Stroje pro předseťové zpracování půdy I.Druhy smyků: Smyky urovnávají povrch pole při současném případném kypření a ničení vzešlých plevelů. Pracovním nástrojem smyků je různě řešená smyková deska. Jednoduché trámové smyky (A) jsou složeny ze smykových desek (trámů) stejného druhu. Trámy jsou zpravidla dřevěné, 4–6 m dlouhé navzájem spojené příčkami. Jsou postaveny zpravidla kolmo na povrch půdy a jejich náběžné hrany mohou být okovány ocelovými úhelníky. Poloha trámů není stavitelná. Na předním trámu je jednoduchý trojúhelníkový závěs. Dělený smyk (B) je složen z několika dílců o šířce 2–3 m, které tvoří přívěsnou soupravu. Každý dílec má tři za sebou jedoucí trámce dřevěné nebo kovové, spojené mezi sebou zpravidla volně řetězy. Dělený smyk lépe kopíruje mikroreliéf. Jeho rovnací účinek je slabší. Prstencový smyk (C) má smykové desky ve tvaru uzavřených ocelových prstenců (obručí) volně přivěšených k závěsu. Používá se hlavně na loukách k rozhrnování krtin, výkalů případně i rozmetaných organických hnojiv. Kombinované smyky mají více druhů smykových desek. Jejich poloha je zpravidla stavitelná. Ozubený smyk (D) má dvě kovové smykové desky. Přední deska má ozubenou záběrovou hranu a má stavitelný sklon. Zadní deska může mít hladkou záběrovou hranu a stálý sklon. Přední deska rovná a částečně kypří, zadní spíše povrch uhlazuje. Hřebový smyk (E) má přední smykovou desku ozubenou se stavitelným sklonem. Následuje nosník s hřeby a za ním lehký trámový smyk. Hřebový smyk má kromě rovnacího účinku zvýšenou schopnost kypřicí.Dílec jednoduchého trámového smyku: Smyk se skládá ze dvou dřevěných desek na pracovní straně okovaných ocelovými úhelníky. Obě desky jsou vzájemně spojeny třemi kovovými příčkami. Sklon přední desky lze nastavit natáčením v čepech na přední straně krajních příček. Nastavený sklon se zajistí šroubem v otvoru seřizovacího oblouku. Sklon zadní desky je konstantní. Dílec o šířce 3–5 m se zavěšuje k tažnému závěsu. Jednoduché trámové smyky si zemědělské podniky vyrábějí zpravidla ve vlastních dílnách. Hladký smykový trám má pouze rovnací účinek; proto je vhodné používat kombinovaných souprav smyků a hřebových bran. Na obrázku je vidět část tažného závěsu přivěšených hřebových bran. Tato kombinovaná souprava rovná povrch pole a současně kypří ornici na hloubku výsevu.+32Dílec jednoduchého ozubeného smyku: Dílec o záběru 3–5 m se skládá ze dvou ocelových smykových desek, které mají na pracovní hraně ozubení. K docílení vyšší pevnosti v ohybu mají desky obloukovitý profil a na hřbetní straně jsou vyztuženy navařenými úhelníky. K zadní desce, která má stálý sklon, jsou připevněny tři příčky, k nimž je na přední straně otočně uchycena přední smyková deska. Její sklon je měnitelný. Nastavená poloha se zajistí regulační pákou se západkou v zářezech zajišťovacího segmentu na jedné z vnějších příček smyku. Největšího rovnacího účinku se docílí při nastavení smykové desky kolmo na povrch půdy. Zmenší-li se úhel náběhu, je povrch ornice spíše uhlazován. Úzká lávka mezi deskami má funkci výztuhy. Může též sloužit pro případné umístění dodatečné zátěže. Smykový dílec je tažen buď za samostatný článkový závěs, nebo se z několika dílců sestavuje složená souprava.Druhy bránových hřebů: Hřebové brány jsou osazeny hřeby různého druhu. Hřeby jsou ocelové, na spodním konci zahrocené. Tělo hřebu nahoře přechází v krček čtvercového průřezu, jímž je hřeb fixován ve čtvercovém otvoru rámu bránového dílce. Hřeb je k dílci upevněn maticí, našroubovanou na šroubový čep v prodloužení krčku. U těžkých polních hřebových bran se používá hřebů se čtvercovým průřezem, postavených hranou do směru jízdy (1.1, 1.2). Hrot může být buď symetrický (1.1) nebo