Nové stroje pro komplexní mechanizaci polní výrobyTechnologická karta: Základem správné organizace práce je vypracování technologické karty pro pěstování a sklizeň dané plodiny na předpokládané výměře. Na obrázku je pro informaci uvedena karta pro sklizeň sena vysokotlakým sběracím lisem. V jednotlivých horních políčkách jsou schematicky znázorněny veškeré potřebné pracovní operace a pod každou jsou hlavní údaje pro její zajištění, a to druh stroje a traktoru, výkon, počet obsluhujících, normohodiny a celkové přímé náklady, kvalita práce, časový odstup operací, schéma organizace práce, vytížení stroje v sezoně, technické zajištění práce stroje a zároveň potřeba lidí a traktorů v průběhu sezony. Karta umožní nejen přípravu, ale i kontrolu a vyhodnocení prováděných prací. Tyto karty byly vypracovány pro veškeré technologie pěstování a sklizně hlavních plodin a vydány formou listovek pro jednotlivé plodiny prostřednictvím ministerstva zemědělství.Půdní fréza: Dobrá a včasná příprava půdy rozhoduje často o výnosech, neboť má vliv na provzdušení, zadržení vláhy a odplevelení pozemků. Jedním z nových strojů pro zpracování půdy je půdní fréza. V dřívějších letech se u nás frézování půdy nedoporučovalo. Novými výzkumnými pracemi však bylo dokázáno, že vhodnou volbou otáček motoru a tvarem pracovních orgánů lze frézováním dosáhnout dobrých výsledků. Fréza je vhodná hlavně pro předseťovou přípravu půdy na okopaniny v těžších půdních podmínkách. Půda je po zpracování dobře nakypřena, rozdrobena a povrch je urovnán, takže jednou operací je hrubá brázda připravena k setí. Použitím frézy k této operaci se sníží o 16 % potřeba lidské práce a o 30 % potřeba energie traktoru v porovnání s kultivátorováním, smykováním a vláčením. Fréza je dále vhodná pro podmítku, rekultivaci luk, drcení hrud a v polním zelinářství. Na obrázku je anglická nesená fréza, určená pro traktory o výkonu 30–50 k. Její záběr činí 180 cm, výkon při předseťové přípravě půdy 0,9 ha/hod. Hloubku zpracování půdy je možno nastavit od 0–20 cm. Stroj váží 480 kg a je u nás zatím ve vývoji.+37Rotační plečka: Dosavadní plečky s pevnými radličkami se na těžších a uléhavých půdách špatně zahlubují, nedostatečně podřezávají plevele a málo drobí půdu. Na zaplevelených pozemcích se zachycují plevele na slupice radliček a ucpávají je. Tyto nedostatky odstraňuje rotační plečka; její pracovní orgány – nože – jsou přichyceny k vodorovnému hřídeli, který je uváděn do rotačního pohybu pohonem od náhonového hřídele traktoru. Při rotačním pohybu se ostří nožů třením o půdu neustále obnovuje, takže pracovní orgány nevyžadují žádnou údržbu. Rotační plečka Standen je čtyřřádková. Je nesena na ramenech hydraulického zařízení traktorů a řízena dvěma podpěrnými koly. Váha plečky činí 450 kg, záběr jedné plecí sekce je 300 mm. Je ve vývoji.Rotační hrobkovač: Hrobkovací tělesa, kterými jsou vybaveny dosavadní hrobkovače, utlačují stěny i dno hrůbku, nedostatečně ničí plevele a mají značné požadavky na tažnou sílu traktoru. Proto byl navržen nový způsob vytváření hrůbků a ničení plevelů pomocí dvou proti sobě se otáčejících kol, opatřených noži. V porovnání s klínovými hrobkovacími tělesy rotační hrobkovače lépe nakypřují půdu a netvoří hroudy, což přispívá ke zlepšení práce sklizňových strojů. Ve VÚZT Řepy byl vyvinut model rotačního hrobkovače, uvedeného na obrázku. Stroj je nesený a je určen pro traktor 25–30 k. Paprsková kola o průměru 350 mm jsou opatřena 16 noži a mají 200 ot/min. Rám rotačního hrobkovače je podpírán dvěma bantamovými koly, které slouží k regulaci zahloubení pracovních orgánů. Stroj váží 175 kg.Stroj pro hnojení amoniakáty: Hnojení kapalnými hnojivy patří mezi nové velkovýrobní technologie, neboť práce s těmito hnojivy je plně mechanizována a je vysoce produktivní. Do zemědělské praxe se zavádí kromě čpavku nový druh kapalných hnojiv – amoniakáty – vodní roztoky tuhých hnojiv, hlavně dusičnanu amonného a čpavku. Obsahují 37 % dusíku a v porovnání s čpavkem je jejich výhoda v nízkém tlaku jejich nasycených par. Stroj pro hnojení amoniakáty je řešen jako adaptér močůvkovače MTZ-8 a je opatřen nádrží ze skelných laminátů o obsahu 700 l. Hnojivo se zapravuje do půdy, do hloubky 5–7 cm, přihnojovacími radličkami a jeho množství je odměřováno hadicovým čerpadlem. To je poháněno od podpěrného kola stroje, takže dávka hnojiva je nezávislá na pojezdové rychlosti traktoru. Hadicové čerpadlo je tvořeno šesti gumovými hadicemi, které jsou napnuty na obvodu otáčejícího se bubnu, tvořeného čtyřmi tyčemi. Dávka hnojiva na 1 ha se ovládá změnou převodového poměru čerpadla.Gumový vak: Protože amoniakáty působí velmi korozívně na ocel i na neželezné kovy, zkoušejí se pro dopravu a skladování amoniakátů gumové vaky. Gumový vak