Josef MánesFotografie Josefa Mánesa z roku 1866: Národní umělec Josef Mánes miloval náš zdravý a silný český a slovenský lid. Ve svých dílech dovedl skvěle vyjádřit život našeho lidu s jeho radostmi i starostmi, jeho lásku k domovině, jeho hrdinskou odvahu bránit a ubránit svou vlast.+40Prapor Národní gardy v Hradci Králové: V revolučním roce 1848 jako žhavý vlastenec přináší do boje za národní svobodu všechny své umělecké schopnosti; v tomto smyslu vytváří návrhy na slavnostní prapory vlasteneckých spolků, které nadšení osmačtyřicátého roku vyvolávalo v život. Zde vidíme jeden z těchto praporců, prapor Národní gardy v Hradci Králové s datem 15. března 1848. Výbojně se vrhá vpřed hrdý a mohutný český lev! Mánesův nákres nám ukazuje odhodlání českého lidu v revolučním roce osmačtyřicátém a hrdinný odpor proti feudální zvůli německo-rakouské nadvlády. Podobného lva, vyšitého na rubu praporu, použil Mánes s malými změnami i pro další prapory národních gard v jiných městech.V létě – Červené paraplíčko, olej asi z roku 1856: Mánes měl velmi bystrý zrak pro skutečnost, pro celou přírodu. Zde vidíme obraz, který se jmenuje „Letní den“ nebo také „Červené paraplíčko“. Je v něm vystižen horký, předbouřkový letní den. Vizte, jak slunce svítí, jak se vlní obilí a jak věrně je namalován průsvit v červeném paraplíčku!Švadlena, olej: Mánes však má výtečný umělecký smysl i pro docela všední skutečnost. To nám dokazuje malý olejový obrázek, v němž vidíme unavenou švadlenu, která usnula nad svým šitím. Všimněte si znamenitě podaného slunečního osvětlení, vnikajícího do světnice malým oknem.Podobizna Anny Václavíkové, olej: Na obraze je část veliké podobizny Anny Václavíkové, malované roku 1862. Mánes maloval dlouhou řadu podobizen. Obdivujeme v nich jeho ostrý pohled na skutečnost: jak mistrovsky maloval pleť, vlasy, součásti oděvů z různých druhů látek, lesk hedvábí, průsvity krajkoviny.Krojová studie: Hanačka s rukama v šorci, 1849: Mánes vytvořil svým uměním obraz slovanského člověka. Na svých cestách po Moravě, Slezsku i Slovensku poznal, že jen v lidu pracujícího venkova je uchován vzor slovanského člověka, jak jej potřeboval pro své další umělecké obrazy. Namaloval mnoho takových lidových postav v krojích; na obraze je Hanačka s rukama zahalenýma v zástěře.Krojová studie: Jiná sedící Hanačka: Vidíte několik dalších krojových studií. Většinou to jsou kresby tužkou, lehce omalované vodovými barvami. Jsou to podoby skutečných osob a Mánes si jejich jména na kresbách zaznamenával. Těmito kresbami vyhledával Mánes typickou podobu českého a slovenského člověka.Krojová studie: Maryna: Mánesa nezajímal český a slovenský lid jenom proto, že nosil v každém kraji, ba skoro v každé obci jiný oděv, svérázný kroj, nýbrž zajímala ho celá postava, sebevědomé, hrdé držení těla, výrazný obličej, pohyby nohou i rukou. Zde vidíme jinou sedící Hanačku z úrodného moravského kraje Hané.Krojová studie: Sedící Hanačka v marynce: Měkký, vláčný pohyb žen, pevný a hrdý postoj mužů, zdravá krása pracujícího lidu, líbezný úsměv dívek, chlapsky otevřený a upřímný pohled jinochův, to hledal, kreslil a maloval Mánes. Tyto krásné lidi potřeboval pro své další obrazy.Krojová studie: Jan Postava: Zde vidíme junáka z Bílovic na Hané. Známe i jeho jméno, neboť Mánes si je na kresbu poznamenal: Jan Postava. Na svých dalších cestách kreslil Mánes podobné junáky, vysoké, štíhlé, furiantsky nakročené, a ženy se zdravým vzezřením v tváři i oblostí tvarů, ženy slovenského výrazu.Krojová studie: Veruna Čudová: S jakou pozorností a láskou kreslí Mánes postavy dívčí, jako například tuto dívku Verunu Čudovou! Tak jména