazují nepropadlou nať aktivně na sklízeč. Brambory a drobné příměsi propadnou mezerami mezi příčkami šikmé prosévací větve na vložený prstový překulovač (3), který vynáší drobné zbytky natě a uvolněnou ornici, zatímco brambory se kutálí na příčný dopravník. Z něho jdou na vynášecí roštové kolo, na němž se mohou proséváním oddělit poslední zbytky ornice, ulpělé na hlízách a uvolněné při jejich přechodu po překulovači a příčném dopravníku.Vynášecí dopravník nati. Detail čechračů: Na obrázku je horní hnací válec vynášecího dopravníku (3), přes který přechází jedna z jeho příček. Přítlačné pruty (2), které sahají až do spodní části dopravníku přitlačují nať na dopravník. Pružné čechrače (1) upevněné na příčném nosníku čechrají svými pryžovými lopatkami nať přecházející po dopravníku. Tím se napomáhá oddělení volných hlíz zaklíněných ve vrstvě nati.Překulovací vynášecí dopravník nati: Je to šikmý, prstový dopravník, na který přepadává materiál s druhého prosévacího dopravníku. Přítlačné pruty usměrňují nať na střední část dopravníku a zabraňují jejímu nahromadění.Ústrojí na oddělování kamenů a tvrdých hrud (Schéma): Na obrázku jsou znázorněna schémata zařízení používána zpravidla jako součást kombinovaných sklízečů. Při rozdružování se využívá rozdílu součinitele tření, jeho charakteru, hmotnosti, tvaru a tvrdosti bramborových hlíz, kamenů a tvrdých hrud. Překulovač kombinovaný s přebíracím dopravníkem (A) je tvořen šikmým, hladkým, napříč skloněným dopravníkem. Jeho sklon se dá v určitých mezích měnit. Směs přichází na začátek dopravníku do jeho horního rohu. Oblé brambory se kutálejí zpravidla do dolní části dopravníku, kameny a hroudy zůstávají zpravidla v jeho horní polovině. Překulovač nepracuje úplně přesně; ve druhé jeho části se ručně oddělují příměsi od brambor a přehazují do horního pásma dopravníku. Na podobném principu pracuje pneumatický překulovač (C). Zde se používá bočního tlačného proudu vzduchu, který s boku tryská souběžně se sklonem hladkého pásového dopravníku. Proud vzduchu napomáhá pohybu lehčích a zaoblenějších částic ve směru sklonu dopravníku. Hranatější a těžší částice tvoří opět přepad. Rozdílu v součiniteli tření a z části i hmotnosti se využívá u hrotového překulovače (B). Oblé částice se kutálejí směrem dolu, hranatější a drobné těžší kameny přepadávají vrchem. Současně se odděluje i prosévatelná ornice a drobné rostlinné zbytky. Ani jedno z uvedených zařízení není s to úplně a beze zbytku rozdělit směs brambor, kamenů a hrud. Rozdíly mezi těmito složkami nejsou často dosti výrazné a separační efekt je zhoršován též vzájemným působením současně se pohybujících částic. Proto bývají zpravidla zařízení doplněna přebíracími dopravníky, kde jsou zbylé příměsi ručně vybírány. Schéma (D) znázorňuje napichovací rozdružovač válcového nebo dopravníkového typu. Brambory se napichují na hroty, z nichž jsou stírány stíračem, kameny odpadávají dříve. Každá hlíza je poškozena vpichem, proto je zařízení použitelné jen na krmné podsadbové brambory, které se ihned konzervují pařením a silážováním.Ústrojí na oddělování kamenů a tvrdých hrud II. (Schéma): Na obrázku jsou schémata rozdružovacích zařízení umožňujících úplné mechanické oddělení kamenů a tvrdých hrud od bramborových hlíz. Zařízení A využívá rozdílu v měrné hmotnosti brambor (1,05–1,15 kg.cm⁻³), hrud (1,7–1,9 kg.cm⁻³) a kamenů (2,3–2,6 kg.cm⁻³). Zařízení pracuje na principu mokré flotace. Vana (1) je naplněna tekutinou (zpravidla emulsí jílu ve vodě), jejíž hustota se udržuje na hodnotě, při níž brambory plavou nebo lehce vzplývají. Brambory se vynášejí hrabicovým dopravníkem (2), specificky těžší částice klesají ke dnu a jsou vynášeny dopravníkem (3). Zařízení (B) pracuje na principu rozdílu aerodynamických vlastností hlíz a příměsí, které závisí hlavně na měrné a absolutní hmotnosti částic a jejich objemu. Brambory jsou odsávány z dopravníku (1) hubicí (2) zapojenou na odsávací odstředivý ventilátor (3). Unášené hlízy se v rozšířené části odsávacího potrubí vyloučí a vypadnou na příčný vynášecí dopravník (4). Kameny přepadávají na konci dopravníku (1). Zařízení (C) pracuje na principu rozdílné absorpce rentgenového záření tělesy různé hustoty. Zatímco absorpce hlízami je minimální, kámen nebo hrouda proud záření značně oslabuje. Na vkládacím dopravníku (1) se za pomoci rotačního kartáče (2) směs usměrní a urovná do jednotlivých proudů. Částice přicházejí do zorného pole zářiče (3), jehož úzký svazek paprsků přijímá přijímač (4), který reaguje na oslabení záření při průchodu kamenu nebo hroudy. Malé oslabení intenzity záření při průchodu hlízy přijímač nezaregistruje. Impulsy přijímače je ovládán elektromagnetický ventil (5), který ovládá pneumatický vyhazovač (6). Jeho píst vychýlí nežádoucí částici z normální letové dráhy. Brambory a kameny jsou odváděny dvěma odváděcími dopravníky (7 a 8). Popsaná zařízení jsou zpravidla stacionární a jsou většinou pro svou rozměrnost a složitost součástí zpracovatelské linky.Pásový překulovač (Schéma): Na obrázku jsou 2 možná řešení pásových překulovačů. Varianta A má dopravník obíhající mezi dvěma válci a nestejné výškové úrovni, z nichž horní válec je hnací. Součásti s větším třením (kameny, rostlinné zbytky) jsou dopravníkem vynášeny, zatímco součásti s menším třením (brambory, hroudy) se kutálejí směrem dolu. Varianta B má dopravník, obíhající napříč mezi dvěma skloněnými válci. Brambory se kutálejí ve směru sklonu, částice s větším třením spadávají bočně. Účinnost překulovače je zvýšena jeho prutovým povrchem, který umožňuje separaci sypké ornice a zvýrazňuje vliv tvaru a hmotnosti oddělovaných částic. Regulace účinnosti separace je založena na změně úhlu sklonu dopravníku (α). Sklon se nastavuje při ustáleném zatížení překulovače na hodnotu, která zajišťuje nejúplnější rozdělení směsi.Pásový překulovač, celkový pohled: Směs brambor, hrud a kamenů přepadává z vynášecího kola na krátký dopravník a z něho na překulávací prstový dopravník (1). Směs je usměrňována clonou (2) na střed dopravníku, který se pohybuje napříč sklonu. Pohon je řešen válcem přes převodku (4). Brambory se zpravidla kutálejí ve směru sklonu a padají na levé vnitřní pásmo přebíracího dopravníku (7), které je odděleno přepážkou (8) od vnějšího pásma, kam se ručně vybírají zbylé kameny. Kameny jsou převážně na pravé vnitřní pásmo přebíracího dopravníku (5), odděleného přepážkou (6) od vnějšího pásma, do něhož se vybírají zbylé kameny. Přesnost práce překulovače závisí na výraznosti rozdílů třecích vlastností rozdělovaných složek. Jeho činnost je možno regulovat změnou sklonu regulačním šroubem (3). Sklon se přestavuje tak dlouho, až se docílí co nejvyšší čistoty obou přepadů.Kartáčové rozdružovadlo. Vstupní dopravník: Na obrázku je vstupní část vodorovného prstového dopravníku, který dopravuje směs brambor, kamenů a hrud ke stíracím kartáčům. Velmi dobře jsou patrny řady pružných pryžových prstů, mezi něž zapadá sypká ornice, uvolněná z hlíz. Směs padá do vstupní násypky ze sekcí roštového kolového vynášecího dopravníku, otáčejícího se podélně na pravé straně do sklízeče. Kolo má prosévací rošt z pryžových provazců. Nahoře je vidět jednu ze tří vodicích kladek dopravníku.Schéma kartáčového rozdružovadla: Směs brambor, hrud a kamenů přepadává z kolového vynášecího dopravníku (1) na příčný vodorovný prstový dopravník (2), nad nímž jsou šikmo uloženy dva