o obsahu 5 m³ svým tvarem a rozměry odpovídá ložné ploše nákladního automobilu. Jeho výška je přímo úměrná obsahu hnojiva. Gumové stěny vaku jsou vyztuženy textilní tkaninou, která zvyšuje jejich pevnost. Na horní části vaku jsou navulkanizovány 2 náružky, na něž se připevňuje hrdlo pro plnění a vyprazdňování, a vzdušník, který zabraňuje vzniku přetlaku ve vnitřním prostoru. Po vyprázdnění je možno vak složit do hranolu o rozměrech 110×80×125 cm. Prázdný vak váží 110 kg. Plní se a vyprazdňuje buď čerpadlem nebo samospádem. Kromě dopravních vaků o obsahu 5 m³ se zkoušejí též vaky skladovací 25 m³.Doprava amoniakátů: Vaky pro dopravu amoniakátů se vyrábějí ve třech velikostech. Pro vlečné vozy o nosnosti 5 t a pro nákladní automobily Praga RN a V3S mají vaky obsah 5 m³, pro nákladní automobily Tatra 111 mají obsah 10 m³ a pro železniční přepravu 25 m³. Použití gumových vaků pro dopravu a skladování amoniakátů má řadu předností. V gumovém vaku se hnojivo neodpařuje, neboť je celý jeho objem obalen gumovým pláštěm vaku, takže zde nevzniká přetlak. Kovové nádrže by musely být řešeny jako tlakové, neboť páry hnojiva vyvozují tlak až 1 atp. Šetří se drahé materiály, jako je antikorozní ocel a hliník. Gumový vak může být po vyprázdnění složen, takže zabere velmi malý prostor a vozidla lze při zpáteční cestě využít k dopravě jiného zboží. Gumový vak může být umístěn v kterémkoli místě v zemědělském závodě a zde sloužit jako stabilní sklad bez jakýchkoliv stavebních prací.Cukrovka: Výroba cukrovky je u nás na velmi nízké technologické a technické úrovni. V dnešní době se v našem státě vynakládá na výrobu 1 q cukrovky 2,3 pracovní hodiny, třebaže při využití všech poznatků biologie, chemie a techniky je reálné snížit tuto potřebu až na 0,3 pracovní hodiny. Těžiště rezerv ve snižování pracnosti při výrobě cukrovky až do úplného odstranění ruční práce je především v základních změnách v technologii pěstování a sklizně cukrovky. Nejprogresívnější technologií pěstování cukrovky je přesný výsev jednoklíčkového osiva s následným prosvětlováním porostů po vzejití přesnými prosvětlovači. Tato technologie znamená proti dnešnímu stavu úsporu až 100 hod/ha, zejména při jednocení a okopávkách. Tam, kde nelze použít této technologie (horší půdy, výskyt škůdců, popříp. nedostatek strojů) je možno přejít k náhradní technologii: Výsev jednoklíčkového osiva lžičkovými řeposecími stroji s následným prosvětlením porostů po vzejití rotačními prosvětlovači nebo prosvětlovacími síťovými branami. U sklizně je nejprogresívnějším způsobem rozdělená (dvoufázová) sklizeň. Tohoto způsobu sklizně je možno použít ve všech podmínkách, i v těžších, vlhkých půdách. V závodech, kde nejsou k dispozici mechanizační prostředky pro rozdělenou sklizeň, lze nahradit ruční práci při sklizni jednořádkovými kombinovanými sklízeči SCZ, avšak pouze pro lehčí, max. středně těžké půdy. Na obrázku jsou tři hlavní technologie sklizně cukrovky, a to:1 – dělená (dvoufázová) sklizeň;2 – sklizeň jednořádkovým kombajnem SCZ;3 – sklizeň třířádkovým kombajnem E-710 z NDR.Stroj pro přesný výsev: Stroj pro přesný výsev je základním strojem pro novou technologii pěstování cukrovky. Pro přesný výsev je nezbytné jednoklíčkové osivo. Jednoklíčkové osivo je možno získat jednak šlechtěním, jednak mechanicky. Do zemědělské praxe se dodává jednoklíčkové osivo mechanicky připravené obroušení a zatím se ho používá. Jednoklíčkové osivo je nezbytné pro mechanické předjednocení nebo jednocení cukrovky, protože z klubíčka nevyrůstají 3–4 rostlinky jako u normálního osiva, nýbrž pouze jedna, málokdy dvě, takže již použitím jednoklíčkového osiva odpadne při jednocení značná část ruční práce na odstraňování přebytečných rostlin vzešlých z jednoho klubíčka. Na rozdíl od univerzálních řeposecích strojů s normálním výsevným ústrojím lžičkovým nebo válečkovým, s nimiž se vysévá u normálního semene 25–30 kg/ha, mají přesné secí stroje výsevné ústrojí páskové a jejich pricip výsevu je ten, že semeno ze zásobníku padá na pásek, do kterého jsou v přesných vzdálenostech vyraženy otvory. Do otvoru se vejde jeno semeno, které pásek unáší nad výpadový otvor, kde je z pásku vypíchnuto hladkým válečkem a vypadne přímo do půdy. Semeno se vysévá po jednom přesně na vzdálenost 4 cm, takže na 1 ha se vyseje 7–8 kg osiva. Sériová výroba stroje byla zahájena v roce 1962. Přesné secí stroje jsou tvořeny soustavou šesti samostatných jednořádkových výsevných jednotek, které mají odvozen pohon výsevného ústrojí od vlastního pojezdového kolečka.Rotační prosvětlovač: Prosvětluje se kvůli rovnoměrnému zředění porostů, aby ruční dojednocování vyžadovalo minimum pracovních hodin. Původně se pro zřeďování používalo a dosti ještě používá tzv. příčných prosekávačů, což