Lidová architektura českých krajů — III. díl: Péče o lidovou architekturu a její využití„Česká chalupa“ v Praze: Zájem představitelů našeho kulturního života v minulosti o lidovou architekturu /mezi jinými také např. Aloise Jiráska/ našel první veřejný výraz při příležitosti významné Jubilejní výstavy v Praze roku 1891. Pro tuto výstavu byla vybudována podle návrhů architekta Antonína Wiehla, ovlivněného romantickým vztahem české inteligence k životnímu prostředí venkovského lidu, tzv. „Česká chalupa“. Stavba, kterou na obraze vidíte, těšila se značnému zájmu návštěvníků výstavy. Jubilejní výstava skončila, avšak myšlenka směle zde uvedená v život nezapadla; o čtyři roky později nalezla daleko širší ohlas.Jihočeský mlýn z Národopisné výstavy československé v Praze: Když v roce 1895 otevřela v Praze své brány veliká a nezapomenutelná Národopisná výstava československá, nebyla to pouze jediná stavba — vzdálená připomínka venkovského prostředí, nýbrž celá vesnice, celek uměle sestavený z idealizovaných kopií lidových staveb různých oblastí českých krajů a Slovenska. /Na obraze vidíme partii s jihočeským mlýnem/. I když podnětem k vybudování tohoto nesourodého celku byly tytéž romantické myšlenky, které daly vzniknout tzv. „České chalupě“ na Jubilejní výstavě, výsledek nebyl týž. Národopisná výstava československá totiž poprvé názorně seznámila návštěvníka s typy lidových staveb a odhalila před ním i jejich estetické hodnoty. Až dosud byla široká, především městská veřejnost navyklá hledět na projevy lidového stavitelství pouze z hlediska jejich užitkovosti a s jistým podvědomě projevovaným odstupem, vyvolaným vědomím značných sociálních rozdílů.+30Špýchar v Hněvkovicích na Vltavotýnsku: Od té doby se zájem o projevy lidového stavitelství a o všechny ostatní projevy lidového umění prohloubil a rozvinulo se do šíře i odborné bádání v této oblasti. Výsledky byly a jsou popularizovány, a tak i nejširší veřejnost nabyla přesvědčení, že v památkách lidové architektury je třeba spatřovat nejenom závažné doklady minulého životního prostředí, ale také doklady tvořivého vztahu venkovského lidu k životu, doklady vysokých hodnot dokumentárních a estetických, pro které je nezbytné zachovat co možno nejbohatší soubor památek lidové architektury v dobrém stavu, v prostředí, v němž vznikly a s nímž organicky srostly. Zachování památek lidového stavitelství podobně jako všech ostatních kulturních památek minulosti i současných hodnot je především podmíněno dobře prováděnou preventivní péčí. Jen sami posuďte, jak nedostatečná preventivní péče, nepečlivá údržba, nebo dokonce úplné zanedbání jakékoliv povinné péče přispívá k postupnému a v posledních fázích již nezadržitelnému zániku lidové stavby, a tak ke zkáze mnohých význačných hodnot, o které se jako o spolehlivé základy opírá naše nová kultura. Ukažme si tedy, jakými cestami se ubírá zkáza a jaké prostředky si vybírá.Usedlost v Martinicích, osada Vranov: Často zpočátku nepatrné poškození krytiny, které bylo možno včasnou opravou snadno odstranit, vede mnohdy k úplnému zániku stavby. Tak tomu bylo i v osadě Vranově u Martinic na Voticku.Usedlost v Markvarticích na Sobotecku: U dřevěných staveb trpí vlivy povětrnosti zejména jejich štíty. Poškození předejdeme včasnou a pravidelnou impregnací dřeva, ve vážnějších případech částečného porušení výměnou narušených částí, které ovšem musí vždy opakovat původní tvar. Stavbu na obraze by bylo možno zcela nepatrným nákladem ještě snadno zachránit.