prostých venkovských lidí, zaznamenaná Mánesem na jeho kresbách, vstupují do dějin českého umění a my dnes podle jejich jmen tyto kresby známe a obdivujeme.Krojová studie: Maryna Hnidožová: Na této kresbě čteme jméno: Maryna Hnidožová z Opatové u Trenčína. Všimněte si úsměvu, tak krásného a slovansky citového. Mánesovy kresby jsou zcela určité, týkají se i zcela určitých žijících osob, jsou realistické.Krojová studie: Johanna Dvořáková: Jedna z nejrozkošnějších Mánesových tužkových kreseb, lehce omalovaných: Johanna Dvořáková z Karvinné. Tu již našel Mánes dívčí vzor, se kterým se shledáváme v jeho obrazech pozdějších.Hlava dívky, kolorovaná kresba: V roztomilé hlavičce této dívky zachycuje Mánes slovanskou podobu s měkkými obrysy tváře. Zároveň tu vidíme znamenitý příklad jeho malířského umění: je to lehký, průzračný akvarel, vržený na papír s velkým uměleckým citem a vkusem.Domov, litografie z roku 1856: Tato kresba se jmenuje „Domov“. Mánes tu již použil svých předcházejících kreseb českého a slovanského lidu. Obrazem oslavuje rolníkovu práci; ztepilý junák, opřený o starobylý pluh, je zadíván do dálek naší krásné vlasti a spatřuje vidinu – dívku sedící na koni a hrající na housle. Je to překrásně vyjádřená a hlubokým citem prodchnutá představa rodného domova.Z cyklu „Musica“: Taneční: Souvislou řadou kreseb vyjádřil Mánes hudebnost slovanské národní bytosti. Na tomto listě je zobrazena hudba taneční. V ostatních listech o hudbě nakreslil lidovou ukolébavku, vážně pomalý zpěv kostelní, pádný bojový zpěv husitů, píseň svatební, skřivánčí píseň jitřní a na konci píseň pohřební.Z cyklu „Musica“: Jitřní: Jak nevzpomenout při těchto Mánesových kresbách na zpěvnou hudbu Smetanovy „Vlasti“ anebo přímo na Smetanovu „Skřivánčí píseň“? Sladký mír prostírá se nad českou krajinou, slunce se právě vyhouplo z mraků nad obzorem, matka kropí na bělidle velké kusy plátna, v stínu keříků se šťastně rozvaluje buclaté děcko.Z cyklu „Musica“: Ukolébavka: Stejným slovanským citem je naplněna i tato kresba, „Ukolébavka“. Opět vzpomínáme na hudbu Smetanovu, na zpěv ukolébavky z jeho opery „Hubička“. Je letní pozdní večer, muž nese ještě poslední pytel zrna, babička u krbu podřimuje, kočka tiše přede, mladá žena zpívá svému nejmladšímu děcku. Celý výjev dýchá blahým mírem, šťastným klidem, slovanskou něhou a milostností.Slovenská rodina, akvarel před rokem 1860: Po celodenní práci se v podvečer usadila „slovenská rodina“ před svou chalupou k pohovoru a k odpočinku. Opět tu vidíme ty Mánesovy milé slovenské tváře, jak je objevil dříve svou pilnou a láskyplnou prací v kresbách venkovského pracujícího lidu.Moravští Slováci, dřevoryt podle Mánesovy kresby z roku 1859: Mánes se chystal zobrazit český, moravský a slovenský venkovský lid v rozmanitých výjevech skutečného života. Na obraze vidíme „skupinu moravských Slováků“ před krámkem. Je tu zobrazen slovanský člověk v postojích a pohybech ve svérázném kroji.Vesničané od Jablunkova, dřevoryt podle Mánesovy kresby z roku 1859: Jiná skupina šohajů s dívkou před chalupou. Mánes znamenitě dovedl vystihnout obě složky slovanské povahy: citovou měkkost a vroucnost, vyjádřenou oblými tvary postav i obličejů, ale také mužnou odhodlanost a sílu v době, kdy je třeba hájit vlast proti vetřelci.Kráva potěšení, lavírovaná perokresba z let 1857–1860: V žertovné písničce „Není větší potěšení jako kráva v chlívě“ zobrazil Mánes víc než jen kratochvilnou ilustraci. Jako ve zkratce je v této kresbě vylíčen kus života pracujícího vesničana, jeho vztah k domovu i k přírodě. Sladký mír na nás dýchá z celého obrázku.Záboj na skále, ilustrace Rukopisu: Velkými