není nic jiného než projíždění porostů nejčastěji upravenou plečkou ve směru kolmém na řádky. Po příčném prosekávání zůstávají v řádcích ostrůvky, které jsou podle stavu porostu široké 4–8 cm. Nevýhodou tohoto způsobu je, že vyžaduje hustě seté porosty a nelze ho použít po přesném setí. Z toho důvodu se v nové technologii používá tzv. rotačních prosvětlovačů. Pracovní orgány tohoto stroje jsou růžice (hlavice) o průměru asi 400 mm, které mají po obvodě namontováno 6–8 prosvětlovacích nožů. Stroj pracuje podélně ve směru řádků, při čemž hlavice otáčivým pohybem vysekává rostliny v přesných vzdálenostech v řádku, takže se prosvětlováním rovnoměrně vyseká asi 40–50 % všech rostlin. Záběr stroje je 6 řádků, stroj se vyrábí sériově.Šestiřádková plečka nesená na nosiči nářadí: Plečkování se provádí běžně podle potřeby jako u normálního způsobu pěstování cukrovky, nejméně však čtyřikrát. Poprvé se plečkuje hned po vzejití rostliny, naposledy v období, než se porost úplně zapojí. Hloubka meziřádkového kypření od 4 cm se postupně zvyšuje až do 8–10 cm. Při posledním kypření se nesmí řepa v řádcích přihrnovat, aby hlavy bulev nebyly „utopeny“, a to se zřetelem na kvalitu mechanizované sklizně a to především seřezávačů. Při plečkování postupně rozšiřujeme i ochranný pás kolem rostlin (z 8 na 15 cm), aby se v pozdějším období neporušoval kořenový systém cukrovky, který se bohatě větví. Přihnojovat cukrovku během vegetace je nezbytné, a to zejmény dusíkatými hnojivy. Jeden z velmi dobrých a ekonomických způsobů je vidět na obrázku, kdy na předku nosiče nářadí je nasazený ledkovač a mezi koly plečka. Při jedné jízdě se ledkuje, přičemž se ledek ihned zaplečkuje do půdy. Výkon je celkem stejný jako při plečkování, a to 0,8–1,0 ha/hod. Stroje jsou dodávány sériově.Sklízeč bulev 2-VCZ: Dělený (dvoufázový) způsob sklizně se provádí tak, že nejdříve se dvouřádkovým ořezávačem 2-OCN ořeže chrást, který se zároveň dopravuje buď do taženého zásobníku, nebo do vlečného vozu a hned se odváží k silážování. Ořezávač je nesen mezi koly nosiče RS-09 (IFA). Na práci seřezávače chrástu navazuje sklizeň bulev samostatným sklízečem bulev 2-VCZ, který je vidět na obrázku. Způsob práce seřezávače i sklízeče je vzájemně uspořádán tak, že oba stroje mohou plynule pracovat nezávisle jeden na druhém. Sklízeč bulev 2-VCZ, tzv. řetězového typu, má dvě dvoudílná vyorávací tělesa s přiháněcím ústrojím a s kotoučovými krojidly. Na vyorávací ústrojí navazuje odebírací dopravník z háčkového – Kobylinského řetězu. Na tento dopravník je napojen zvedací dopravník s unášecími lištami, který dopravuje bulvy i s částí hlíny do čisticího ústrojí. Toto ústrojí se skládá ze čtyř pogumovaných válců, opatřených po obvodě vystupující spirálou. Čisticí ústrojí je ukončeno bočným nakládacím dopravníkem pro přímé nakládání sklizených bulev do vedle jedoucího vozu. Přívěs, který je tažen vedle sklízeče vlastním traktorem, po naplnění odjíždí a odváží sklizené bulvy na místo přejímky, tj. na filiální váhu nebo do cukrovaru. Na místo vedle sklízeče zajede ihned další prázdný přívěs s traktorem a sklizeň pokračuje. Sklízení bulev sklízečem 2-VCZ končí již sklizeň cukrovky, pole zůstává čisté a je možno ihned orat. Výkon obou strojů pro rozdělenou sklizeň je 1,5–1,7 ha/sm, při obsluze pěti lidí. Stroje se vyrábějí sériově.Jednořádkový sklízeč SCZ: Stroj je určen pro sklizeň cukrovky v lehčích až středně těžkých sušších půdách. Současně seřezává chrást i vyorává řepu. Sklízeč shromažďuje řepu i chrást do zásobníků, které pak po vyklopení tvoří hromádky, z nichž vzniknou příčné řady chrástu i bulev. Pro nakládání bulev se osvědčuje použít nakládače NUJN-00 s vidlemi pro bulevniny nebo čelně neseného nakládače NR-120. Obou typů nakládačů se dá s výhodou použít i pro nakládání hromádek řepy po ruční sklizni. Výkon sklízeče je 0,8–1 ha/den při obsluze dvou lidí. Stroj ušetří proti ruční sklizni 12–14 pracovníků.Třířádkový kombinovaný sklízeč E-710: Z NDR se k nám dováží třířádkový sklízeč E-710, který se však přiděluje hlavně do oblastí západního Slovenska. Stroj vyžaduje pro svou práci velké rovné plochy a lehčí půdu. Současně seřezává chrást a vyorává i čistí bulvy ze tří řádků. Jak chrást, tak i bulvy odkládá na sklizenou část pozemku do podélných řad (jsou rovnoběžné se směrem jízdy). Pro sběr se pak užívá sběracích nakládačů chrástu a bulev, které také naloží oba produkty do vedle jedoucích vozů. Výkon stroje je v dobrých podmínkách až 2,4 ha/den při obsluze tří lidí. Je dodáván z NDR.Brambory: Komplexní mechanizace při pěstování a sklizni brambor zahrnuje čtyři základní operace, a to: 1 – sázení, 2 – ošetření porostů, 3 – sklizeň, 4 – úprava brambor před uskladněním. Výměra, kterou zpracuje komplexní četa, je dána výkonem