Údržba domu v Holašovicích na Českobudějovicku: K údržbě průčelí zděných staveb postačí především každoroční nátěry vápenným mlékem. Ostatní části lidové stavby vyžadují jen občasnou údržbu /např. nové nátěry okenních rámů, výměnu rozbitých okenních tabulí apod./. Běžná a pravidelná údržba nás, jak víte z vlastní zkušenosti, mnoho nezatíží pracovně ani si nečiní veliké nároky na finanční prostředky. Avšak zanedbáváme-li ji, neuvěřitelně rychle vznikají škody často nenapravitelné.Detail plastické výzdoby štítu usedlosti v Zálší na Soběslavsku: Při opravách zděných průčelí s bohatou štukovou výzdobou je třeba zachovat původní tvary a barevnost detailů. Jsou totiž charakteristickým výtvarným projevem lidových umělců a mnohdy jsou jedinými znaky, které nám pomohou určit autora.Usedlost v Zechovicích na Strakonicku: Opravdu pečlivě a správně udržovaných lidových staveb není kupodivu mnoho. Tím příjemněji překvapí památka lidové architektury, kterou spatříme po provedených úpravách v plnosti barev a tvarů, jako působivého spolutvůrce nové vesnice. /Na obraze vidíme pečlivě udržovanou usedlost v Zechovicích na Strakonicku/.Sýpka v Bolehoštské Lhotě na Rychnovsku: Co jsme si řekli o běžné údržbě obytných budov, platí ovšem v plném rozsahu i o údržbě budov hospodářských, neboť jejich většina patří k nejvýznamnějším dokladům výtvarné vyspělosti lidových stavitelů. Dokazuje to např. tato sýpka v Bolehoštské Lhotě na Rychnovsku.Chalupa z Machova na Broumovsku: Nejen zanedbání běžné údržby, nýbrž i neuvážené a často zbytečné přestavby porušují původní vzhled, a tím i historickou a výtvarnou hodnotu lidové stavby. Přestože u většiny lidových staveb mají okna dostatečnou velikost k prosvětlení prostoru místnosti, jak nás o tom přesvědčuje příklad chalupy z Machova na Broumovsku, bývají často bezdůvodně zvětšována.Chalupa v Záluží na Soběslavsku: Taková úprava porušila i vzhled domu v Záluží na Soběslavsku. Byla zbytečná, protože zde byla dosti velká okna dvoudílná, která dostatečně osvětlovala místnost. K adaptaci vedla jen touha po zcela mylné „modernosti“.Chalupa v Bernarticích na Milevsku: Podobně byl pokažen vzhled domu z roku 1816 v Bernarticích na Milevsku nejen vložením třídílných oken, nýbrž i nevhodným umístěním konzoly elektrického vedení. Kulturní ztráta je tím větší, že to je jedna z nejstarších zděných, bohatě zdobených lidových staveb.Dvouobraz, Zechovice na Strakonicku: Ani jiné využití původně obytné budovy k novým účelům nesmí vést k bezohlednému zásahu porušujícímu původní charakter budovy. Kdyby se bylo usilovalo o vhodnější řešení, nemuselo dojít k takovému hrubému zásahu ani v Zechovicích na Strakonicku. Před každou úpravou a adaptací se proto vždy poraďte s výkonným orgánem státní památkové péče okresního národního výboru, tj. s odborem školství a kultury.Usedlost v Kováníně na Prachaticku: Působí jako zlomyslnost, když na bohatě zdobený štít je připevněna nejen konzola elektrického vedení, nýbrž i tlampač místního rozhlasu. Je tím zcela znešvařen štít vytvořený Jakubem Bursou, naším nejvýznačnějším lidovým zedníkem — umělcem.Usedlost v Bačetíně na Rychnovsku: Nevhodnou přestavbou, odstraněním pavlače, po které zbyly jen pahýly krakorců, změnou tvaru krovu a výměnou doškové krytiny