slavnými díly chtěl Mánes oslavit hrdinskou dobu z české a slovenské minulosti. Na obraze je bohatýrský pěvec Záboj s lyrou, stojící na vysoké skále. Následuje řada výjevů vzrušených, oslavujících hrdinské činy našich dávných předků, a ty se střídají s obrazy, které jako by zpívaly s citem a něhou o důvěrných chvílích člověka.Záboj a Slavoj v boji s Luďkem, ilustrace Rukopisu: Svým zpěvem povzbudil Záboj svůj lid proti cizím uchvatitelům domoviny. Velkorysou a vzrušenou čarou kreslí Mánes hrdinské boje za samostatnost, za vysvobození z krutého útisku. Osobní statečnost v boji za právo a spravedlnost je tu oslavena zpodobením mužných, silných a odhodlaných hrdinů a my zde opět poznáváme podobu oněch slovanských postav, které si Mánes předtím kreslil na Moravě a na Slovensku.Opuštěná, dřevoryt, ilustrace Rukopisu: I ženské postavy, vzniklé z ruky Mánesovy, patří k hrdinskému praslovanskému plemeni, jak si je umělec svou básnivostí vytvořil na základě hlubokého, realistického poznávání současného pracujícího lidu venkova. I smutek i žel vyjádřil Mánes tímto obrazem k básni „Opuštěná“.Skřivánek, dřevoryt, ilustrace Rukopisu: Tímto obrázkem provází Mánes jinou báseň s názvem „Skřivánek“. Povšimněte si krásně nakreslené slovenské krajiny v pozadí, odkud přichází živný déšť na širé lány polí. Kukuřičné pole i způsob vázání plotu ukazují, že je to krajina slovenská.Pod chalupou, olej: V tomto rozkošném malém obrázku vytvořil náš umělec pohled na rázovitou českou krajinu – je to chalupa z Nižbora u Rakovníka. Z horké letní slunečné krajiny přechází prudce se svažující břeh k chladné tůni, kde se koupe matka s děckem. Takových a podobných roztomilých dřevěných chalup bývalo po vlasti české na tisíce i s tou krásnou přírodou kolem nich.Labská krajina: Mánes zachytil krásu české vlasti v širokých pohledech na volnou dálkovou krajinu labskou u Mělníka, tam, kde se slévají vody Vltavy do vážného klidného labského veletoku. S jakou láskou objal umělec daleký obzor kraje, z něhož náš pracující lid po mnohá staletí vytvořil tak bohatou a úrodnou životodárnou základnu, se žírnými poli, šťavnatými lukami, chmelnicemi, vinicemi, kterou protéká mohutná splavná řeka, jež nás denně spojuje s dalekými zeměmi a moři.Studie polních květin, kolorovaná tužková kresba: Mánes velmi miloval květiny i tak prostá luční kvítka. Do svých obrazů chtěl vložit se vší poctivou snahou dobře poznané podrobnosti přírody, a tak nakreslil a namaloval půl druhého sta rozmanitých květů, travin, ba i plevele. V tom byl Mánes pravým realistou, neboť takto poznával nejen člověka, ale i celou přírodu ustavičně s tužkou a náčrtníkem v ruce.Celý terč orloje: Vrcholem Mánesova uměleckého díla je malovaný terč „Orloje“ pro věž Staroměstské radnice v Praze. Ve dvanácti kruhových obrazech vylíčil v něm Mánes domácí život venkovského lidu podle jednotlivých měsíců. V „Orloji“ zobrazil nádherným způsobem český lid v různých jeho činnostech.Orloj: Únor: Zde v obraze „Únor“ je zobrazen muž se ženou při snášení sběru lesního chrastí: muž si ohřívá promočené nohy na ohníčku. Šat těchto venkovanů nemá ráz určitého kraje, nýbrž je to kroj, jak si jej umělec básnicky složil z různých skutečných součástek jako společný kroj českého a slovenského lidu.Orloj: Březen: V obraze „Březen“ vidíme rolníka, jehož Mánes ve své básnické představě pojal jako jednoho z onoho pokolení hrdinů, jež jsme u toho umělce poznali již dříve. Staroslovanská orba dřevěným pluhem s potahem mohutných volů vyvolává v nás dojem slavnostního vážného obřadu.Orloj: Duben: V obraze „Duben“ má přivazování ovocného stromku také ráz slavnosti: mužův postoj