Lidová architektura českých krajů — II. díl: Regionální rozdíly stavebních typů lidové architekturyMapa základních oblastí lidové architektury v českých krajích: Lidová architektura českých krajů vyniká kromobyčejnou pestrostí dochovaných stavebních typů, druhů, stavebních způsobů a materiálů. Mnohotvárnost lidového domu je podmíněna jednak polohou těchto krajů ve středu Evropy, kde se od nejstarších dob křižovaly hlavní kulturní proudy procházející tímto světadílem, jednak rozmanitostí přírodního reliéfu a s ním spojených rozdílných podmínek ekonomických a klimatických i dosažitelného stavebního materiálu. Území českých krajů je jedinečné především tím, že se zde setkávají tři základní evropské oblasti lidových stavebních kultur, východoevropské, jihoevropské a západoevropské, a že se tu zachovalo tolik rozmanitých způsobů a jevů, charakteristických pro vývoj evropského lidového domu. Od jihu proniká na jižní a jihovýchodní Moravu dům hliněný, souvisící s velkou oblastí hliněného domu středního a dolního Podunají a celého Blízkého i Středního východu. Od západu a severozápadu zasahuje na území Čech dřevěný dům s hrázděnou konstrukcí, jehož domovem je jednak Evropa severozápadní, zejména Polabsko-baltická oblast. Kromě toho se setkáváme s touto konstrukcí v jihovýchodní části Balkánského poloostrova. Ostatní prostor českých krajů vyplňuje dřevěný dům s roubenou konstrukcí, který patří k širé oblasti roubeného domu procházejícího Evropou v širokém pruhu hornatým a lesnatým územím od Středomoří do severní a východní Evropy. Uvnitř těchto velkých oblastí setkáváme se pak s nejrůznějšími typy lidových staveb vzájemně se lišícími půdorysným uspořádáním a architektonickým pojetím. Jejich stavební způsob a výtvarné pojetí se přimykají k určitým územím, a vytvářejí tak charakteristické okrsky jednotného stavebního typu, které nazýváme regiony lidové architektury.Hliněný dům: Pro naši nejstarší kulturní oblast v dolním povodí Moravy a Dyje je charakteristický hliněný dům s patrovým špýcharem, nebo komorou připojenou k síni, jehož vzácným příkladem je rychta v Rakově na Hané. V prostoru jižní Moravy rozpadá se hliněný dům na tři regiony domu hanáckého, vyškovského a slováckého.+21Dům hanácký: Typickým znakem hanáckého domu je mohutný žudr, vystupující z průčelí hluboko do ulice. V přízemí má otevřenou arkádovou předsíň a v patře sýpku. Předstupující žudry vytvářely v hanáckých obcích rytmické řady, jak je ještě známe z kreseb Josefa Mánesa. Dnes se zachovaly tyto domy jen v několika příkladech, zejména v Příkazech u Olomouce.Vyškovský dům: Odlišný regionální okrsek představuje lidový dům v okolí Vyškova, podobný domu hanáckému, jehož patrový žudr je však drobnějších rozměrů, přístupný typickým vchodem hřibovitého tvaru, nejlépe zachovaný v Rostěnicích.Slovácký dům: Na Moravském Slovácku se žudrem nazývá pouhý výstupek jako v Tasově u Hodonína. Rámuje vchod do domu s představenými pilířky spojenými klenutým pásem, který býval pestře malovaný.Patrová komora: Pro oblast hliněného domu jižní Moravy jsou typické patrové komory stojící samostatně ve dvoře usedlosti, nebo proti obytnému stavení na návsi. Starobylého tvaru je např. komora v Biskupicích u Gottwaldova.Dům s připojenou patrovou komorou: Někdy se patrová komora připojuje k přízemnímu obytnému domu, a to k síni na opačné straně jizby. Takovéto domy patří k nejvýznamnějším stavebním typům v lidové