Bedřich Engels I. Člověk a dobaPortrét B. Engelse: Celé dějiny mezinárodního komunistického hnutí jsou zároveň dějinami velkých revolučních osobností. Takovouto osobností byl i Bedřich Engels, jeden ze zakladatelů vědeckého komunismu.Hutní závod v Saarbrückenu (19. století): Město Saarbrücken z poloviny 19. století nejlépe dokumentuje mohutný rozvoj průmyslu v celém Porýní, tedy v oblasti, kde se Bedřich Engels narodil a vyrůstal.+26Engelsův rodný dům v Barmen: Rodný dům v Barmen nebyl prostředím, ze kterého by Engels čerpal revoluční názory. Jeho otec byl zámožný průmyslník a hluboce nábožensky založený člověk.Revoluční situace v Německu v polovině 19. století: Na mladého Engelse však výrazně zapůsobilo revoluční vření v tehdejším Německu namířené proti pruské absolutní monarchii a zvůli její policie.Portrét B. Engelse z r. 1839 – soudobá kresba: O značném politickém rozhledu devatenáctiletého Engelse a jeho vnímavosti k životu pracujících svědčí „Dopisy z Wuppertalu.“ Protestuje v nich proti bídě dělníků a odsuzuje dětskou práci v továrnách.B. Engels, fotografie ze 40. let: Rozchod s náboženstvím, usilovné studium literatury, aktivní účast v boji proti pruskému absolutismu a bohatá publicistická činnost v novinách – to byla cesta mladého Engelse k revolučnímu demokratickému hnutí.Manchester – dobová rytina ze 40. let 19. století: V letech 1842–44 pracoval Engels jako obchodní pomocník v anglickém městě Manchesteru. Studium a poznání anglické kapitalistické společnosti a účast v anglickém dělnickém hnutí předznamenala definitivní obrat Bedřicha Engelse k myšlenkám komunismu.N. N. Žukov: Engels v manchesterské chudinské čtvrti: Bedřich Engels často navštěvoval dělnické čtvrti v Manchesteru, poznával tak skutečné postavení dělníků, jejich každodenní život.Obálka prvého vydání knihy „Postavení dělnické třídy v Anglii“: Své poznatky z Anglie shrnul Engels v knize „Postavení dělnické třídy v Anglii“. Kniha byla vydána v r. 1845.Stavba železničního mostu, Anglie, rytina z r. 1830: V knize „Postavení dělnické třídy v Anglii“ Engels dokazuje skutečnou příčinu bohatství a bídy, nadvlády a útisku ve společnosti, existence soukromého vlastnictví umožňuje vykořisťování člověka člověkem. Odstranit bídu a vykořisťování znamená zničit soukromé vlastnictví. To podle Engelse může provést jedině proletariát.B. Engels v 60. letech: B. Engels měl značné znalosti z filosofie, ekonomie, historie, přírodních věd i vojenství a také bohaté znalosti jazykové. V tom viděl nezbytné předpoklady pro úspěšnou vědeckou a politickou práci.N. N. Žukov: Marx a Engels při práci v 50. letech: Přechod Bedřicha Engelse a Karla Marxe ke komunismu probíhal samostatně. Jejich vzájemná spolupráce a přátelství mají svůj počátek v roce 1844. Od té doby se oba věnují společné věci takovým způsobem, že jen stěží lze na jejich práci uplatnit hledisko „moje-tvoje“.Titulní listy děl B. Engelse. Ludvík Feuerbach a vyústění německé klasické filosofie. Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu: Těmito a dalšími knížkami však Bedřich Engels zcela samostatně přispěl k rozvoji teorie vědeckého komunismu a to v oblasti filosofie, ekonomie, historie a vojenství.Schéma vzniku a vývoje života na zemi: Bedřich Engels velmi pozorně sledoval nejnovější poznatky přírodních věd. V knize „Dialektika přírody“ vyslovil jednu ze základních myšlenek vědeckého ateismu: „nikoliv bůh, ale příroda sama je tvůrcem života na zemi.