sázeče a sklízecího kombajnu, které jsou rozhodujícími stroji. Předpokládá se, že komplexně mechanizovaná četa může zajistit plochu 30 ha brambor. Všechny stroje pro pěstování brambor jsou řešeny pro čtyřřádkovou kulturu, tj. vysazují se současně čtyři řádky. Tento pracovní záběr je dán nerovností povrchu a výkonem traktorů. Na obrázku je schéma přímé kombajnové sklizně:1. odstraňování natě rozbíječem ZKS-3,2. sklizeň kombajnem E-675,3. odvoz brambor dvěma traktory Zet 25 a třemi přívěsy,4. třídění brambor třídičem TB-26,5. ukládání brambor ručně pomocí transportéru,6. vláčení po sklizni pro snížení ztrát a odstranění natě 4-BN-480,7. sběr po vláčení,8. odvoz dodatečně sebraných brambor.Sázecí stroj 4-SBK-62,5: Sázecí stroj 4-SBK-62,5 je kombinovaný s přihnojováním strojenými hnojivy. Agreguje se s traktorem DT-54 nebo Zetor 50 Super a za jeden den nasází až 8 ha brambor. Pro plynulou práci je třeba zajistit stálý přísun sadby – denně až dva vagony brambor a dobře prokypřit půdu kultivátorem. Pro obsluhu stroje je potřeba dvou pracovníků, kteří kontrolují činnost stroje, zapínají a vypínají mechanismus stroje a doplňují sadbu. Seřízením zahrnovacích disků (radlic) se dosáhne toho, že stroj pracuje dobře i na svazích do 8°. Vlastní stroj je umístěn na třech kolech a má dva zásobníky o obsahu 150 kg. Sázecí ústrojí je lžičkového typu s přidržovacími prsty a je poháněno přímo pojízdnými koly. Hnojiva jsou vysávána do každého řádku talířovým ústrojím, umístěným na přední části stroje. Stroj je vyráběn sériově.Sázecí stroj pro předklíčené brambory: Sázeč 4-SBZ-62,5 je určen pro sázení předklíčených bramborů, dovážených na pole v lískách. Je čtyřřádkový a pro každý řádek je na stroji sedačka pro obsluhujícího, který odkládá hlízy z lísky do kalíčků sázecího kola. Obsluhují tedy stroj čtyři pracovníci. Denně lze nasázet až 2 ha. Sázecí stroj je polonesený na hydraulice traktoru. Zahrnovací radlice jsou klínového typu. Strojem lze vysazovat i nepředklíčené brambory, maximálně do 5° příčného svahu. Je určen tedy především pro ranobramborářské oblasti. Vyrábí se sériově.Pomocný transportér DOB-4: Pomocný transportér DOB-4 má usnadnit sbírání brambor po předcházejícím vyorání „do zásoby“ vyorávačem TEK-2. K jeho použití musí být k dispozici traktor vybavený demultiplikátorem rychlosti, který umožní snížit otáčky náhonu a pojezdovou rychlost nejméně šestkrát. Transportér je na třech pneumatikách 4×16 (bantam) a připojuje se vedle přívěsu na dva závěsné řetízky. Pás je poháněn od traktoru zvláštním kloubovým hřídelem s třemi klouby. Za transportérem sbírá 10 lidí 10 řádků. Sebrané brambory se házejí na transportér, který je dopravuje do korby přívěsu. Po naplnění se přívěs vymění. Vyšší výkon při sběru se projeví v úspoře asi 25 % pracovních sil. Zatím byla vyrobena ověřovací série.Kombajn na sklizeň brambor E-675: Kombajn na sklizeň brambor E-675 se k nám dováží z NDR a je určen pro práci na lehčích a středně těžkých půdách. Je dvouřádkový, radlice je žlábková, železné prosévací řetězy se mohou vyměnit za pogumované. Hroudy se drtí gumovými válci a nať se odděluje řetězem s příčkami. Velké zvedací kolo zvedá brambory s hrudami a kameny na rozdělovací pás, který je ukládá ve dvou proudech na výběrový pás. Na tomto pásu vybírá příměsy 4–7 pracovníků. Čisté brambory se ukládají do vedle jedoucího přívěsu. Kombajn váží 2300 kg, zapojuje se za traktor Zetor 50 Super a denně sklidí 1,5–2 ha. K tomu je zapotřebí dvou traktorů s třemi přívěsy na odvoz. Jakost práce je závislá na půdních podmínkách a na pojízdné rychlosti. Obsah příměsi v bramborách bývá 3–8 %, poškození 12–18 %, ztráty pod povrchem půdy 1–2 %, na povrchu 3–6 %. Dobré pracovní výsledky podmiňuje včasné odstranění natě a pečlivá údržba stroje.Rozdružovadlo brambor RB-800: Rozdružovadlo brambor RB-800 je určeno pro mechanizování práce, kterou musí konat lidé ručně na kombajnu, tj. vybírání kamenů a hrud z brambor. Druhým úkolem je vyprat brambory, aby byly čisté pro konzum a pro skrmování. Rozdružování, tj. oddělování kamenů a hrud, probíhá ve vodě zahuštěné hlínou na měrnou váhu 1,2, takže brambory plavou. Bramory dovážené z pole s příměskami, kterých bývá až 50 %, se vyklopí do zásobníkového transportéru, který plynule podává tento materiál do rozdružovadla. Přitom se odděluje volná hlína a nať se dopravuje spolu s oddělenými kameny a hrudami do zásobníku. Prací voda se čistí pomocí hydrocyklonu, takže spotřeba vody je 4–5 l/q. Výkon stroje je 80 q/hod. Čisté brambory postupují dále buď na třídič, nebo se nakládají transportérem na přívěsy, popřípadě ukládají do bramborárny, kde se na roštech suší ventilátory. Na obrázku je vidět celou linku na úpravu brambor, kde 1 – je příjmový zásobník, 2 – rozdružovadlo s