Elektrická energiePřeměny elektrické energie: Tak jak bylo XIX. století nazýváno „stoletím páry“, je XX. století nazýváno „stoletím elektřiny“. A skutečně. Bez elektrické energie si dnes nedovedeme vůbec představit náš život. Setkáváme se s ní všude kolem nás, ve výrobní oblasti, v oblasti služeb, v dopravě a spojích a v neposlední řadě i ve škole a v domácnostech. Jistě si klademe otázku: Proč je to právě elektrická energie, která způsobila v našem životě takové obrovské změny. Zjednodušená odpověď zní: Elektrická energie se dá poměrně snadno vyrobit, dá se velmi dobře rozvádět na velké vzdálenosti a je možné ji snadno a s dostatečnou účinností přeměňovat na jiné druhy energie. Na obrázku vidíte, na které druhy energie v praxi elektrickou energii přeměňujeme. V mechanickou energii se elektrická energie mění hlavně v elektromotorech, které pohánějí nejrůznější stroje, např. soustruhy, vrtačky, ale i vysavače, mixery, holicí strojky, gramofony a magnetofony. Ve světelnou energii se elektrická energie mění v žárovkách, zářivkách a výbojkách. Elektrické tavicí pece, elektrická kamna a elektrické vařiče jsou zase příkladem zařízení pro přeměnu elektrické energie v energii tepelnou. Při poslechu rozhlasu, gramofonu nebo magnetofonu si ani neuvědomujeme, že jsme svědky přeměny elektrické energie na zvuk.Užití elektrické energie: Už jsme si řekli, že elektrická energie se využívá všude kolem nás. Náš druhý obrázek pak znázorňuje oblasti, ve kterých se elektrická energie nejvíce využívá. V průmyslové výrobě a v zemědělství k pohánění nejrůznějších strojů a zařízení a k jejich řízení a ovládání. Každý z nás již jel tramvají, vlakem, posílal telegram poslouchal televizi. To jsou zase příklady využití elektrické energie v dopravě a ve spojích. V rozvinuté socialistické společnosti roste stále význam oblasti služeb. I zde se elektrická energie využívá např. v automatických prádelnách, žehlírnách, ale i při vážení a balení zeleniny, ovoce, masa a jiných potravinářských výrobků. Denně dnes slyšíme o využívání počítačů při řízení výroby i při zpracování nejrůznějších údajů — např. zpracování údajů při sčítání obyvatelstva. A všude zde je nutná elektrická energie. Tatáž energie, která již zachránila život i mnoha lidem a jejíž uplatnění v lékařství den ze dne roste. Zatím jsme mluvili o oblastech, se kterými se každý z nás nestýká každý den. Ale v domácnosti se pohybujeme denně a zde si bez využití elektrické energie neumíme život vůbec představit. Vždyť světlo, rozhlas, televize, domácí elektrické spotřebiče patří k naprostým samozřejmostem našeho života.+32Druhy proudů: Mluvíme-li o elektrické energii, pak často slyšíme slovo elektrický proud. Jaký vůbec může být? Základní rozdělení vidíte nyní před sebou. Je to tedy především stejnosměrný proud. To je takový proud, který se v závislosti na čase nemění. Tento proud nám dodávají např. monočlánky, ploché baterie, ale také akumulátory, které můžete vidět v každém automobilu. Stejnosměrný proud byl objeven nejdřív, má však jednu nepříjemnou vlastnost. Jeho přenos na dálku je obtížný a velmi nákladný. Proto se začal vyrábět střídavý elektrický proud, který tuto vlastnost nemá. Tento proud se v závislosti na čase mění podle obrázku, který vidíte. Na svorce je okamžik kladné a pak zase záporné napětí. Nejlépe se osvědčilo současné používání tří střídavých proudů, jejichž znázornění vidíte. Odborně se mluví o střídavé trojfázové soustavě proudů. Tento proud se vyrábí v elektrárnách a rozvádí se do všech míst v ČSSR, do všech závodů, institucí a domácností.Elektromotor a stator elektromotoru: Největší využití elektrické energie je při pohonu nejrůznějších strojů a zařízení. A základem každého pohonu je motor — v našem případě elektromotor. Většina z vás už elektromotor mnohokrát viděla, ne všichni však rozložený na základní části. Náš obrázek ukazuje ve své pravé části motor a v levé části stator elektromotoru. Stator je část, která se při chodu motoru nepohybuje. Rotor se