Tradice přátelství národů ČSSR a SSSR+40Z velkého množství společenských tradic přikládal V. I. Lenin mimořádný význam revolučním tradicím, které jsou spojeny s bojem nejprogresivnějších sil společnosti — dělnické třídy a její revoluční politické strany — za přeměnu světa, za vítězství socialismu a komunismu. K těmto revolučním tradicím patří přátelství národů Československé socialistické republiky a Svazu sovětských socialistických republik, u jehož zrodu stál Vladimír Iljič Lenin.Největší událostí dvacátého století, která měla rozhodující vliv na vznik Československa, byla Velká říjnová socialistická revoluce. Říjnová socialistická revoluce znamenala začátek nové historické epochy v dějinách lidstva. Na obraze: V. I. Lenin vyhlašuje sovětskou moc na II. sjezdu sovětů v listopadu 1917.Ideje Října se staly inspirující a přetvářející silou revolučního hnutí za osvobození českého a slovenského lidu z mnohaleté poroby a cizí nadvlády rakousko-uherské monarchie. Revoluční situace v českých zemích a na Slovensku dosáhla takového stupně, že byl v říjnu 1918 vyhlášen československý stát. Jeho vyhlášení předcházela mohutná shromáždění lidu, požadující vytvoření samostatného státu. České a slovenské dělnictvo, přes odpor buržoazie a oportunistických vůdců sociální demokracie, spojovalo boj za národní samostatnost Československa se socialistickou revolucí ruského proletariátu. Na obraze: Manifestace pracujících v Liptovském Mikuláši a generální stávka v Praze.Revoluční boj širokých mas pracujících spojil proletariát národů SSSR a Československa pevnými svazky internacionalismu. Společný boj sovětských, českých a slovenských rudoarmejců za obranu prvního socialistického státu proti buržoazii a mezinárodnímu kapitálu se stal symbolem internacionální a bojové družby. Boj 12 000 československých rudoarmejců patří k významné bojové tradici, kterou naše národy přispěly k světovému pokroku. Na obraze: Obrněný vlak Rudé armády, jehož posádku tvořili z velké části Češi a Slováci.Socialistická revoluce v Rusku měla mohutný vliv na rozvoj mezinárodního dělnického hnutí. Do jeho čela se postavily komunistické strany. Za bezprostřední pomoci Komunistické internacionály a samotného V. I. Lenina byla založena Komunistická strana Československa. | Založení Komunistické strany Československa je historickým mezníkem hnutí československého proletariátu. Na obraze: Delegáti ustavujícího sjezdu Komunistické strany Československa probíhajícího v Národním domě v Karlíně ve dnech 14.—16. května 1921.Komunistická strana od samého počátku, přes odpor buržoazie, bojovala za spolupráci se Sovětským svazem. Bezpečnost naší země před hrozbou fašismu spatřovala ve spojenectví s první socialistickou zemí. Pod tlakem Komunistické strany Československa a široké pracující veřejnosti byla československá buržoazie nucena uzavřít v květnu 1935 spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem. Na obraze: VII. sjezd KSČ, konaný v dubnu 1936, zdůraznil nezbytnost podpory mírové politiky Sovětského svazu a vytyčil úkoly strany k úspěšné obraně republiky proti nastupujícímu fašismu. Sovětská vojenská delegace v jednom z pražských závodů.V době, kdy západní spojenci zradili Československo a přijetím mnichovského diktátu v roce 1938 jej zaprodali fašistickému Německu, jediný stát, který zůstal věrný svým spojeneckým závazkům a byl za všech podmínek ochoten zajistit nám účinnou pomoc, byl Sovětský svaz. Z rozhodnutí lidového komisariátu obrany SSSR byly sovětské útvary a svazky v pohraničních okruzích uvedeny do bojové pohotovosti. V roce 1938 bylo připraveno poskytnout Československu vojenskou pomoc 60 střeleckých a 16 