“Cromagnonci (rekonstrukce M. M. Garasimova z r. 1945): Bedřich Engels rovněž věnoval hodně pozornosti otázkám vzniku člověka. Dokázal, že to byla práce, která rozhodujícím způsobem formovala člověka. O těchto otázkách pojednal v knize „Podíl práce na polidštění opice“, kterou přispěl k rozvoji materialistického světového názoru.Hrdinný boj pařížských komunardů na barikádách (kresba Gaillard fils): Značný byl také jeho podíl na vytváření vědeckého učení o společnosti. Jeho myšlenky o rozhodující úloze lidových mas v dějinách, především pak o historické úloze dělnické třídy ve společnosti jsou stále platné.N. N. Žukov: B. Engels beseduje s dělníky: Engels vždy spojoval teoretickou práci s potřebami politického boje proletariátu proti buržoazii. Práce v dělnických organizacích a besedy s dělníky, to vše bylo nedílnou součástí Engelsovy denní činnosti.Titulní list spisku „Zásady komunismu“ z r. 1847: Ve spisku „Zásady komunismu“ charakterizoval Engels komunistickou stranu jako politickou organizaci, která vede a řídí boj dělnictva proti buržoazii, je základním předpokladem přeměny živelného dělnického hnutí v uvědomělou politickou sílu.„Manifest Komunistické strany“, úryvek: Aktivně proto spolupracoval na ustavení Svazu komunistů, proletářské komunistické strany, která vznikla v r. 1847 v Londýně. Pro Svaz komunistů vypracoval Marx a Engels společně v r. 1848 program s názvem Manifest Komunistické strany.Barikády v Berlíně 18. 3. 1848 (Nordmanova litografie): Bedřich Engels se rovněž zúčastnil politických bojů v Evropě v letech 1848 až 1849. Především v Porýní a Bádensku, kde prokázal značné organizační schopnosti.Poprava uvězněných v pařížské čtvrti Temple 5. 12. 1851 (rytina): Po porážce revolučního hnutí v r. 1848 v Evropě byl Engels nucen vrátit se do Manchesteru, jak sám prohlásil, „k prokletému obchodu.“ Jenom to mu umožnilo hmotně pomáhat Marxovi a jeho rodině.B. Engels na haagském sjezdu I. Internacionály v r. 1872: Na haagském kongresu I. Internacionály r. 1872 Bedřich Engels vystoupil proti anarchistické skupině bakuninovců. Jeho zásluhou byl v dělnickém hnutí prosazen komunistický směr.N. N. Žukov: B. Engels ve své pracovně, 80. léta 19. století: Po Marxově smrti věnoval B. Engels značnou pozornost ekonomickým otázkám a dokončil stěžejní ekonomické dílo Karla Marxe – Kapitál.Sjezd II. Internacionály a delegační legitimace B. Engelse na kongres II. Internacionály: V červnu r. 1889 byla v Paříži založena nová mezinárodní organizace proletariátu – II. Internacionála. Engels, který se velmi aktivně zúčastnil příprav ustavujícího sjezdu měl velkou zásluhu na tom, že II. Internacionála byla vytvořena jako revoluční marxistická organizace.Bedřich Engels: V posledním období svého života bojuje Engels proti sílícímu oportunismu v německé sociální demokracii, do níž stále více pronikaly názory o pokojném vzrůstání kapitalismu do socialismu.N. N. Žukov: Na návštěvě u Engelse: Bedřich Engels byl nejenom velkým revolucionářem a vědcem, ale i vzácným člověkem. Byt, ve kterém žil, byl jakýmsi poutním místem pro socialisty ze všech zemí světa. Posezení s přáteli zpestřoval vtipem, strhujícím životním optimismem a neúnavnou veselostí.N. N. Žukov: B. Engels beseduje s mladým socialistou: O bezmezné laskavosti a dobrotě Bedřicha Engelse k mladým lidem vypovídají vzpomínky jeho současníků; vždy rád odložil vlastní práci, jen aby mohl pomoci mladému člověku.Maják u Beach Head u Easbornu v Sussexu: 5. srpna 1895 postihla mezinárodní proletariát citelná ztráta. Bedřich Engels zemřel. Jeho popel pohltily rozbouřené mořské vlny u Eastbornu v Anglii, v místě, kde rád odpočíval. Odešel velký myslitel, vědec a revolucionář, který nezištně věnoval celý svůj život mezinárodnímu dělnickému hnutí, jeho boji za pokrok a komunismus.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleEngels Bedřich I. Člověk a dobaVýrobceDPrahaRok1973Délka30 okénekAutor textuTyrychtr Zdeněk Dr., CSc.PředlohaOSOBOznačení6285Další diafilmy výrobcePůdní a lesní typy IV. Degradační stadia lesních typůDukla - názorová agitaceCestou ke komunismu III.V duchu revolučního odkazu února 1948 3. díl Růst životní úrovně