rotační stírací kartáče (3 a 4). Lehčí a oblejší brambory jsou kartáči zpravidla stírány na bok pásu a po roštu (5) kloužou na vnitřní pásma dvou přebíracích dopravníků (6 a 7). Kameny a hroudy většinou přepadávají s dopravníku (1) na vnější pásmo přebíracího dopravníku. Příměsi přepadávající s hlízami se vybírají z vnitřních pásem a přendávají na pásma vnější. Kartáče uvolňují svou činností zbytek ulpělé ornice, která je spolu s kameny vynášena v mezerách mezi prsty dopravníku. Rozdružovadlo se instaluje na kombinovaném sklízeči. Účinnost separace závisí na složení vstupní směsi, t. j. na výraznosti specifických rozdílů brambor a příměsí.Kartáčové rozdružovadlo: Na obrázku je pohled na výstupní část prstového dopravníku a druhý stírací kartáč. V pohledu ve směru od vynášecího dopravníku nati. Přepadávající příměsi jsou usměrňovány pryžovou clonou na skluzný plech. Po něm kloužou na levé vnější pásmo přebíracího dopravníku, jehož zadní válec s napínacím šroubem je na dolní části obrázku. Jinak jsou ještě na obrázku vidět nosné rámy stíracích kartáčů, jedna z vodicích kladek vynášecího kolového dopravníku a část vynášecího dopravníku nati.Kartáčové rozdružovadlo: Detail stíracích kartáčů. Kartáče jsou osazeny silonovými nebo polyamidovými vlákny, jejichž pružnost je volena z hlediska maximálního stíracího účinku. Kartáče jsou poháněny prostřednictvím řetězového převodu. Na obrázku je vidět jednu z vinutých přítlačných pružin.Kartáčové rozdružovadlo: Pohled zepředu na oba stírací kartáče a výstupní část prstového dopravníku. Ložiska kartáčů jsou uchycena na tyčích výškově nastavitelných stavěcími šrouby se zajišťovacími maticemi. Poloha matic nastavuje výšku kartáčů nad povrchem dopravníku. Tyče jsou zasunuty do objímek trubkových držáků. Zdvih směrem vzhůru je omezován tlačnými vinutými pružinami. Vpředu jsou pryžové clony, usměrňující stírané hlízy na 2 rošty, po kterých spadávají na obě vnitřní pásma přebíracích dopravníků.Kartáčové rozdružovadlo: Na obrázku je vidět svislé pryžové tlumicí clony, usměrňující hlízy na horní část skluzných roštů, na nichž jsou pruty roštu chráněny pryžovými návleky. Brambory kloužou na vnitřní pásma přebíracích dopravníků, na které se odhazují též ručně vybrané brambory s vnějšího pásma dopravníku.Kapalinové rozdružovadlo. Schéma: Buben (1) o průměru cca 2 m se otáčí na vodicích kladkách. Je naplněn až do výše středového vstupního otvoru kapalinou se zvýšenou hustotou (emulzí jílu ve vodě). Směs je dovnitř bubnu přivážena dopravníkem (2) a přepadává do náplně kapaliny. Specificky lehčí brambory plavou a jsou přívodem dalších hlíz posunovány směrem k protilehlému otvoru. Zde jsou vynášeny kruhovým kapsovým dopravníkem (3) na skluzný žlab (4), s něhož vypadávají na odváděcí dopravník. Specificky těžší částice (kameny) klesají ke dnu a jsou šnekem (5) na vnitřní straně bubnu posunovány směrem k vstupnímu otvoru, kde jsou vynášeny kruhovým kapsovým dopravníkem (6) do skluzného žlabu (7), který je odvádí mimo buben. Kapalinové rozdružovadlo je schopno úplně oddělit některé kameny; ovlhčování brambor však vede zejména v kombinaci s jejich mechanickým poškozením ke ztrátám při návazném uskladnění. Proto se toto rozdružovadlo používá hlavně pro separaci propadu z předtřídiče, z něhož oddělí malé krmné brambory. Ty se pak po spaření silážují, nebo se suší na válcových sušárnách na bramborové vločky.Pneumatická rozdružovadla. Schéma: Pracují na základě rozdílu aerodynamických vlastností složek směsi charakterizovaných tzv. kritickou vznosnou rychlostí. Ta závisí hlavně na měrné a absolutní hmotnosti částic, na jejich rozměrech a na tvaru. Schéma A znázorňuje rozdružovadlo s přímým odsáváním