jezdeckých divizí, 3 tankové sbory, 18 samostatných tankových a 12 samostatných leteckých brigád. Na obraze: Zpráva Rudého práva z 22. září 1938 o odhodlání SSSR plnit všechny své závazky ve prospěch Československa.Komunistická strana Československa spojovala obnovení naší národní a státní nezávislosti se Sovětským svazem, s probojováním československo-sovětského přátelství a spojenectví. Byl to opět Sovětský svaz, který jako první stát uznal Československo za plnoprávného člena protihitlerovské koalice. Úmluva mezi Svazem sovětských socialistických republik a Republikou československou, uzavřená 18. července 1941, vyjadřovala internacionální vztah Sovětského svazu k našemu lidu. Obsahovala závazek, že SSSR a Československo si budou vzájemně poskytovat pomoc a podporu všeho druhu v boji proti nacistickému Německu. Na žádost moskevského vedení KSČ dala sovětská vláda souhlas k výstavbě 1. československého samostatného praporu v SSSR. Místem jeho formování se stal Buzuluk. Na obraze: Příprava československých vojáků na boj s fašistickým nepřítelem a jejich slib, že budou bojovat po boku Sovětské armády proti nacistickému Německu a spolu s ní osvobodí svou vlast.Bojové vystoupení 1. čs. samostatného praporu v SSSR u Sokolova v březnu 1943 patří k prvnímu rozhodnému ozbrojenému vystoupení našich občanů proti fašistickému Německu. Ve společném boji našich a sovětských vojáků proti fašistickým okupantům se prohlubovala revoluční tradice vzájemného přátelství, bojové družby a pevného soudružství mezi národy SSSR a Československa. Výnosem prezidia Nejvyššího sovětu SSSR bylo 87 příslušníků 1. čs. samostatného praporu v SSSR vyznamenáno za bojovou činnost, vytrvalost a úpornost v boji s nepřítelem nejvyššími sovětskými řády a vyznamenáními. Na obraze: Nadporučík Otakar Jaroš, kterému byl za projevené hrdinství a vysoké mistrovství v boji s německými fašisty u Sokolova udělen titul hrdiny Sovětského svazu a byl vyznamenán Zlatou hvězdou a Leninovým řádem.Dotvrzením věrného přátelství a bratrství mezi Sovětským svazem a Československem bylo hrdinství našich vojáků v bojích za osvobození Kyjeva, Bílé Cerkve a Rudy. Na obraze: Kapitán Štěpán Vajda (třetí zprava), který prošel v boji v uvedených místech jako velitel 2. tankového praporu a padl u polského města Tworkóva, nedaleko našich hranic. Za prokázané hrdinství mu prezidium Nejvyššího sovětu udělilo titul hrdina Sovětského svazu, medaili Zlatá hvězda a propůjčilo Leninův řád.Uzavření smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik 12. prosince 1943 v Moskvě patří k důležitým mezníkům v dějinách sovětsko-československých vztahů. Stalo se zárukou obnovení československého státu, jeho poválečného rozvoje, bezpečnosti, nezávislosti a hospodářské stability. Na obraze: Část textu Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci.Revoluční vystoupení slovenských, českých a sovětských partyzánů, jež bylo součástí protifašistického, společného osvobozeneckého boje ve 2. světové válce, bylo výrazem spojenectví československého a sovětského lidu v boji proti nacismu. Z podnětu moskevského vedení KSČ poskytlo velkou pomoc našemu odboji sovětské velení prostřednictvím Ukrajinského štábu partyzánského hnutí. Na obraze: Skupina sovětských velitelů — partyzánů na Slovensku. První zprava hrdina Sovětského svazu major A. S. Jegorov.Slovenské národní povstání, které patřilo k jednomu z největších revolučních antifašistických vystoupení, bylo důkazem rozvoje revoluční a bojové tradice a nerozborného a věčného přátelství Sovětského svazu a Československa. Mimo vyslání zkušených velitelů a partyzánských organizátorů zásoboval Sovětský svaz