prozrazuje, o jak důležitou práci pro příští pokolení tu jde. Obě děti s prvními jarními květy v ručkách se vší vážnou účastí přihlížejí otcovu počínání. Otec má slovenský kroj, děti pak český; české hory v pozadí nám říkají, že Mánesovi šlo o vyjádření jednoty obou slovanských národů, Čechů a Slováků.Orloj: Červen: Měsíc „Červen“ nám Mánes předvedl jako měsíc senoseče. Rolník i jeho žena jsou zdraví, statní venkované; jsou to představitelé pracujícího člověka, slovanského rodu v žírné české krajině. Pozorování skutečného života je tu silou uměleckého mistrovství převedeno v oslavu práce.Orloj: Červenec: „Červenec“, měsíc zrajícího obilí. Žnečka ještě po starodávnu žne pšenici srpem; také to je přebásnění skutečnosti: srp je znakem rolnické práce, která není utrpením a trestem, nýbrž životní potřebou a radostí. Obě ženy ustávají v práci a ohlížejí se po chlapci, který jim ve džbánu přináší občerstvení.Orloj: Srpen: V „Srpnu“ se mlátí obilí, po staročesku ještě cepy. Vedle srpu a kosy je cep dalším básnickým znakem práce na poli. I v tomto obraze Mánes dává pracujícím kroj pomíšený ze součástek českých i slovenských, a to úmyslně, neboť Mánesovi šlo o to, aby svým uměním vytvořil jednotný, společný obraz slovanského člověka.Orloj: Září: V „Září“ je zobrazeno podzimní setí do brázd. Setí zrna je namalováno vynikajícím uměleckým způsobem, je to velmi důležitý okamžik v rolníkově životě. Ve všech těchto zobrazeních měsíců nás uchvacuje to, jak se Mánesovi šťastně podařilo spojit pracující vesničany s krajinou kolem nich, s jejich širokým pracovním prostředím.Orloj: Listopad: „Listopad“. Vesničanova rodina pracuje v lese na sběru dřeva pro zimu. Jako v ostatních obrazech „Orloje“ je i zde dobře poznaná, viděná a probádaná skutečnost převedena do oblasti krásna, aby tak byl český a slovenský pracující lid důstojně oslaven.Česká píseň (Epilog) jako závěrečná viněta: Josef Mánes oslavil ve svých kresbách a malbách český a slovenský lid a jeho práci uměním plným mužné síly, ale i mladistvé lásky a vroucnosti. Založil svým geniálním uměním další nový rozvoj českého malířského umění. Pod jeho silným vlivem na podkladě jeho básnivého umění tvořila pozdější umělecká skupina, která ozdobila malbami a sochami naše Národní divadlo v Praze. Z Mánesova umění vyrostli malíř Josef Tulka i Josef Ženíšek, ale také sochař Josef Václav Myslbek a národní umělec, geniální skladatel Bedřich Smetana a zejména tak mánesovsky český a nám tak blízký a milý – Mikoláš Aleš.Mánesův pomník na nábřeží u Mánesova mostu v Praze: Až teprve dnes náš lid poznává a chápe široký a hluboký základ, jejž Josef Mánes položil svým dílem našemu umění. Mánes nám ukázal slavnou a hrdinskou minulost českého a slovenského národa. S planoucím srdcem vlastence a básníka ukázal nám ve správném světle českou krajinu a český pracující lid, objevil bytostný český ráz našich mužů a žen. Mánesovo dílo posiluje naše pracovní sebevědomí a pomáhá nám ujasnit naše správné uvědomění pro další šťastné budování společenské jednoty českého a slovenského pracujícího lidu. Byl to tento lid, který dnes postavil svému prvnímu a nejlepšímu národnímu umělci dva pomníky: jeden ve svých srdcích, a ten druhý stojí na vltavském nábřeží u mostu, jenž rovněž nese drahé jméno Mánesovo, před Domem umělců, na pozadí slavných Hradčan, sídle našich dělnických presidentů.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleMánes JosefVýrobceDPrahaRok1954Délka44 okénekAutor textuMokrý F.V.Označení6993Další diafilmy výrobceNovosti vědy a techniky Brusel 1958 II.dílLesní rezervace II.Budujeme socialistické Československo II. zemědělstvíRadioaktivita umělá