pračkou a 3 – třídič TB-26. Linka je v ověřovací sérii.Třídič bramborů TB-26: Třídiče bramborů TB-26 se používá na třídění bramborů sadbových i stolních. Třídění probíhá na sítech se čtvercovými oky. Síta jsou uložena v rámu nad sebou a lze je vyměnit, takže můžeme třídit různé velikostní skupiny podle požadavků. Aby se síta neucpávala, zrychluje se a zpomaluje kmitání a gumovým škrabákem se síta sbírají. Brambory se zvedají žebrovým transportérem, na který se nakládají vidlemi. Ze sít přicházejí roztříděné brambory na výběrový pás, kde se ručně vyberou poškozené a nahnilé hlízy. Na konci pásu je pytlovač. Za jeden den se vytřídí při obsluze osmi lidí 150 q brambor. Stroj se vyrábí sériově.Obiloviny: Obiloviny mají pro výživu národa i jako krmivo rozhodující úlohu v celostátní bilanci. Nejobtížnějším obdobím jejich produkce je sklizeň. Dosavadní způsob sklizně samovazem je pracný a drahý a postupně se opouští. Přímé kombajnování je úspěšné jen za jistých podmínek, na nezaplevelených a rovnoměrně zralých porostech. Velké potíže přitom činí sušení zrna. Proto se v posledních letech rozšiřuje sklizeň dělená, a to „dvoufázová“, „dvaapůlfázová“ (prováděná pomocí upravených kombajnů) a třífázová (prováděná sklízecí řezačkou, s výmlatem řezanky ve statku). Výhodou dělených sklizní je především to, že sklizená obilní hmota je suchá, zrno je biologicky dozrálé a suché a sláma může být odklizena současně se zrnem. Zavedení „dvoufázové“ sklizně se již plně osvědčilo a přispělo k vyššímu využití kombajnů průměrně z 40 ha za sezonu v roce 1960 na cca 110 ha za sezónu na 1 kombajn v roce 1961. Na obrázku jsou schémata dvou hlavních technologií:1 – dvoufázová kombajnová sklizeň s úklidem slámy sběrací řezačkou,2 – třífázová sklizeň.Samochodný žací řádkovač: Posečení porostů na řádky je společnou první fází všech dělených způsobů sklizně. Porosty na řádcích proschnou a zrno „dotáhne“ (dozraje). Řádkování umožňuje zahájit žně proti přímému kombajnování průměrně o 7–10 dnů dříve. K řádkování se dnes všeobecně používá žacího řádkovače závěsného (ŽŘZ-305), který sice pracuje vcelku uspokojivě, avšak neumožňuje obsekat a prosekat pozemky, čímž se sklizeň zdražuje o ruční obsekání. Nejvýhodněji pracuje čelně nesený řádkovač s odkládáním obilí do středního okna. Jeden ze strojů tohoto typu je na obrázku. Je to čelní samochodný řádkovač „Oliver“. Vedle jednoúčelových samochodných řádkovačů se v zahraničí řeší i čelní řádkovače, nesené nebo polonesené na kolových traktorech (buď vpředu nebo vzadu). S tímto uspořádáním však zatím nejsou uspokojivé zkušenosti. Pro naše zemědělství se zatím čelní řádkovače nedodávají.Obilní kombajn pro „dvaapůlfázovou“ sklizeň: Při přímé i dvoufázové sklizni obilovin činí největší podíl nákladů i spotřeby práce úklid slámy. Sběr slámy z řádků, odkliz kopek i odvoz balíků kladou velké nároky na počet pracovních sil. V posledních letech se konaly pokusy se speciální úpravou kombajnu, aby sláma byla již v kombajnu rozřezána a přímo foukána do zavěšeného nebo vedle jedoucího vlečného vozu. Tento způsob sice snižuje spotřebu práce i náklady, ale klade vysoké požadavky na potřebný počet traktorů a vozů i na organizaci sklizně, neboť současně musí se odvážet od kombajnu sláma i zrno. Zdržení v oběhu vozů vede k časovým ztrátám a ke sníženému využití kombajnů. Montáží řezačky i metače se současně zvýší nebezpečí poruch. Proto se tento způsob hodí v dnešní době pouze na vybrané zemědělské závody, které mají k dispozici dostatečný počet traktorů a vozů a mají vhodné zařízení k rychlému vyprazdňování vozů se slámou (složiště ap.).Sběrací řezačka SŘUZ-138: Další velkovýrobní technologií je tzv. „třífázová“ sklizeň. Ve svém principu je to sklizeň pomocí stacionární mlátičky, prováděná moderní technikou. Z hlediska perspektivy je tento způsob sklizně velice nadějný, neboť umožňuje nahradit na poli složitý kombajn jednoduchou řezačkou a výmlat se separací zrna přenáší do stacionárních podmínek. Tím se značně sníží prostoje způsobené poruchami, neboť složitý stroj (separátor) může být robustní, protože není omezen požadavkem nízké váhy. Ke sběru slámy z řádků se dnes používá sklízecí řezačky SŘUZ-138 určené původně pro sklizeň pícnin a kukuřice. Pro třífázovou sklizeň musí být řezačka upravena, a to především tak, aby nevznikaly ztráty zrna propadem. Denní výkon řezačky činí 4–7 ha, podle výnosu a plynulosti odvozu řezanky. Na obrázku je slízecí řezačka SŘUZ-138 při sběru obilí z řádků.Velkoobjemový vůz PZS-35: Plynulý odvoz pořezané obilní hmoty (řezanky) klade vysoké požadavky na objemovou kapacitu dopravy, neboť 1 m³ řezanky váží průměrně jen 40 kg. Z tohoto důvodu se při třífázové sklizni adaptované nástavby o objemu 20 m³ příliš neosvědčily, neboť se do nich naloží