ohnutý dopředu (1.2). Hřeby s ohnutým hrotem je možno použít buď naostro (hroty směřují dopředu) nebo natupo (hroty směřují dozadu). V prvém případě působí brány do větší hloubky a spíše vyvlačují, ve druhém jdou mělčeji a spíše zavlačují (osivo, hnojivo). U lehkých bran se používá štíhlejších symetricky zahrocených hřebů kruhového profilu (3). U lučních bran se používá nožových hřebů (2.2). Nožovitá spodní část hřebu je vzadu zkosena do hrotu (2.1). Většího rozřezávacího účinku se docílí při pohybu nože vpřed. Při pohybu hrotem zpět převládá účinek zapracovací. Radličkové hřeby (4.1, 4.2) mají dopředu ohnutý hrot rozšířený do tvaru radličky. Tím je zvýrazněn kypřicí a podřezávací účinek, blížící se účinku kypřičů.Bránové hřeby a radličky: Na obrázku jsou nejběžnější hřeby polních bran (1) a kypřicí radličky kypřičů (2). První zleva je hřeb těžkých polních bran. Má čtvercový průřez a je postaven hranou dopředu. Hrot je ohnut dopředu, čímž se zlepšuje zahlubovací a vyvlačovací schopnost. Druhý, kratší hřeb se používá u středně těžkých bran. Je použitelný jednak naostro (hrotem vpřed) jednak natupo (hrotem zpět). Třetí je hřeb bran radličkových. Jeho hrot je dole značně ohnut dopředu a vykován v radličku. Další v pořadí je plochá oboustranná a kypřicí radlička, na ploché pružinové slupici. Nevýhodou tohoto řešení je tvorba špalíkovitých hrud při práci na vlhčích těžších půdách, které vznikají vynášením stlačených pásů ornice po čelných plochách radličky a slupice. Poslední v pořadí je profilová kypřicí radlička na kombinované slupici. Spodní část slupice s připevněnou radličkou je postavena úzkou hranou ve směru jízdy, což spolu s vhodným profilem radličky odstraňuje nedostatek předchozího řešení. Výhodou pružného uchycení radliček je zvýšená kypřicí účinnost a ochrana před poškozením při najetí na překážku v půdě.Schéma dílce polních hřebových bran: Bránový dílec se skládá zpravidla z pěti esovitě zahnutých podélníků I–V a z pěti příček 1–5. V průsečících jsou vetknuty hřeby. Rám dílce je řešen tak, aby záběrově sousední hřeby neležely na sousedních příčkách. Levý krajní hřeb leží na příčce 2, k němu sousední na příčce 5, další na příčce 3, 1 a 4. Pořadí je tedy 2,3,5,1,4. Tímto rozmístěním hřebů se omezí zanášení hřebového pole vyvláčenými rostlinnými zbytky, které snáze projdou mezi hřeby.Dílec polních hřebových bran: Dílec má zahnuté hřeby čtvercového průřezu, postavené v zadních řadách naostro. Hřeby první řady jsou pootočeny do polohy natupo. Tato úprava omezuje pravděpodobnost zachycování rostlinných zbytků. Z obrázku je patrná konstrukce rámu dílce a rozmístění hřebů. Je vidět jeden ze dvou tažných řetízků a část zvedacího ramene, kterým je možno dílec zvednout do polohy polní přepravy a současně zbavit zachycených rostlinných zbytků. Se zvedacím ramenem je dílec spojen čtyřmi řetězy, jejichž délky jsou voleny tak, aby dílec byl ve zvednuté poloze mírně skloněn ve směru jízdy.Návěsná souprava hřebových bran: Na obrázku je třídílná souprava v pracovní poloze. Její rám se skládá ze 3 trubkových sekcí. Střední sekce má vpředu navěšovací rám. Krajní sekce jsou ke střední připojeny výkyvně a na krajích podepřeny vždy jedním opryžovaným kolem. Rám je možno natáčet v okách na zavěšovacím stojanu a v ložiscích kol a to jednočinným hydraulickým válcem, napájeným od vnější hydrauliky traktoru. Natočením se zvedne zadní trubkový podélník a s ním i bránové dílce, které jsou k němu zavěšeny řetízky. Dílce se současně zvednou i vpředu na zavěšovacím nosníku. Rám při spouštění dílců tlumí amortizační šroubové pružiny (tři na každém dílci). Při přepravě se křídlové rámy střechovitě sklopí a v této poloze zajistí.Detail navěšovacího rámu návěsných