vzdušným mostem povstalecké území a jeho bojovníky potřebnými zbraněmi, střelivem a dalším materiálem. Sovětskými letadly byla na Slovensko přepravena 2. paradesantní brigáda 1. čs. armádního sboru v SSSR; na sovětských letadlech bojovali příslušníci 1. čs. samostatného stíhacího leteckého pluku v SSSR, který byl přesunutý z fronty na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Na obraze: Vybalování sovětských zbraní na pomoc Slovenskému národnímu povstání.Karpatsko-dukelská operace byla hlavní součástí pomoci Sovětské armády Slovenskému národnímu povstání. Patří k největšímu společnému vystoupení československých jednotek v SSSR a Sovětské armády. V hrdinném boji proti fašistickému nepříteli se zrodilo heslo „Se Sovětským svazem na věčné časy! Se Sovětským svazem a již nikdy jinak!“ Dukla se stala symbolem věrného československo-sovětského přátelství a bojové družby československé a Sovětské armády. Na obraze: Českoslovenští tankisté v prostoru dukelského bojiště a Památník postavený na počest všech, kteří položili své životy na Dukle za osvobození naší vlasti.Vítězný postup Sovětské armády na jaře 1945 a příprava na ozbrojené povstání českého lidu se staly významným předělem osvobození Československa od fašistických okupantů. V nejtěžších bojích, v nesmírně těžké situaci pro český lid, přichází pomoc Sovětského svazu. Přes značně nepříznivé podmínky přicházejí na pomoc bojujícím lidovým masám sovětská vojska tří ukrajinských frontů. Osvobození Československa Sovětskou armádou zachránilo naši národní existenci, přineslo skutečnou svobodu pro lid, stalo se začátkem budování nových politických a sociálních poměrů. Na obraze: Občané osvobozeného Československa vítají příslušníky hrdinné Sovětské armády. Velitel 1. ukrajinského frontu maršál Sovětského svazu I. S. Koněv obklopen jásajícími Pražany.K hlavní zásadě Programu nové československé vlády Národní fronty Čechů a Slováků, přijatého 5. dubna 1945 v Košicích, patřila zahraničně politická orientace na Sovětský svaz. Obnova válkou zničeného hospodářství, především průmyslové výroby, byla zajišťována za přímé pomoci Sovětského svazu. V zájmu dosažení konečného vítězství a naší mírové budoucnosti byla v programu zakotvena nejužší bojová spolupráce s Rudou armádou. Na obraze: Slovnaft Bratislava a Východoslovenské železárny, na jejichž výstavbě se podílel Sovětský svaz.Sovětský svaz zabezpečil výživu našeho lidu v době, kdy katastrofální neúroda, způsobená suchem v roce 1947 vážně ohrožovala rozvoj republiky. Na podnět KSČ uzavřela vláda v červenci 1947 dlouhodobou československo-sovětskou smlouvu o vzájemných dodávkách. Tato smlouva zajistila našemu hospodářství 400 000 tun obilí. Zvýšením sovětské pomoci dalšími 200 000 tunami obilí byla zabezpečena výživa občanů naší republiky. Na obraze: Překládání sovětské pšenice v Čierne nad Tisou koncem roku 1947.Dějinným mezníkem v životě našich národů je vítězství dělnické třídy v únoru 1948. Dělnická třída ve svazku s ostatními pracujícími, pod vedením Komunistické strany Československa, uhájila výsledky národní a demokratické revoluce a nastoupila cestu socialistické výstavby v naší zemi. Poučeny historickými událostmi před 2. světovou válkou, v době války a z poválečného vývoje, spojily se národy Československé republiky a SSSR pevným a nerozborným svazkem přátelství. Mezinárodní význam únorového vítězství zhodnotil soudruh Klement Gottwald, když řekl, že „... únorové události rozhodly naprosto jednoznačně v tom smyslu, že naše lidově demokratická republika nejenže setrvá na svém dřívějším kursu ve spojenectví se Sovětským svazem a ostatními slovanskými národy, nýbrž že se ještě