max. 7–8 q pořezaného obilí. To znamená, že na 1 ha je zapotřebí 8–12 vozů. Lépe se osvědčily vozy o objemu 45 m³, u nichž váha nákladu obilní řezanky činí 20–22 q, a proti předešlým tedy klesá jejich počet o více než polovinu. V dnešní době je možné upravovat velkoobjemové vozy o 45 m³ svépomocí z polských přívěsů „Slupsko“ (tak, jak je vidět na obrázku), neboť sériová výroba nebyla dosud zahájena. K jedné řezačce SŘUZ-138 je zapotřebí dvou až čtyř takových vozů. Vyklápění vozů je hydraulické, ovládané z traktoru. Vůz se vyprázdní za 1–2 minuty.Složiště DaDO-5 a mlátička MAR-90: Vlastnosti pořezané obilní hmoty se podstatně liší od obilí ve snopech. Proto musí být upravena i linka pro výmlat řezanky. Pro plynulou dopravu této hmoty z vozu do mlátičky se používá tzv. složiště. Na jeho zásobní plošinu se vyklopí obsah vozu a řezanka se pomocí rozrušovacích válců a systému dopravníků plynule dopravuje do mlátičky. Na obrázku je složiště – dávkovací stůl DaDO-5, konstruovaný pro vozy o objemu 20 m³ a pro mlátičku MAR-90. Sláma prošlá řezačkou je pořezána a většina zrna je uvolněna z klasů. Z toho důvodu je nutno pro domlat a oddělení zrna od slámy nutno vyvinout zcela nový princip separátoru. V dnešní době nouzově používaná mlátička MAR-90 nevyhovuje plně, a to především z hlediska výkonu. Za sezonu lze na ní vymlátit pořezané obilí asi z 50 ha. Proto může dnes třífázová sklizeň nahradit pouze sklizeň samovazačovou, proti níž přináší podstatnou úsporu pracovních sil i nákladů. Velkovýrobní technologií se stane tehdy, dosáhne-li se u celé sklizňové linky výkonnosti zhruba pětinásobné, tj. 250 ha za sezonu. Složiště pro vozy 45 m³ je ve vývoji.Kukuřice: Pěstování kukuřice na siláž se dnes již plně prosadilo i ve vyšších oblastech země. Vysoká produkční schopnost kukuřice a poměrně snadná konzervace jsou jejími hlavními přednostmi. Pěstování a sklizeň je však nutno provádět účelnou mechanizací, neboť nároky na ruční práci při starých tradičních technologiích by za dnešních podmínek nebylo možno zvládnout. Značným přínosem při pěstování kukuřice bylo zavedení chemického ničení plevelů pomocí herbicidů. Hlavními pracovními operacemi při pěstování jsou dnes: čtvercově-hnízdový výsev, postřik herbicidy a plečkování. Při sklizni se všeobecně používá silážních kombajnů. Kukuřice se silážuje v krechtech nebo v průjezdných žlabových silech. Na obrázku je ve dvou horních vodorovných sloupcích schematicky znázorněno pěstování a sklizeň kukuřice na siláž a ve dvou sloupcích spodních pěstování a sklizeň na zrno, s dosoušením odlistěných palic studeným vzduchem.Čtvercově-hnízdový secí stroj SKGK-6 (TVD-6): Čtvercově-hnízdový secí stroj vysévá kukuřici špetkovým způsobem. To znamená, že po určité vzdálenosti vypustí do půdy 2–3 semena. Záklopky, které uvolňují semena, jsou ovládány drátem s kovovými kuličkami nataženými podél stroje. Pomocí tohoto vodicího drátu se dosáhne čtvercového rozmístění semen, takže kukuřici je možno kultivovat podélně i příčně. Přemisťování vodicího drátu je u nových strojů značně ulehčeno zařízením pro automatický diagonální přenos. Secí stroj je závěsný nebo nesený na traktoru a má šest samostatných secích jednotek. Vlastní výsevní ústrojí je tvořeno dávkovacím kotoučkem (viz detailní obrázek), který nabírá do kruhovitých otvůrků 2–3 semena a vypouští je na záklopku v secí botce, odkud po otevření záklopky vypadávají semena do rýhy. Výkon stroje činí průměrně 6–8 ha za směnu. Závěsný stroj obsluhuje kromě traktiristy ještě jeden pomocník, nesený secí stroj obsluhuje pouze traktorista. Stroj je dodáván sériově.Nesená plečka P-153: V průběhu vegetace je nutno udržovat povrch půdy mezi rostlinami kyprý. Po uvláčení po zasetí se na vzrostlém povrchu provádí trojí plečkování. Při prvním plečkování se přihnojí minerálními hnojivy, při druhém plečkování je výhodné porosty přihnojit močůvkou. Plečkuje se vždy ve dvou směrech. K třetímu plečkování vyšších porostů se používá plečky P-153, znázorněné na obrázku. Plečka je nesena na rámu nosiče RS-09 (IFA). Je vhodná pro porosty do výšky 80–100 cm. Umožňuje kypřit půdu do úplného zastínění řádků vrostlými rostlinkami, čímž se udrží v půdě vláha a zničí se veškeré plevele. Dodává se sériově.Sklízecí řezačka SŘUN-150: Nejvýhodnější období pro sklizeň je u kukuřice v mléčně voskové zralosti. V tomto stadiu však dosahuje kukuřice často výšky 3–4 m, přičemž tloušťka stébel činívá při zemi 3–4 cm. Sklizeň takto vzrostlých rostlin je ve velkovýrobě možná pouze silážními kombajny. Na obrázku je sklízecí řezačka SŘUN-150, nesená na samochodném podvozku PKUS-45. Při záběru 150 cm dosahuje za směnu výkon 8–15 vagónů. Posečená stébla jsou přiklápěna stavitelným přiháněčem na šikmý dopravník a prstovým vkládačem vtahována