za nevhodnou byla zcela zničena vysoká kulturní hodnota dříve velmi krásné a výtvarně pozoruhodné lidové stavby v Bačetíně na Rychnovsku.Usedlost v Zahrádce na Milevsku: Některé lidové stavby nám již skutečně nevyhovují svými rozměry a musíme pak hledat vhodné způsoby, jak je bez škodlivých zásahů přizpůsobit novým potřebám. Tak např. brány jsou při dnešní motorizované dopravě v zemědělství pro nové vozy příliš nízké. Držitel usedlosti v Zahrádce na Milevsku si však věděl rady. Aby zachránil pozoruhodnou bránu, prohloubil vjezd úpravou terénu.Usedlost v Komárově na Soběslavsku: Kromě toho, že plní užitkovou funkci, působí brána i výtvarně v logickém sepětí s ostatními částmi usedlosti. Vzhled výtvarného celku bychom vážně narušili jejím odstraněním. Např. tento statek v Komárově na Soběslavsku není bez brány myslitelný.Náves v Holašovicích na Českobudějovicku: Nejen jednotlivé usedlosti, ale také vzácné příklady architektonického uspořádání celků vesnic — jako jsou Holašovice na Českobudějovicku, kde lidové stavby vytvářejí svéráznou formu návsi — jsou pozoruhodnými památkami, které si zaslouží všestrannou ochranu. Takové celky je třeba zachovat.Chalupa v Sádku u Poličky: Půvab lidových staveb se může plně uplatnit jen v prostředí, pro které byly vytvořeny. Z toho důvodu se musíme snažit jim toto prostředí skutečně také zachovat. Především zachováme mohutné stromy, které nejen stavby chrání před nepřízní povětrnosti, nýbrž jsou i z hlediska estetického jejich příznačným doplňkem.Usedlost v Borové u Poličky: Památky lidové architektury lze zachovat jen tehdy, dokážeme-li je začlenit do nového života. Lidové stavby, které sloužily obývání, je nejlépe po příslušných úpravách zachovat témuž účelu. Stalo se to např. i s touto usedlostí v Borové u Poličky.Půdorysný návrh úpravy komorového i chlévního domu: Často spočívá převažující kulturní hodnota objektu lidové architektury ve výtvarně řešeném průčelí. V těchto případech je možno přistoupit i k takovým úpravám vnitřků budov, které by odpovídaly potřebám moderního bydlení. Vidíme návrh na úpravu domu typu komorového, který u nás převládá. Jednoduchými stavebními změnami lze zřídit kuchyňský kout ve světnici, oddělené ložnice pro rodiče a děti v komoře a po zavedení tekoucí vody zařídit koupelnu a splachovací klozet v zadní části síně. Podobně lze adaptovat dům typu chlévního. Taková úprava skutečně zlepší bydlení rodiny, plně vyhovuje moderním požadavkům bytové kultury, neporuší vnější vzhled památky lidové architektury a přitom plně využije její stavební hodnoty.Jiný návrh úpravy domu komorového nebo chlévního: Zejména zděných lidových staveb lze snadno a dobře využít k modernímu bydlení po celkem jednoduchých a levných vnitřních úpravách, které budeme řešit podle místních podmínek. Další návrh klade ještě menší nároky na přestavbu než návrh předchozí. Ani při této úpravě nemusíme měnit vnější vzhled stavební památky, je však třeba byt účelně zařídit moderním vybavením, které šetří prostor a vyhovuje novodobým požadavkům.Půdorysný návrh úpravy domu komorového s chlévem: Třetí návrh řeší úpravu domu komorového s chlévem a černou nebo světlou kuchyní v zadní části síně. Ponechává kuchyni na původním místě; v komoře vzniká ložnice rodičů a v hospodářských prostorách dvě ložnice dětí. Při všech úpravách dbáme, aby instalace tekoucí vody byla rozváděna jen do místností alespoň sousedících s místností vytápěnou, aby byla vedena jen po stěnách vnitřních, nikoli vnějších, a to jen v místnostech s dvojitými a malými okny. Tak snížíme možnost zamrznutí vodovodu na nejmenší míru.Hostinec v Lanškrouně: Také jiným lidovým stavbám lze i v naší době zachovat původní funkci v životě. V Lanškrouně měli tradičně hostinec v této pozoruhodné lidové stavbě. Po pečlivě provedené památkové úpravě slouží významná památka lidového stavitelství dále svému účelu.