hřebových bran: Navěšovací rám má vpředu stojan s rychloupínacím zařízením pro tříbodový závěs. Ke stojanu je na svislém čepu otočně uchycen vlastní navěšovací rám s oky pro připojení předního nosníku středního dílu zvedacího rámu bran. Navěšovací rám je v pracovní poloze vzhledem k traktoru volně otočný. V přepravní poloze se dvěma fixačními řetízky spojí pevně se spodní příčkou stojanu. Tím vytvoří s traktorem tuhý celek. Na rámu je dále umístěn jednočinný hydraulický válec, ovládající zvedací rámy bránových dílců.Kombinovaná souprava bran a smyků: Na obrázku je vidět v pracovní poloze kombinovanou soupravu, skládající se z dílců hřebových bran a tří dílců ozubených smyků. Bránové dílce jsou přivěšeny na dvoudílném tažném závěsu krátkými řetízky. Smykové dílce jsou přivěšeny na dlouhých řetězech. Výhodou těchto kombinovaných souprav je jejich současný kypřicí a rovnací účinek při vysoké plošné výkonnosti. Pro přepravu je nutno soupravu rozebrat a na novém pracovišti opět sestavit. Dílce bran i smyků se přepravují na nízkoplošinových závěsech, nebo je pro přepravu uzpůsoben samotný závěs soupravy.Smykové brány v přepravní poloze: Dokonalejším spojením smykových a bránových dílců jsou tzv. smykové brány. Na obrázku jsou dvě dvoudílné sekce smykových bran v přepravní poloze. Kloubovým spojením dvou těchto sekcí vznikne souprava o dvojnásobné šířce záběru. Každá sekce má jednoduchý trámový smyk a čtyři dílce těžkých hřebových bran, zavěšených na zvedacích ramenech. Sekce jsou spolu kloubně spojeny. Každá sekce má podvozek ze dvou samostatných kol. Souprava se přepravuje rozpojená (vždy dvě sekce) tažená v podélném směru za přepravní závěs. Smykové i bránové dílce jsou při přepravě zvednuty. Bránové sekce jsou ve zvednuté poloze zajištěny pojistným kolíkem. Zvedání je řešeno dvoučinnými hydraulickými válci, napájenými vnějším okruhem hydrauliky traktoru.Smykové brány. Detail smyku: Smykové desky jsou dřevěné dvojité, na záběrové hraně okované ocelovým úhelníkem. Jejich úhel náběhu je menší než 90° a není stavitelný. Desky jsou spojeny kovovými příčkami a taženy řetízky, připevněnými na konzolách hlavního obdélníkového rámu. Smykové dílce jsou zavěšeny na zvedacích ramenech prostřednictvím dvou vinutých pružin. Přípojné oko na přední straně rámu slouží k připojení druhé dvoudílné sekce. Na obrázku je vidět zvednuté zavěšovací ramena bránových dílců.Smykové brány. Detail závěsu smykového dílce: Zavěšovací rameno je upevněno na otočném hřídeli, který je natáčen dvojčinným hydraulickým válcem. Spojení ramene s příčkou smykového dílce je provedeno vinutou pružinou. Vysunutím pístnice válce se rameno zvedá. Současně se zvedá také smyk, visící vždy na dvou pružinách. V pracovní poloze jsou ramena sklopena dolů. Pružiny působí podle stupně natočení ramene na smyk dodatečným tlakem. Tímto způsobem se mění intenzita rovnacího účinku smyku. Na obrázku je vidět koncovky vysokotlakých trubek rozvodu tlakového oleje, na které se nasazují spojovací hadice při spojení dvou sekcí v kloubovou soupravu.Smykové brány. Detail závěsu bránových dílců: Hlavní závěs bránové sekce, složené ze čtyř bránových dílců, je tvořen trubkovým podélníkem, připevněným na dvou zvedacích ramenech. Ramena jsou uchycena na otočném hřídeli, který je natáčen dvojčinným hydraulickým válcem prostřednictvím čtyřčlánkového zvedacího mechanizmu. Bránové dílce jsou k hlavnímu závěsu připojeny jednak dvěma tažnými řetízky, jednak zavěšeny na jeho zvedacích ramenech, upevněných šikmo na trubkovém podélníku.Smykové brány. Detail hlavního závěsu bránových dílců: Na obrázku je vidět otočný trubkový hřídel, zvedací ramena a trubkový podélník hlavního závěsu. Dále pak uchycení přípojných