brambor. Směs je přiváděna síťovým dopravníkem (1) pod odsávací hubici (2). Brambory jsou proudem vzduchu odtrhávány s povrchu dopravníku a přepravovány na odváděcí dopravník (3). Ze vzduchového proudu se vylučují v důsledku poklesu jeho rychlosti v rozšířené odlučovací komoře (4). Schéma B znázorňuje rozdružovadlo, pracující na pneumaticko mechanickém principu. Směs je přiváděna příčkovým dopravníkem (1) pod roštový válec (2), který se otáčí v odsávací komoře, napojené na odstředivý ventilátor. Brambory jsou odsávacím účinkem přisávány na mezery mezi pruty bubnu a jeho rotací přemísťovány na souběžný odváděcí dopravník (3). Odpad hlíz na dopravník podporuje clona (4), která ruší podtlak přidržující hlízy v mezerách mezi pruty. Popsaný systém umožňuje montáž na kombinovaný sklízeč a perspektivně může nahradit přebírací dopravník a osádku určenou pro ruční vybírání zbylých příměsí.Pneumatické rozdružovadlo na sklízeči brambor. Celkový pohled: Obrázek znázorňuje prototypové rozdružovadlo umístěné na upraveném dvouřádkovém sklízeči brambor. Jeho hlavní součástí je výkonný odstředivý ventilátor, poháněný samostatným vznětovým motorem. Ventilátor odsává vzduch odsávacím potrubím ze skříně, v níž je umístěn rotující roštový buben. Směs brambor, kamenů a hrud, přechází po podélném příčkovém dopravníku po dně odsávací komory, v níž jsou brambory utrhovány proudem vzduchu a přisávány na vnější plášť roštového bubnu. Jím jsou předávány na příčný vynášecí dopravník a dopravovány na levou stranu stroje. Těžší kameny zůstávají ležet na dopravníku a přepadávají vzadu za strojem zpět na zem. Brambory jsou pak po bočním zpětném dopravníku na vodorovnou větev nakládacího dopravníku, která prochází napříč pod strojem. Nahoře je vidět jeho koncovou část. Uvedené rozdružovadlo vykázalo při ověřování uspokojivou separační účinnost. Po dalším zdokonalení je možno předpokládat jeho širší využití na kombinovaných sklízečích, kde nahradí posádku nutnou pro ruční přebírání brambor.Pneumatické rozdružovadlo. Detail ventilátoru: Na obrázku je sací potrubí a odstředivý ventilátor, jehož rotor je poháněn řemenovým převodem od řemenice hnacího vznětového motoru. Výfuk ventilátoru je opatřen škrticí klapkou, ovládanou regulační pákou. Stupeň otevření klapky určuje rychlost odsávacího proudu vzduchu a tím přesnost rozdružování. Barevně odlišena je palivová nádrž hnacího motoru ventilátoru.Pneumatické rozdružovadlo. Detail odsávací komory: Brambory se odsávají ze šikmé větve příčkového dopravníku. Odsávací komora má na zadní straně pryžové clony, zabraňující přisávání tzv. falešného vzduchu. Zadní stěna komory je stavitelná v otvorech v bočnicích. Tím se mění průřez odsávacího otvoru a rychlost vzduchového proudu. Šikmou větev příčkového dopravníku lze zvedat a spouštět regulační pákou. Tím se mění vzdálenost dopravníku od odsávací komory a ovlivňuje účinnost separace. Po straně stroje je výpad příčného vynášecího dopravníku brambor a část zpětného dopravníku, kterým se brambory dopravují na nakládací dopravník.Pneumatické rozdružovadlo. Detail příčkového dopravníku: Na obrázku je přepadová část dopravníku, který vynáší kameny. Je vidět zadní stavitelná stěna odsávací komory a těsnicí pryžové clony přiléhající k povrchu dopravníku. Dole je regulační páka zdvihu dopravníku, po straně pod krytem jeho řetězový náhon. Dole je vidět hnací hřídel zpětného dopravníku; jeho hnací válec je současně napínací.Zpracovatelská linka na brambory. Příjmový dopravník: Na začátku zpracovatelské linky na brambory je zpravidla mimo bramborárny příjmový zásobník, do kterého se bočním sklápěním vyprazdňují dopravní prostředky, přivážející brambory od sklízečů. Zásobník má