do kolové řezačky. Řezačka je otočnou koncovkou vháněna do vlečného vozu se zvýšenými bočnicemi, který se zapíná buď na řezačku, nebo je tažen zvláštním traktorem vedle řezačky. Koncepce řezačky SŘUN-150 je shodná s řezačkou SŘUZ-138, popsanou u sklizně obilovin. Liší se pouze záběrem a šířkou ústí řezačky. Výkon řezačky SŘUN-138 činí za směnu 6–10 vagónů. Zatím se vyrábí ověřovací série.Silážní kombajn SK-2,6: Pro velké pozemky na rovině lze při sklizni silážní kukuřice použít sovětského silážního kombajnu SK-2,6 o záběru 2,6 m. Tento kombajn má bubnovou řezačku, k níž se posečené rostliny dopravují hrabičkovým transportérem. Řezanka je šikmým hrabičkovým transportérem dopravována do vedle jedoucího vlečného vozu, nebo nákladního automobilu, kde se ručně rozhrnuje. Výkon stroje je převážně závislý na schopnosti dopravy a činí až 20 vagónů za směnu. K tahu se používá většinou traktoru DT-54. Podobně jako SK-2,6, je konstruován maďarský kombajn SzJS-1,8, který se podstatně liší pouze záběrem. Výkon SzJS-1,8 o záběru 1,8 m činí za směnu 12–15 vagónů hmoty. Na obrázku je kombajn SK-2,6. Společným nedostatkem všech popsaných sklízecích řezaček (silážních kombajnů) je jejich značná váha a přílišná složitost, která způsobuje časté poruchy, a zavinuje tak velké časové prostoje celé sklizňové čety.Pícniny: Snížení ztrát při sklizni pícnin je jednou z podmínek zvýšení objemu živočišné výroby. Při sklizni pícnin se pro naše podmínky nejlépe hodí sklizeň sběracím nakládačem, sběracím lisem a sklízecí řezačkou. Nejvýhodnější je sběr zavadlé píce sklízecí řezačkou, přičemž se píce podle počasí při sklizni buď dosouší studeným vzduchem, nebo silážuje. Na obrázku jsou schémata čtyř hlavních technologií sklizně pícnin, a to:1 – sklizeň lučního sena vysokotlakým sběracím lisem,2 – sběr zavadlého sena řezačkou a dosoušení studeným vzduchem,3 – sběr zavadlého sena sběracím nakládačem a dosoušení ve stohu,4 – sklizeň píce sklízecí řezačkou a silážování ve žlábkovém silu.Žací lišta s mačkačem pícnin: Základní operací u všech technologií je sečení, které se u pícnin určených pro dosoušení nebo silážování kombinuje s mačkáním. Na obrázku je vidět bočně nesenou žací lištu na traktoru RS-09 (IFA) a mačkač pícnin MPZ-140. Oba stroje se vyrábějí sériově. Žací lišta je ovládána hydraulikou, záběr má 152 cm a je dobře kontrolovatelná z místa řidiče. Pokos posečený při předchozí jízdě je sbírán prstovým bubnem mačkače, prochází dvěma mačkacími válci a je znovu rozprostírán na strništi. Mačkáním se zploští a naruší silné stonky a pokos se současně načechrá, takže rychleji a rovnoměrně zasychá. Mačkání se používá jen u vojtěšky a jetele, při sečení luk se mačkací válce odejmou a stroj pouze píci čechrá. Výkon celého agregátu se pohybuje kolem 4–5 hektarů za den. Následující operací je obracení paprskovým obracečem SOP-300.Sběrací kopkovač NPK-160: Jednou z přechodných technologií sklizně sena je sušení v kopkách, používané v českých zemích převážně u luk, na jižní Moravě a na Slovensku i u vojtěšky. Pro snadnější kopkování se vyrábí sběrací nakládač píce s kopkovačem. Tento jednoduchý stroj je tažen i poháněn lehkým kolovým traktorem, sbírá zavadlé seno shrnuté do řádků a v zásobníku je formuje do kuželových kopek, které se za pojezdu plynule vypouštějí na strniště. Píci přicházející do zásobníku rovnají dva pomocníci zvláštními vidlemi. Výkon kopkovače činí podle výnosu průměrně jeden hektar za hodinu. Po odpojení kopkovače lze použít sběracího nakládače k přímému nakládání píce na vlečný vůz. S úspěchem se tohoto způsobu používá při sklizni píce na zelené krmení, a to tak, že traktor, který táhne nakládač, má boční žací lištu, takže současně seče a předchozí řádek je sbírán nakládačem. Rovněž při sběru povadlého sena pro dosoušení studeným vzduchem lze sběracího nakládače s úspěchem použít.Sklízecí řezačka SPKZ: Jak již bylo uvedeno, dosavadní sklízecí řezačky mívají často poruchy. Tento nedostatek se nepříznivě projevuje zvláště při sběru zavadlého sena na dosoušení, kde záleží zvláště na tom, aby seno nepřeschlo a neolamovaly se zbytečně lístky. V poslední době byla u nás vyvinuta nová sklízecí řezačka SPKZ, která má proti klasickým strojům daleko jednodušší konstrukci a je provozně zcela spolehlivá. Hodí se pro sečení i sběr veškerých pícnin, obilovin, slámy po kombajnech i kukuřice. Žací lišta je nahrazena cepovým bubnem, který seče nebo sbírá píci, současně ji předřezává a vhazuje ji do šneku, odkud je dopravena do řezacího metače a odtud do vozu. Při poloviční váze se vyrovná výkonem sklízecí řezačce SŘUN-150. Žací rotor, šnek i metač mohou být značně předimenzovány, neboť odpadají všechny další mechanismy nezbytné u klasických kolových i bubnových řezaček. SPKZ seče veškeré