rozhodněji k tomuto spojenectví přizná a bude ho v praxi také prosazovat…“ Na obraze: Manifestace pracujících na Staroměstském náměstí dokumentuje důvěru v politiku Komunistické strany Československa.Pro revoluční vývoj naší země představoval Sovětský svaz třídní oporu, poučení a nezištnou pomoc. Všechny naše úspěchy při budování socialismu a jeho obraně jsou spjaty se spoluprací a přátelstvím se Sovětským svazem. Generální linie výstavby v Československu, schválená IX. sjezdem KSČ v roce 1949, vycházela z leninského plánu budování socialismu, prověřeného bohatými zkušenostmi Sovětského svazu. Na obraze: Zasedání IX. sjezdu Komunistické strany Československa v květnu 1949.IX. sjezd KSČ při stanovení úkolů pro budování armády vycházel ze zkušeností Sovětské armády. Pomoc Sovětského svazu při výstavbě socialistické armády zahrnovala všechny oblasti jejího života; technickou pomoc, předávání zkušeností z vedení boje, pomoc v přípravě velitelů, politických orgánů a ostatních funkcionářů naší armády. Na obraze: Příprava velitelského sboru po vzoru Sovětské armády.Politika socialistické industrializace a kolektivizace, uskutečňovaná za všestranné pomoci Sovětského svazu, vytvářela předpoklady k rychlému rozvoji Československa a k prohloubení vzájemných vztahů se socialistickými zeměmi. Dohody mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o výstavbě ropovodu, o rozšíření spolupráce při rozvíjení jaderné energetiky v ČSSR, o vědeckotechnické spolupráci a další, měly rozhodující význam pro stabilitu československého hospodářství a jeho dynamický rozvoj. Na obraze: Sovětští a českoslovenští svářeči na stavbě ropovodu „Družba“ a skupinové nasazení kombajnů „KOLOS“ sovětské výroby.Nikdy nezapomeneme na internacionální pomoc armád Varšavské smlouvy, které se nám dostalo v krizovém roce 1968. Generální tajemník ÚV KSČ soudruh Gustáv Husák ve svém vystoupení na XXIV. sjezdu KSSS řekl: „Chceme z tribuny tohoto sjezdu vyjádřit naši upřímnou vděčnost Komunistické straně Sovětského svazu, sovětské vládě a sovětskému lidu za to, že porozuměli obavám československých komunistů o věc socialismu a jejich výzvám o pomoc. Tato internacionální pomoc uchránila naši zemi od občanské války, kontrarevoluce a pomohla ubránit vymoženosti socialismu.“ Na obraze: Děti, které již nemusí mít obavy o šťastný a spokojený život ve své socialistické vlasti.Smlouva o přátelství a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná 6. května 1970, je vyjádřením internacionální spolupráce, výrazem jednoty a semknutosti při výstavbě socialismu a komunismu. „Spojenecká smlouva,“ řekl generální tajemník ÚV KSČ soudruh Gustáv Husák při jejím podpisu, „dává našemu lidu jistotu a nové perspektivy dalšího rozvoje. Budeme ji z naší strany věrně dodržovat a pevně stát po boku Sovětského svazu v pevném vědomí, že západní hranice Československa jsou hranicemi socialistického tábora a že rozvoj našeho státu je možný jen v nejužším spojenectví a přátelství se Sovětským svazem a ostatními spřátelenými socialistickými státy.“ Na obraze: Generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák a generální tajemník ÚV KSSS L. I. Brežněv při podpisu spojenecké smlouvy ve Vladislavském sále Pražského hradu.Všestranná spolupráce se Sovětským svazem je zárukou plnění úkolů při výstavbě rozvinuté socialistické společnosti v naší zemi. Sovětský svaz je naším hlavním a prakticky nenahraditelným dodavatelem paliv, surovin a energie. V letech 6. pětiletky dovezeme ze Sovětského svazu 88 mil. tun ropy, tj. 90 % naší spotřeby; 36 mil. tun železnorudných sulfátů, což je přibližně 80 % naší spotřeby a 3,4 miliardy kubíků zemního