řetízků a část zvedacích ramen bránových dílců. Vlevo nahoře je vidět kloubové spojení rámů jednotlivých secí. Samostatné kolo je v pracovní poloze natočeno do směru jízdy a spojeno pevně s rámem zajišťovací závlačkou.Smykové brány. Detail bránových dílců: Na obrázku jsou bránové dílce v poloze polní přepravy. Dílce jsou zvednuty na hlavním závěsu a na zavěšovacích ramenech šikmo vzhůru. Do této polohy se brány zvedají též za účelem očištění hřebů od zachycených rostlinných zbytků.Smykové brány. Detail ovládacích hydraulických válců: Smyk a bránové dílce každého dílu smykových bran jsou ovládány dvěma dvojčinnými hydraulickými válci. Přední válec ovládá brány, zadní smyk. Rozvod tlakového oleje je řešen vysokotlakými trubkami a hadicemi přes rozdělovač. Soustava je napájena vnějším hydraulickým okruhem traktoru.Smykové brány. Detail spojení dílů: Rámy jednotlivých dílců jsou vzájemně spojeny tuhým spojem. Spoj tvoří dva válcové čepy, zasunuté do otvorů konzol, navařených na boční nosníky rámu dílců. Spoj je překlenut pružnými vysokotlakovými hadicemi rozvodu tlakového oleje.Smykové brány v pracovní poloze: Každá sekce smykových bran má samostatný trojúhelníkový závěs, za který je tažena. Smykové i bránové dílce jsou spuštěny do záběru s půdou. Smykových bran lze použít k běžné přípravě k setí. Jejich výhodou je kombinace dvou při předseťové přípravě nejpoužívanějších operací, vysoká plošná výkonnost, snadná ovladatelnost a snadná úprava do přepravní polohy. Ve dvoudílném provedení se zavěšují za výkonné traktory klasické koncepce, ve čtyřdílném za nejvýkonnější tahače.Schéma kývavých hřebových bran: Brány jsou složeny ze čtyř hřebových lišt, zavěšených na vodorovných kyvných závěsech. Na dvojici závěsů, vždy v jejich středu a na konci, jsou zavěšeny lišty liché (první a třetí) a sudé (druhá a čtvrtá). Lišty se uvádějí do vodorovně napříč kývavého pohybu, odvozeného od dvojitého klikového hnacího mechanizmu. Hřeby jednotlivých lišt mají různě velký rozkyv a pohybují se po sinusoidálních drahách. Brány mají robustní svařovací obdélníkový rám nesený na hydraulice traktoru.Kývavé hřebové brány: Brány ve dvousledovém provedení mají dva napříč za sebou umístěné trubkové nosníky se štíhlými hrotitými hřeby kruhového průřezu. Na předním nosníku jsou hřeby rozmístěny řidčeji, na zadním hustěji. Nosníky jsou uloženy svými čepy na dvouramenných kyvných závěsech, umístěných po stranách nosného příčníku. Jsou uváděny do příčně kývavého pohybu kyvným mechanizmem, umístěným ve středu rámu a poháněným od vývodového hřídele traktoru. Vložený setrvačník zčásti vyrovnává rázy, jimiž hnací mechanizmus je namáhán působením setrvačných sil kývajících hmot hřebových nosníků. Kývavé hřebové brány velmi intensivně kypří povrchovou vrstvu ornice při současném ničení vegetujících plevelů a vytahování oddenků. Jejich výkonnost je vzhledem k malému záběru nízká. Hřeby se při nárazu na překážku v půdě často deformují nebo lámou. Používá se jich proto zřídka pro speciální účely.Články síťových bran: Síťové brány jsou složeny z hřebových článků volně spolu spojených, které vytvářejí v půdorysu jakousi síť (odtud název). Mohou proto dobře kopírovat terén např. při pohybu ve směru navršených hrůbků v kulturách brambor. Každý článek má dvě dvojice štíhlých hřebů kruhového průřezu o průměru 8–12 mm. Hřeby na lícní straně jsou dlouhé a symetricky zahrocené. Tyto hřeby intensivně ničí vegetující plevele a mělce kypří orniční vrstvu. Na rubové straně jsou krátké jednostranně zkosené hřeby, které kypří mělčeji a mají účinek zahrocovací.Nesené síťové brány v přepravní poloze: Sekce, složené z jednotlivých hřebových článků, jsou volně napnuty ve třech obdélníkových trubkových