architektuře. Jsou důležitým článkem ve vývoji trojprostorového domu slovanského východu a špýcharového domu celé podunajské oblasti. Setkáváme se s nimi v českých krajích v ojedinělých příkladech, z nichž nejvýznamnější jsou v Rymicích u Holešova.Dům hrázděný: Zeměpisným protějškem k tomu je část západních a severních Čech, kterou naopak vyplňuje oblast domu hrázděného. Hrázděný dům se v nejbohatších formách vyvinul na Chebsku s ornamentálně skládanými a malovanými štíty, např. v Maškově.Dům roubený karpatský: Ostatní, největší část českých krajů vyplňoval odedávna dřevěný dům roubený, který vykazuje velikou pestrost regionálních typů od Karpat až k severozápadu Čech, kde sousedí a zčásti se mísí s domem hrázděným. Hřebeny Karpat na moravsko-slovenském pomezí pokrývá svérázný dům valašský, kterým pronikl karpatský dům od východu nejdále na západ. U něho se setkáváme se starobylými způsoby a technikami zpracování dřeva i s přežívajícími nejjednoduššími formami lidového domu dvojprostorového a se starými způsoby ohnišť.Dům Českomoravské vysočiny: Na Českomoravské vysočině a v jejím podhůří vyvinul se charakteristický typ drobných dvorcových usedlostí, vybudovaných v uzavřený blok s těsným dvorkem uprostřed. Z nich nejtypičtější jsou usedlosti v Borové u Poličky.Dům roubený středočeský: Typický pro široký pruh kopcovitého území středních Čech a středního Polabí je středočeský roubený dům se štítem klasovitě skládaným do středního švu nebo do kosočtverců a s mohutným kabřincem ve vrcholu, jako u domu v Ostrovci na Rokycansku,Dům roubený středočeský z Polabí: nebo s bohatě členěnými lomenicemi a s půlkruhovými kabřinci, z nichž jedním z nejkrásnějších příkladů je dům ve Vysoké nad Labem u Hradce Králové.Roubený dům severovýchodních Čech: Neobyčejně bohatých forem dosáhl roubený dům v severovýchodních Čechách. Od polabské nížiny na jihu a od Orlických hor na východě až po dolní Labe na západě vytvořil se složitý obraz umělecky ztvárněných stavebních typů. V Českém středohoří, především na Litoměřicku, mají lomenice obvykle motivy vyřezávaných kuželek jako štít v Býčkovicích.Roubený dům z Turnovska: Zvláště na Turnovsku a Sobotecku stará tesařská tradice kraje rozvinula od konce 18. století a především kolem poloviny 19. století celé své umění vázané citem pro tektoniku a proporcionalitu stavby. Osobitě přetvářel zde vesnický tesař slohové prvky renesanční a klasicistní architektury. S neobyčejným porozuměním pro vlastnosti materiálu výtvarně členil roubené stěny vyřezávanými pavlačemi a slepými arkádami. Tento roubený dům se stal představitelem české klasické lidové architektury dřevěné. Jedním z mála dochovaných příkladů tohoto bohatého typu je dům ve Spařencích u Sobotky.Roubený dům z Novopacka: Umělecká tvorba lidových tesařů vyvrcholila v lomenicích, kde se uplatnila jejich nevyčerpatelná kombinační a variační fantazie. Je podivuhodné, v kolika obměnách dovedli rozčlenit stále tutéž trojúhelníkovou plochu ve vodorovné a svislé pásy vyřezávanými lištami a různě skládanými prkny ve čtvercových polích, zejména v horním Pojizeří, odkud je i uvedený příklad z Roškopova. Mnohá jména těchto lidových tvůrců zachovala se nám v nápisech na záklopnici i se jmény stavebníků a daty stavby.Polygonální roubená stodola: Zajímavými stavebními útvary jsou také objekty hospodářské. Například v některých oblastech, zejména v okolí Votic na Benešovsku, na Královéhradecku, v okolí