„Šolcův dům“ v Sobotce: Dobře udržovaná stavba je vždy ozdobou obce. Bude jí i „Šolcův dům“ v Sobotce, který je upravován jako památník tohoto významného soboteckého rodáka.Interiér chalupy v Kruhu u Jilemnice: Místnosti v našich lidových stavbách jsou často velmi prostorné a dostatečně osvětlené. Proto se zpravidla dají upravit i pro společenské účely, např. jako sál osvětové besedy, jako jídelna JZD, ve zděných stavbách jako knihovna nebo čítárna apod.Modelářská dílna ve Volarech na Šumavě: Při trošce vtipu nalezneme vhodné využití pro každou významnou lidovou stavbu. Ve Volarech na Šumavě si tak zřídili pionýři v jedné z velkých roubených budov modelářskou dílnu.Noclehárna ve Volarech na Šumavě: Jinou rozsáhlou roubenou budovu upravili Volarští jako turistickou noclehárnu pro návštěvníky Šumavy, kteří zde mají možnost v účelně využité památce lidového stavitelství strávit příjemnou noc.Sýpka v Zechovicích: Památkově významné hospodářské budovy lze často dobře a účelně využít i pro potřeby zemědělské velkovýroby. Zvláštní péči musíme věnovat sýpkám, které bývají nejbohatěji zdobenými budovami v obci a zpravidla tvoří výtvarnou protiváhu obytným budovám. Starých sýpek lze využít jako skladištní prostory a po jednoduchých úpravách vyhovují zvláště dobře k uložení plodin, neboť zachovávají konstantní teplotu.Kovárna v Opatovicích u Českých Budějovic: Budovy staré kovárny s bohatě zdobeným štítem využili v Opatovicích u Českých Budějovic ke zřízení zámečnické dílny JZD.Objekt vhodný k rekreačním účelům: Malé roubené stavby se velice snadno upraví pro účely rekreace rodinné, větší budovy pro rekreace kolektivní. Rekreaci větších kolektivů mohou sloužit zejména mohutné budovy dnes nevyužitých starých mlýnů, které zpravidla stojí v půvabném prostředí samot při potocích, řekách a na březích rybníků nebo na okrajích obcí.Nová Ves nad Popelkou: Přesvědčili jsme se, že prakticky každou významnou památku lidového stavitelství můžeme při dobré vůli zapojit do provozu nové vesnice a venkovských sídlišť, aniž ji podrobíme nevhodným zásahům, násilným stavebním úpravám. Vysoká kulturní hodnota projevů lidového stavitelství nás zavazuje, abychom dochovaný soubor těchto významných dokladů tvůrčích schopností lidu — jeden z pramenů, z nichž čerpá naše současná kultura — odevzdali budoucím generacím neztenčený. Usilujme proto podle svých možností o to, aby se památky lidové architektury staly jedním z důležitých komponentů naší nové socialistické vesnice a péče o ně chloubou celé naší společnosti!׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleLidová architektura českých krajů III. dílVýrobceDPrahaRok1962Délka34 okénekAutor textuŠtěpánek Ladislav arch.PředlohaSTAVOznačení6643Další diafilmy výrobceOchrana přírody a kulturních památekHonoré Daumier40 let KSČ - Čtyřicet let bojů za socialismus a komunismusByl počátek a bude konec světa?