sekcích. Střední sekce zesílená výztuhou proti pohybu má na přední straně zavěšovací stojan pro připojení na tříbodový závěs traktoru. Krajní sekce s diagonální výztuhou jsou k sekci střední připojeny výkyvně. Při přepravě se střechovitě sklápějí vzhůru. Při tom se současně sklopí dva páry odstavných podnoží, na něž se souprava staví při skladování. Rozloženou soupravu je možno zvednout do polohy polní přepravy. Zvednutím se hřeby zbavují zachycených rostlinných zbytků. Síťové brány se velmi dobře hodí k odplevelovacímu vláčení a to i v hřebenových kulturách. Používá se jich i k rozrušování půdního škraloupu a k zřeďování porostů.Článek lučních bran: Články lučních bran mají dvojité nožovité hřeby. Na líci jsou hřeby břitem ohnuté do směru jízdy, které trhají povrchovou vrstvu drnu. Na rubu jsou rovné hřeby, které spíše drn rozřezávají. Při použití v obráceném směru (natupo) brány spíše zahrnují. Jednotlivé články jsou vzájemně kloubně spojené, takže hřeby dobře kopírují terén. Luční brány se hodí spíše k rozhrnování krtin, výkalů a organických hnojiv na lukách a pastvinách. Provzdušňovací (lukořezní) účinek je vzhledem k malé hloubce záběru nedostatečný. V tomto směru jsou dnes luční brány nahrazovány stroji s intensivnějším účinkem např. lukořeznými frézami.Schéma prutových bran: Na svařovaném obdélníkovém rámu jsou zpravidla ve třech řadách prostřídaně rozmístěny pružné pruty, které mají na konci ploché nožovité čepele. Čepele prořezávají půdu při minimální deformaci. Kypřicí účinek se násobí kmitáním čepelí v důsledku proměnlivého odporu půdy. Prutových bran se používá k mělkému kypření a rozrušování škraloupu. Jsou použitelné i v poměrně vzrostlých porostech okopanin a obilovin, které kypří při minimálním poškození porostu.Talíře bran: Na obrázku jsou dva nejpoužívanější druhy sférických talířů. První má celistvý obvodový břit a používá se hlavně u polních talířových bran. Druhý má tvarovaný obvodový břit s obloukovitými naostřenými výřezy, které zvyšují rozřezávací účinnost. Tvarovaných talířů se používá jak u polních, tak i u lučních talířových bran. Talíře mají čtvercový centrální otvor, jímž jsou nasunuty na čtyřhranný hřídel talířové baterie. Jsou vyrobeny z kvalitní pérové oceli a jsou v pásu kolem obvodového břitu tepelně zpracovány pro zvýšení odolnosti proti otupení a vyštípnutí při nárazu na překážku.Schéma těžkých přívěsných talířových bran: Jsou složeny ze tří sekcí. Střední sekce má čtyři šikmo postavené baterie talířů. Baterie jednotlivých sledů jsou postaveny šikmo pod úhlem asi 30° do podoby otevřeného písmene V. Boční sekce mají po dvou bateriích rozmístěných obdobně. Střední sekce má hydraulicky ovládaný dvoukolový přepravní podvozek. V pracovní poloze (A) je podvozek sklopen a rám všech tří sekcí je v poloze rovnoběžné s povrchem půdy. V poloze polní přepravy (B) se celý stroj zvedá na přepravním podvozku. Pro přepravu po veřejných komunikacích se boční křídla zvednou hydraulickými válci do svislé polohy (C). Tím se zmenší přepravní šířka stroje.Těžké přívěsné talířové brány: Skládají se ze tří dvousledových sekcí. Každá sekce má dvě talířové baterie s osmi talíři. Baterie se otáčejí jako celek ve dvou ložiscích. Přední baterie má talíře vypuklou stranou dovnitř, zadní směrem ven. Tím se docílí dvojnásobné převrstvování zpracované ornice. Každá baterie má rám se škrabkami, které odstraňují ulpělou ornici z vyduté strany talířů. Střední sekce má na přední straně závěs. Uprostřed je dvoukolový přepravní podvozek s hydraulicky sklopnými koly. V pracovní poloze jsou kola zvednuta. Na rámu sekce, který je vzadu vyztužen, jsou úchytné konzoly pro dva jednočinné hydraulické válce, kterými se sekce zvedají do střechovité přepravní polohy. Tyto talířové brány lze použít jako na povrchové kypření orných půd, tak i na kultivaci luk (rozřezávání drnu před orbou nebo po ní). V lehkých půdách jsou použitelné i pro mělkou podmítku.