plynu, tvořící 100 % naší spotřeby. Na obraze: Trasy plynovodu, zemního plynu a ropovodu směřují ze Sovětského svazu do Československa.Za pomoci Sovětského svazu jsme vybudovali hlinikárnu v Žiaru nad Hronom, Duslo v Šale, moderní rafinerii ropy Kaučuk Kralupy, jednotný energetický systém MÍR a další stavby. Na obraze: Duslo v Šale a dispečerské pracoviště energetického systému MÍR.Hospodářskému rozvoji naší země přispěje výstavba plynovodu ORENBURG — západní hranice SSSR, budovaného za naší pomoci. Po jeho dokončení budeme po dobu 20 let dostávat zdarma 2,4 miliardy kubíků plynu ročně. Tato spolupráce znamená společné využívání přírodních zdrojů Sovětského svazu ke společnému prospěchu socialistických zemí. Na obraze: Na stavbě plynovodu pracuje 1800 čs. pracujících z deseti národních podniků. Výrobní porada v Pallasovce.Důležitým zdrojem rozmachu socialistického Československa je vědeckotechnická spolupráce mezi ČSSR a SSSR. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o výstavbě dvou atomových elektráren, dohoda o rozšíření technické pomoci při výstavbě metra, společná účast na projektech a poskytování pomoci při výzkumných pracích napomáhá k rozvoji naší země. Na obraze: První atomová elektrárna V 1 voroněžského typu v Jaselských Bohunicích a pohled na zahájení provozu pražského metra — stavby československo-sovětské spolupráce.Sovětský svaz je hlavní zárukou mírové výstavby socialistického společenství a jeho obrany. Vyrábí 20 % světové průmyslové produkce. V Sovětském svazu se vyrábí více litiny a oceli, těží se více ropy, železné, manganové a chromové rudy a uhlí, vyrábí se více koksu, cementu a traktorů, parních a elektrických lokomotiv, bavlny, lnu, minerálních hnojiv a mnoha dalších výrobků než v kterémkoli jiném státě světa. Na obraze: Sverdlovský závod na výrobu turbin pro atomové elektrárny a Novolipecký hutní kombinát.Na socialistických přeměnách a na upevňování socialistického internacionalismu a přátelství se Sovětským svazem se aktivně podílí mladá generace. Na obraze: Příslušníci Střední skupiny sovětských vojsk a ČSLA v přestávce mezi bojovým cvičením. Hodina literární výchovy o díle Julia Fučíka „Reportáž psaná na oprátce“ na střední škole 107 v Moskvě.Na upevňování a rozvíjení přátelství a spolupráce národů ČSSR a SSSR se významnou měrou podílí Svaz československo-sovětského přátelství. Význam bratrských vztahů mezi naším a sovětským lidem vyjádřil generální tajemník ÚV KSSS L. I. Brežněv na manifestaci československo-sovětského přátelství. Uvedl: „Vynikající tradice bojového přátelství, nezlomná věrnost spojenci, soudružská solidarita, neustálá pohotovost přispět na pomoc příteli žijí a rozvíjejí se i podnes v sovětsko-československých vztazích.“ Na obraze: L. I. Brežněv při projevu na XIV. sjezdu KSČ a při návštěvě závodu Praga, Praha Smíchov.Všestranná spolupráce, vzájemná pomoc a přátelství mezi ČSSR a SSSR je zárukou naší bezpečnosti. Sovětské ozbrojené síly stojí v čele internacionálního bojového svazku socialistických armád, sdružených ve Varšavské smlouvě, představují pevnou hráz proti imperialismu. Na obraze: Rakety tvoří základ bojové síly sovětských ozbrojených sil.Pevné bratrství ČSLA a Sovětské armády, zpečetěné krví v boji s fašismem, vyzvedl člen politického byra ÚV KSSS a ministr obrany SSSR maršál Sovětského svazu D. F. Ustinov při své návštěvě v ČSSR v dubnu 1977. Když hovořil o družbě mezi ČSLA a Sovětskou armádou, zdůraznil, že „...sovětští vojáci považují za svou povinnost i nadále dělat vše pro další upevnění naší jednoty, přátelství a těsného bojového svazku ...