Bedřich Engels II. Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státuTitulní listy děl: K. Marx, B. Engels, Spisy sv. 22. V. I. Lenin, Spisy sv. 8: Marx, Engels a Lenin věnovali mnoho pozornosti objasňování vzniku, vývoje a úlohy státu ve společnosti. Bylo to nutné z toho důvodu, že nepřátelé komunismu se vždy snažili dokazovat, že stát je věčný a chrání zájmy všech občanů.Obálka prvého vydání knihy „Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu“ z r. 1884: Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu je název knihy, ve které B. Engels vyložil základní myšlenky o historické úloze a významu státu v dějinách společnosti. Prvné vydání knihy vyšlo v Curychu v r. 1884.+27B. Engels: B. Engels sleduje v této knize historický vznik státu a jeho charakteristické znaky především na dějinách starého Říma, Řecka a u Germánů. Zastavme se u některých stěžejních Engelsových myšlenek a proveďme jejich srovnání se současnou dobou.Pracovní nástroje a výrobky z období prvobytně pospolné společnosti: Nástroje a výrobky na obrázku nás uvádějí do prvobytně pospolné společnosti. Vyznačovala se primitivním stupněm rozvoje výroby a úporným bojem člověka s přírodou o zachování holé existence. Společná práce a společné vlastnictví byly nutnou podmínkou života těchto lidí.Kolové stavby – neolit, rekonstrukce obrazu: V rodovém kolektivu se řídily vzájemné vztahy celospolečenskými zvykovými normami. Moc spočívala v síle osobní autority příslušníka rodu, v jeho zkušenostech, obratnosti a statečnosti. V této nejdelší epoše vývoje lidstva neexistovaly společenské třídy, nebylo zde místa pro nadvládu a porobu, stát neexistoval.Zemědělské práce ve starém Egyptě: Společenská dělba práce, vznik zemědělství, chovu dobytka a řemesel narušily tradiční rodové vztahy. Způsob života lidí prvobytně pospolné společnosti se začal postupně měnit.Řemeslná výroba, stavba loděk, Egypt: Lidé se začínají sdružovat nikoliv podle příbuzenských vztahů, ale podle rozličných odvětví výroby. Vytvářejí se společenské skupiny řemeslníků, chovatelů dobytka a zemědělců.Burian, obraz zemědělce: Vznik zemědělství, chovu dobytka a řemesel, které se stávají hlavním prostředkem obživy a především záležitostí mužů, ovlivnil podstatným způsobem i vztahy rodinné. Dřívější nadvláda ženy je vystřídána nadvládou muže, matriarchální rod je vystřídán patriarchátem.Směnný obchod ve Starém Egyptě: Společenská dělba práce vedla ke zvýšení produktivity práce. Lidé prostě začali vyrábět více, než společnost spotřebovala. Tak se vytvořily podmínky pro rozvoj směny a obchodu, vznikla možnost získat z lidské pracovní činnosti bohatství a majetek.Trh s otroky: Rozvoj výroby měnil i vztah vítězů k válečným zajatcům. Váleční zajatci už nebyli zabíjeni nebo přijímáni do rodu, ale stávali se z nich otroci, laciná pracovní síla. Engels vyvozuje, že právě dělba práce způsobila rozštěpení společnosti do dvou tříd – na otroky a pány, vykořisťovatele a vykořisťované.Zemědělské práce: Právě společenská dělba práce ruší kolektivní vlastnictví rodu. Půda, dobytek, výrobní nástroje začínají přecházet do soukromého vlastnictví jednotlivých rodin. Tím je dovršen rozklad rodového zřízení.Sociální struktura římské společnosti, Augustova gema: Tzv. Augustova gema dokládá, že vznik soukromého vlastnictví výrobních prostředků vedl k rozdělení lidí podle majetku, k rozdělení na chudé a bohaté. Kromě zajatců byli také nemajetní příslušníci rodu. Společenské třídy vznikají na základě vztahů lidí k výrobním prostředkům.Otroci při stavebních pracích: Soukromé vlastnictví výrobních prostředků je zdrojem největšího společenského zla, vykořisťování člověka člověkem. B. Engels ve své knize napsal, že pro tři velké epochy civilizace jsou typické i tři formy poroby – otroctví, nevolnictví a námezdní práce v kapitalismu.Třídní povstání v období feudalismu: Rozdělení společnosti na vykořisťovatele a vykořisťované formuje i protikladnost zájmů společenských tříd, je zdrojem srážek a konfliktů. Třídní boj se stává historickou nutností ve všech formacích, ve kterých existuje soukromé vlastnictví výrobních prostředků.Veřejná ozbrojená moc v otrokářských státech: Aby nová otrokářská společnost mohla existovat a nebyla ničena neustálými vnitřními konflikty, bylo nutné vytvořit moc, která by potlačovala společenské rozpory a třídní boj. Tuto úlohu plní stát a