Širokozáběrové talířové brány: Skládají se ze čtyř talířových sekcí (předních a zadních), které jsou připojeny výkyvně k středovému zavěšovacímu rámu se závěsem a hydraulicky sklopnými přepravními koly s dvojitou montáží pneumatik. Na konci rámu každé baterie je hydraulicky ovládané opěrné kolo. Zadní sekce sahají až ke středové ose stroje, takže zpracovávají i prostor pod zavěšovacím rámem. Stroj lze převádět do polohy polní přepravy zvednutím všech čtyř opěrných kol. Pro silniční přepravu se odpojí rozpěrná táhla a popojetím se rámy baterií sklopí dozadu a nastaví se ve směru jízdy. Širokozáběrové talířové brány jsou vhodné pro předseťovou přípravu naorané vrstvy těžších hrudovitých půd.Širokozáběrové talířové brány. Detail opěrného kola: Samostavné opěrné kolo je připojeno k rámu talířové sekce prostřednictvím výkyvného závěsu. Na konzolu na horních ramenech závěsu je připojena pístnice ovládacího dvojčinného válce. Ve zvednuté poloze je vysunutá pístnice zajištěna sklopnou pojistnou opěrkou.Nesené talířové brány: Jsou to úzkozáběrové brány se dvěma asymetricky uspořádanými osmitalířovými bateriemi. Talíře přední baterie jsou tvarované, zadní celistvé. Každá baterie má rám se stíracími škrabkami. Vpředu je stojánek pro tříbodový závěs.Schéma rotačního kypřiče: Rotační kypřič je složen ze dvou za sebou uspořádaných sekcí hvězdicovitých článků se štíhlými zahnutými jehlovitými hroty (C). Sekce se otáčejí v ložiscích obdélníkového rámu. Články jsou vzájemně přesazeny, čímž se násobí jejich účinek a omezí se zanášení mezer mezi nimi ornicí. Při použití v uspořádání A zabírají hroty mělčeji a jejich působení není tak intensivní, jako při uspořádání B, kdy hroty zabírají do větší hloubky. Hloubku záběru a intensitu práce lze ovlivnit zatížením. Dodatečná zátěž se umísťuje do truhlíků na horní straně rámu.Rotační kypřič: Hvězdicovité články, hustě osazené zahnutými hroty, jsou uspořádány ve čtyřech sekcích a dvou sledech. Sekce jsou vzájemně pootočeny tak, aby hroty zabíraly do půdy postupně. Jednotlivé sekce se jako celek otáčejí vždy ve dvou ložiscích. Jsou umístěny na rámu šikmo napříč. Rám má vpředu závěs a je opatřen hydraulicky ovládaným dvoukolovým přepravním podvozkem. Rotačního kypřiče se používá pro povrchové kypření a rozrušování půdního škraloupu. Je možno jej použít i pro plošnou kultivaci v porostech obilovin a okopanin a to i poměrně vzrostlých. Jeho výhodou je šetrnost působení s minimálním přemísťováním povrchové vrstvy ornice.Rotavátor: Je to rotační stroj s pohonem nožového bubnu od vývodového hřídele traktoru. Napříč postavený nožový buben má na trubkovém hřídeli kotoučové sekce, osazené střídavě pravo a levostrannými zahnutými noži. Buben je poháněn sboku od předlohového hřídele na horní straně rámu. Předloha je poháněna od vývodového hřídele přes čtyřstupňovou převodovku. To umožňuje nastavit různé otáčky bubnu, což se v kombinaci se změnou pojezdové rychlosti využívá pro regulaci intensity práce. Rotavátor intensivně kypří, drobí a ničí plevele. Používá se jej k povrchovému kypření v zahradách a ovocných sadech.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleStroje pro předseťové zpracování půdy I.VýrobceDBratislavaRok1978Délka36 okénekAutor kresebDvorský Pavel (kresba), Stehlík František Ing. (foto)Autor textuVelda Karel Doc. Ing., CSc.PředlohaZEMDOznačení6220Další diafilmy výrobceInseminace hovězího dobytka II.Vzájemné vztahy Čechů a Slováků v historickém vývoji I.Šverma Ján v SNPSeverní obloha