“, „… že naše armády jdou v jednotném bojovém šiku ozbrojených sil socialistických zemí, v skálopevném sepětí, a tyto přátelské svazky nenaruší nikdo a nikdy.“ Na obraze: Ministr obrany SSSR maršál Sovětského svazu Dmitrij Fjodorovič Ustinov hovoří k vojákům Československé lidové armády.Pomocí Sovětského svazu a obětavostí pracujících našeho obranného průmyslu a výzkumné základny se Československá lidová armáda začlenila mezi technicky vyspělé soudobé armády. Naše armáda postupně obdržela zbraně a bojovou techniku odpovídající požadavkům soudobého boje. Na obraze: Bojová technika pozemního vojska.Bojová technika čs. vojenského letectva a PVOS.V systému odborné a politické přípravy naší armády plní důležitou úlohu spojenecká cvičení, která jsou internacionální školou vojenského bratrství a spojenectví. Patří k nim například spojenecké cvičení „ŠTÍT-76“, „SOJUZ-77“ a další, která přispěla k prohloubení bojové družby mezi příslušníky cvičících armád. Na obraze: Vojáci ČSLA a Sovětské armády při plnění bojových úkolů.Hlavním obsahem ideově výchovné a masové politické práce prováděné v průběhu cvičení je zabezpečení bojových úkolů, propagace výsledků při budování socialismu v ČSSR a komunismu v SSSR, objasňování významu a úlohy armád Varšavské smlouvy a odhalování reakční a agresívní podstaty imperialismu. Její provádění veliteli, politickými pracovníky, stranickými a mládežnickými organizacemi napomáhá k výtečnému plnění úkolů a k upevňování bojové družby mezi našimi armádami. Na obraze: Útok našich jednotek a výměna zkušeností československých a sovětských vojáků.Společná pracovní a přátelská setkání velitelů, politických pracovníků, stranických a mládežnických funkcionářů jsou zdrojem poučení a vzájemného poznání. Využití poznatků soudobého vojenství a bojových zkušeností Střední skupiny sovětských vojsk pomáhá zvyšovat bojovou pohotovost a připravenost útvarů Československé lidové armády. Na obraze: Příslušníci ČSLA a Střední skupiny sovětských vojsk při plnění bojových úkolů a českoslovenští a sovětští vojáci u bojových zástav v Památníku třídního bratrství — bratrství ve zbrani v Milovicích.Spolehlivá obrana Československé socialistické republiky je zajišťována ve svazku členských států Varšavské smlouvy, jejímž pilířem je Sovětský svaz. Na obraze: Návštěva hlavního velitele spojených ozbrojených sil armád států Varšavské smlouvy maršála Sovětského svazu V. G. Kulikova (druhý zprava) a náčelníka štábu spojených ozbrojených sil generála armády A. I. Gribkova (druhý zprava v druhé řadě) u nejvyšších představitelů ČSLA v čele s ministrem národní obrany ČSSR armádním generálem M. Dzúrem (druhý zleva).Rozhodujícím faktorem upevňování vztahů mezi našimi národy je vzájemná spolupráce Komunistické strany Československa a Komunistické strany Sovětského svazu, jejich jednotný a koordinovaný postup, který napomáhá k upevňování pevného spojenectví a přátelství. „Určující zásadou naší zahraničně politické orientace je a vždy bude rozvoj všestranné spolupráce se Sovětským svazem... Spolupráce se Sovětským svazem tvoří základní záruky naší národní svobody a státní nezávislosti, jistot a socialistického rozvoje naší vlasti ...“, je uvedeno ve zprávě ÚV KSČ na XV. sjezdu KSČ. Na obraze: Generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák na XV. sjezdu KSČ.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleTradice přátelství národů ČSSR a SSSRVýrobceDPrahaRok1977Délka44 okénekPředlohaCJLITOznačení6672Další diafilmy výrobceModerní výtvarné umění II. dílVelitelská radiová stanice R-3 AT 1.díl Takticko-technické údaje, uspořádání a složení soupravyHistorické poslání dělnické třídy I. - Od studia k teorii - od praxe k věděLesy v naší ochraně a péči