jeho ozbrojené složky.Výběrčí daní, vymáhání daňových nedoplatků: Výběrčí daní v otrokářských státech představovali důležitou složku státního aparátu, který je dalším základním znakem státu. Hlavním úkolem státu bylo chránit majetek a bohatství vlastníků výrobních prostředků, zabezpečovat jim možnost vykořisťovat nemajetné. Stát otrokářský, feudální a kapitalistický je diktaturou menšiny nad většinou, prostředkem k potlačování tužeb pracujících.Války v období feudální společnosti – bitva u Lipska: Vládnoucí vykořisťovatelská třída využívá od svého počátku státní moci jako prostředku k získávání bohatství na úkor druhých národů. Loupeživé a ničivé války jsou průvodním jevem všech vykořisťovatelských typů státu.B. Engels „Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu“: Svoji knihu „Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu“ uzavírá Engels myšlenkou o historickém vzniku státu.Titulní list Leninovy práce „Stát a revoluce“: Značnou pozornost věnoval problematice státu V. I. Lenin. V knize „Stát a revoluce“ z r. 1918 obhajuje v boji s oportunismem a revizionismem třídní podstatu státu. Lenin dokazuje, že v období imperialistického stadia kapitalismu si stát zachoval všechny základní znaky, které už odhalil B. Engels.Střelba do dělnictva v Krompaších: V imperialistických státech, ve kterých se dále zostřuje rozpor mezi prací a kapitálem, vždy využívá buržoazie státní moci proti revolučnímu hnutí. Střelba do dělníků nebyla a není ojedinělým jevem v třídních srážkách dělníků s buržoazií.Zasedání Říšského sněmu, Berlín 1939: Nejbrutálnější formou kapitalistického násilí je fašistická diktatura. Fašistický stát v Hitlerově Německu překonal všechny hrůzy, které kdy lidstvo poznalo.Dělnické stávky v USA: Časté zásahy armády a policie, celého státního aparátu proti komunistickému hnutí, dělnickým stávkám a demonstracím dokazují třídní poslání státu v období státně monopolistického kapitalismu.Válečný snímek z Vietnamu: Celé dějinné období imperialismu je naplněno ozbrojeným bojem kapitalistických zemí proti národně osvobozeneckému hnutí. Vietnam, Indonézie, Kuba, Panama, Alžír, Egypt, Kongo jsou jen některými z výčtu zemí, které byly v poslední době napadeny imperialistickými armádami.Útok na Zimní palác r. 1917: Kapitalistický stát je diktaturou menšiny nad většinou, vládou vykořisťovatelů nad vykořisťovanými. Engels dospěl proto k závěru, že buržoazní stát je možné odstranit jedině cestou socialistické revoluce, kterou jako první uskutečnili dělníci v Rusku.Ústava ČSSR, Ústava SSSR: Vítězství socialistické revoluce je zároveň počátkem vzniku nového socialistického státu. V tomto státě vládne dělnická třída ve spolupráci s ostatními pracujícími, je to stát diktatury proletariátu, který zajišťuje demokratická práva naprosté většině obyvatelstva.Závod slévárny Škoda, České Budějovice: Posláním socialistického státu je difinitivní odstranění soukromého vlastnictví výrobních prostředků jako základního zdroje vykořisťování, sociální nerovnosti a vytvoření společenského vlastnictví všeho pracujícího lidu.XXVI. zasedání RVHP – Moskva 1972: Poslání socialistického státu je zároveň řídit a organizovat hospodářský, politický a kulturní rozvoj nové společnosti. Prostřednictvím Rady vzájemné hospodářské pomoci se rozvíjí rovněž ekonomické vztahy mezi socialistickými státy.Přehlídka vojsk zemí Varšavské smlouvy – Praha 1972: Zcela nové úkoly v socialistickém státě plní ozbrojená moc. Jejím posláním je ochrana revolučních vymožeností lidu proti vnějším a vnitřním nepřátelům, zabezpečení míru na celém světě.Titulní list knihy „Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu“: Engels s vědeckou přesností v tomto díle odhalil nejenom základní příčiny vzniku státu a jeho obecné znaky, ale zároveň předpověděl historickou nutnost zániku státu v období společnosti komunistické. A právě v tom spočívá velikost a současnost Engelsovy knihy.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleEngels Bedřich II. Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státuVýrobceDPrahaRok1973Délka31 okénekAutor textuTyrychtr Zdeněk Dr., CSc.PředlohaOSOBOznačení6286Další diafilmy výrobceObrana socialistické vlasti je záležitostí všech občanůKoně a jejich vybavení při soustřeďování dřevaCo se stalo ve světě - 7/61Terén, jeho význam a zobrazování na typografických mapách T1 I.