tlumicí rošt z polyamidových pásků, omezující poškození hlíz pádem. Na dně je vynášecí dopravník, který dopravuje brambory svou šikmou větví do odhliňovače – předtřídiče.Zpracovatelská linka na brambory. Odhliňovač – předtřídič: Navazuje na příjmový dopravník. Bývá umístěn také vně bramborárny, aby oddělené malé hlízy a příměsi neztěžovaly provoz dalších strojů linky. Z vynášecího dopravníku jsou brambory na krátký vstupní dopravník, odtud na odhliňovací a předtřídicí ústrojí. Přepad, t. j. velké hlízy, je odváděn šikmým dopravníkem dovnitř budovy, ve které je umístěna hlavní část linky. Malé brambory a oddělené příměsi se jímají zvlášť a odvážejí se na skládku nebo k dalšímu zpracování.Schéma stacionárního odhliňovače – předtřídiče: Stacionární odhliňovač – předtřídič je vstupní stroj zpracovatelské linky na brambory. Odděluje zbylé příměsi – část kamenů, sypkou ornici, rostlinné zbytky a drobné hlízy (tzv. podsadbu), které se zpravidla používají ke krmným účelům. Brambory přicházejí dopravníkem z příjmového zásobníku na vkládací dopravník (1) z něhož přepadávají na šikmý prstový překulovací dopravník (2). Těžší kameny, rostlinné zbytky a mezi prsty zapadající zbylá ornice, jsou vynášeny nahoru a přepadávají po skluzu na příčný vynášecí dopravník (5). Oblé brambory se kutálejí dolů a jsou pryžovou clonou usměrňovány na válečkový třídicí dopravník (3). Síto tvoří nekončitý řetězový příčkový třídicí dopravník, jehož příčky jsou vytvořeny jako vřetenovité výlisky z polyamidů, v nichž jsou čtvercové propadové otvory o rozměrech 30 × 30 mm, 35 × 35 mm nebo 40 × 40 mm (viz detail A). Příčky jsou na vodicích řetězech uloženy otočně a mají na konci řetězky zapadající do válečkového řetězu napnutého po straně horní vodorovné větve dopravníku. Tím se příčky uvádějí do otáčivého pohybu, který napomáhá přiměřování hlíz na prosévací otvory a uvolňuje na hlízách ulpělou ornici (odhliňování). Brambory se posunují ve směru pohybu dopravníku. Podsadbové hlízy propadávají na příčný vynášecí dopravník (4), velké hlízy tvoří přepad.Stacionární odhliňovač – předtřídič. Boční pohled: Na rámu stroje je nahoře vodorovný vkládací dopravník, na který přepadávají brambory z vynášecího dopravníku. Na tento dopravník navazuje prstový překulovací dopravník, oddělující ornici a rostlinné zbytky, které přepadávají na vynášecí dopravník. Brambory přecházející po válečkovém třídicím dopravníku, jímž propadají malé hlízy na vynášecí dopravník. Velké hlízy tvoří přepad.Stacionární odhliňovač – předtřídič. Čelní pohled: Je vidět výstupní clony vkládacího a překulovacího dopravníku a oběžný třídicí válečkový dopravník. Vynášecí dopravníky jsou uloženy mezi obě větve válečkového dopravníku a vyúsťují na pravé straně stroje.Stacionární odhliňovač – předtřídič. Detail třídicího dopravníku: Na obrázku je vidět přepad válečkového třídicího dopravníku. Jsou patrny příčky s polyamidovými vřetenovitými výlisky, které se při přechodu po vodorovné třídicí větvi dopravníku otáčejí ve směru svého pohybu. Po přechodu přes vnější vodicí hřídel procházejí příčky zářezy čisticí lišty, která z nich odstraňuje případně ulpělou ornici.Stacionární odhliňovač – předtřídič. Detail válečkového síta: Na obrázku jsou vidět příčky třídicího dopravníku, mezi kterými jsou čtvercové propadové otvory.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleÚstrojí na čištění hlíz a bulev I. DílVýrobceDPrahaRok1981Délka36 okénekAutor kresebTurek JaroslavAutor textuVelda Karel Doc. Ing., CSc.PředlohaZEMDOznačení6675Další diafilmy výrobceAkumulátory olověné a alkalickéPopis automobilu P-V3SMechanické prostředky na obdělávání půdy v ovocných sadechSvětoví mistři výtvarného umění II. 2.část