polehlé i spletené porosty beze ztrát, nevyžaduje prakticky žádnou údržbu ani seřizování a pro její nízkou váhu lze jí používat i na rozmoklých pozemcích. Tažena i naháněna je traktorem 40 k, vlečný vůz se buď zapojuje na řezačku, nebo je tažen vedle řezačky. V dnešní době je vyrobena prototypová série.Sběrací vysokotlaký lis: Pro sklizeň suchého lučního sena se u nás v poslední době používá stále více vysokotlakých sběracích lisů K-441, dovážených z NDR. Lis sbírá suché seno a lisuje je do balíků o váze 15–20 kg. Balíky váže silným sisalovým provázkem. Předností této technologie je zrychlené nakládání balíků na vůz a snížení potřebného počtu vozů, neboť slisovaného sena se naloží dvaapůlkrát až třikrát více než sena volně loženého. Zvláště při svážení sena ze svahů a při dopravě na větší vzdálenosti se projeví přednosti balíkovaného sena. Lis K-441 je tažen traktorem 30–40 k a sklidí za hodinu 20–30 q sena. Balíky padají buď na zem, nebo jsou po ližinách přímo posunovány do zavěšeného vlečného vozu. Pro dopravu balíků se zvláště dobře hodí nízkoplošinové dvoukolové návěsy PP-16. K ukládání balíků na seník se používá jakýchkoliv pásových nebo hrabičkových dopravníků. K lisování suché vojtěšky a jetele se lis nehodí, neboť by se při tom velmi oddrolovaly lístky. Velmi dobře se lis osvědčil při úklidu slámy za obilními kombajny. Nedostatkem je však poměrně značná spotřeba vázacího provázku, který zatěžuje každý hektar částkou 50–70 Kčs.Nakládač balíků NUBN: Doprava a skládání objemné píce a slámy rozhoduje většinou o výkonu všech sklizňových strojů. Proto je nutno doplnit každý sklízeč výkonnými nakládači, vhodnými vozy a zařízením pro skládání. Pro nakládání balíků sena a slámy byl vyvinut bočně nesený nakládač balíků NUBN, konstruovaný pro traktor 3011 (Major). Traktor pojíždí s nakládačem po řádce balíků, nakládač jednoduchým sběračem nadlehčí balík a posune na hrabičkový dopravník, který dopraví balík do vlečného vozu, zavěšeného přímo na traktor. Výkon nakládače činí asi 20–25 q sena za hodinu. Balíky rovná na voze pomocník. Podmínkou dobré práce je, aby balíky byly odkládány lisem vždy podélnou stranou ve směru jízdy. V zahraničí jsou nakládače balíků značně rozšířeny, neboť se jimi ušetří dvě pracovní síly. U nás zatím s tímto způsobem nakládky nejsou dostatečné zkušenosti.Složiště řezanky: Při sklizni píce a slámy řezačkou má na výkon celé soupravy rozhodující vliv rychlost vykládání řezanky z vozu. Základním požadavkem je, aby řezanka byla naráz vyklopena a vůz mohl ihned odjet zpátky ke sklízecí řezačce. Za tím účelem byla vyrobena série dávkovacích stolů DsDO-5. Na obrázku je vidět způsob jeho práce. Z velkoobjemového vozu na 20 m³ se vyklopí řezanka na zásobní dopravník, odkud se pomocí čechráče a šneku dopravuje k metači píce ŘRM a odtud na dosoušecí zařízení. Technologie práce je tu stejná jako při třífázové sklizni obilovin, pouze místo mlátičky se přistaví metač. První série dávkových stolů měla četné nedostatky, proto bylo nutno provést na koncepci stolů základní změny a konstruovat je tak, aby se jich mohlo použít i pro vozy o objemu 45 m³.Dosoušecí zařízení na seno: Dosoušení sena studeným vzduchem se zcela prosadilo do široké praxe. Snížení ztrát a možnost sklízet i za nepříznivého počasí přinesly již v prvých letech používání celému národnímu hospodářství velké částky. S rozšiřováním dosoušecích zařízení se zároveň zdokonaluje jejich řešení. Na obrázku je vidět komplexní vybavení seníku dosoušecími zařízeními, jejichž ventilátory jsou automaticky zapínány a vypínány v závislosti na počasí a na teplotě dosoušeného sena pomocí automatického regulátoru. Ohřívač vzduchu POV-100 slouží při deštivém počasí ke snížení vlhkosti vzduchu před vstupem do ventilátorů. Takto vybavený seník je vlastně automatizovanou sušárnou, do níž může být plynule nakládáno zavadlé seno po jednotlivých vrstvách až do úplného naplnění, a to prakticky nezávisle na počasí. Obsluha pouze kontroluje chod ventilátorů a dozírá na bezpečný provoz ohřívače vzduchu. Naše krátká přehlídka strojů a zařízení pro mechanizaci polní výroby končí. Vývoj zemědělských strojů však nekončí a dál pokračuje. Konstruktéři a pracovníci výzkumných zemědělských ústavů vyvíjejí stále nové a nové typy strojů, které usnadní a urychlí práci zemědělských pracovníků. Dokonalá mechanizace zajistí úspěšné plnění odpovědných úkolů naší zemědělské velkovýroby.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleNové stroje při komplexní mechanizaci polní výrobyVýrobceDPrahaRok1962Délka41 okénekAutor textuMikulík J. Ing.PředlohaZEMDOznačení6134Další diafilmy výrobcePřevodyJeseníky, Oderské vrchy a Drahanská vysočina50 let české a slovenské malby I.Činnost střeleckých jednotek u nákladních automobilů PV3S