Svitav, Lanškrouna a také na severovýchodní Moravě, zachovaly se šestiboké, osmiboké a desetiboké stodoly se starobylými konstrukcemi krovů. Všechny tyto stodoly s doškovými vysokými valbami působí mohutným dojmem podobně jako stodola ze Širokého Dolu u Poličky, kterou vidíme na obraze.Roubený dům pošumavský: Pro české Pošumaví je typický dům roubený z oblých kmenů, se širokým štítem prolomeným pavlačí. Také tento dům vykazuje staré způsoby konstrukcí a vnitřního prostorového uspořádání. K jeho nejlépe zachovaným představitelům patří dům čp. 3 ve Zvíkově u Zámyšle na Sušicku.Dům chodský: Zcela odlišné postavení mezi lidovým domem českým zaujímá dům chodský, dříve roubený, později již převážně zděný. Je pravidelně spojen s patrovým špýcharem zvaným „sklep“ nebo „srub“, který se připojuje k přízemní obytné části. Jím se také celé stavení obvykle obrací do návsi, takže se usedlost podobá jakoby tvrzi. Výrazným příkladem z mála dochovaných dokladů tohoto typu je dům čp. 9 v Draženově u Domažlic.Dům zděný: Výrazným dokladem přejímání a svébytného přetváření architektonických prvků slohových staveb ve vesnickém prostředí je český zděný dům, který od konce 18. století, a zejména kolem poloviny 19. století začal nahrazovat dům roubený. Především v úrodném kraji jihočeských Blat vtiskl lidové architektuře specifický výraz opožděný selský barok. Na plochách štítů v plastickém maltovém dekoru i v utváření jejich obrysů se uplatnila bohatá tvůrčí fantazie vesnických zednických mistrů jako v Komárově na Soběslavsku.Zděný dům z Jiřetic: Mezi jihočeskými zděnými stavbami vynikají především díla jednoho z mála známých lidových tvůrců, nadaného zedníka Jakuba Bursy, který pracoval na Volyňsku a Prachaticku kolem poloviny 19. století. Jako jiní jeho současníci ani on nedovedl kreslit plány. Půdorys domu vyznačoval přímo na staveništi holí a výzdobu vyřezával — tvaroval na lešení v omítce podle bezprostřední inspirace. K nejvýznamnějším dokladům jeho tvorby patří usedlosti v Jiřeticích.Detail štítu J. Bursy: Bursovy štíty jsou bohatě zdobené stylizovanými přepisy rostlin i realistickými motivy různých předmětů, figur a často nesou různé nápisy jako na štítě domu čp. 5 v Libotyni u Vlachova Březí.Zděný dům ze Soběslavska: Podobně na Soběslavsku vznikaly stavby lidových mistrů, Jana Šocha a Martina Patáka, o němž je známo, že v zimě, když nepracoval na stavbě, vyřezával doma z prkének nové formy výzdoby, které pak komponoval pro každé průčelí samostatně. Takový štít se zachoval např. u sýpky v Záluží u Vlastiboře na Táborsku.Zděný dům z Písecka: Výtvarně jsou velmi zajímavé i stavby Jana Panovce z Vrcovic, který pracoval na Písecku v letech 1861 až 1868. Během pěti let vystavěl přes padesát budov, z nichž se zachovala již sotva třetina. Jednou z nejlepších ukázek jeho práce je dům v Jamném. Podle vyprávění pracoval často na lešení celý den, a když večer nebyl se svou prací spokojen, výzdobu otloukl a druhý den začal znovu. Tak se to opakovalo mnohdy celý týden, a aby stavebník nebyl poškozen, prováděl výzdobu štítů až po poslední výplatě, jen pro své potěšení.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleLidová architektura českých krajů II. dílVýrobceDPrahaRok1962Délka23 okénekAutor textuNováková Milada Dr.PředlohaSTAVOznačení3978Další diafilmy výrobceDuše a mozekItálie od Alp po SicíliiKultura v českých zemích v době feudalismu III.dílZa vyšší plodnost prasnic