při montáži vloží do statoru, je uložen v ložiskách, a při chodu motoru se otáčí.Numericky řízený obráběcí stroj: Elektromotor je i základní pohonnou jednotkou stroje, který vidíte na obrázku nyní. Je to numericky (číslicově) řízený obráběcí stroj. Tyto stroje se stále více v průmyslu používají. Šetří pracovní síly. Složité výrobky, které by velmi zručný dělník vyráběl na obráběcích strojích celé hodiny, vyrobí tento stroj sám za několik minut. A přesnost výroby je také mnohem větší. Jistě se nyní ptáte: Čím to je? Proto si všimněte pravé části obrázku. Ta skříň je „mozek“ tohoto stroje. Je to řídicí jednotka — vlastně jakýsi počítač — do kterého programátor vloží údaj o požadovaném výrobku a vše ostatní už vykoná stroj. Tato „skříň“ se stále zmenšuje a v budoucnu bude podstatně menší. Pro lepší využití všech kladných vlastností těchto strojů se z nich zřizují celé úseky, linky. Všechny stroje jsou pak řízeny ještě jedním velkým počítačem. V moderních továrních provozech proto vidíme velké výrobní haly, kde pracuje 20–30 numericky řízených strojů. Protože i přísun nástrojů a materiálu a odvoz výrobků je plně automatizován, nevidíme v těchto halách téměř žádného pracovníka.Montážní linka výroby numericky řízených strojů: Numericky řízený obráběcí stroj je samozřejmě značně složitý. Pro znázornění složitosti této práce máte před sebou montážní linku z jejich výroby. Vlevo vidíme dokončovací práce a uprostřed pracovníka, který sestavuje řídicí jednotku. Tyto práce jsou velmi náročné, je při nich třeba znát a vědět mnoho o strojírenství a elektrotechnice. Pro tuto práci jsou noví pracovníci připravováni i ve studijních oborech středních odborných učilišť. Naše československé strojírenství vyrábí velmi dobré numericky obráběcí stroje, které vyvážíme do mnoha zemí světa, hlavně do zemí RVHP.Tramvaj, dieselelektrická lokomotiva: Již jsme si říkali, že elektrická energie se používá i v dopravě. Na obrázku vidíte vlevo tramvaj a dieselektrickou lokomotivu vpravo. U každého stroje vidíte i jejich příkon. Tramvaj je československé výroby a je vyvážena do mnoha zemí světa, nejvíce do SSSR a NDR. Při pohledu na pravou část obrázku však se vám může zdát, že tato lokomotiva nemá s elektrickou energií žádnou souvislost. Ona opravdu nepotřebuje elektrický proud vyráběný v elektrárně. Sama si takovou malou elektrárnu veze s sebou. Proto také ten její název — dieselektrická. Pomocí Dieselova vznětového motoru se nejdříve vyrobí elektrická energie, která se pak v elektromotoru přemění v energii mechanickou. Proč to všechno? Ne ve všech místech naší republiky by se vyplatilo stavět stožáry a trolejové vedení. A právě v těchto místech se používají tyto lokomotivy.Palubní deska automobilu: Nyní vidíte část palubní desky automobilu Škoda. I zde nachází elektrická energie značné uplatnění. A není to jen rozhlasový přijímač. I k nastartování je třeba elektrické energie, podobně jako k osvětlení, k zapalování a řízení chodu motoru. V poslední době se právě využití elektrické energie v automobilech bouřlivě vyvíjí. Osobní automobily se postupně vybavují malými počítači, které řídí spotřebu paliva, volí nejvhodnější chod motoru a zvyšují bezpečnost silničního provozu. Značné uplatnění nachází elektrická energie i v oblasti autoopravárenství.Radiolokátor: Elektrické energie používají i zařízení, která slouží k zabezpečení bezpečnosti železniční a letecké dopravy. V ČSSR je v provozu plně automatizovaná železniční trať Cheb–Plzeň. Na obrázku vidíme radiolokátor (někdy používáme i slovo radar). Ve skříňové části jsou umístěny obrazovky, které znázorňují pohyb a umístění jednotlivých letadel. Nahoře pak vidíme anténní systém, pomocí kterého jsou vysílány a přijímány elektrické vlny, které se ve skříňové části zpracovávají. Toto zařízení slouží k řízení letecké dopravy, a vidíte je proto na všech letištích. Podobná zařízení se používají i ve vojenství. Zabezpečují nedotknutelnost našeho vzdušného prostoru.Čidla zabezpečovacích zařízení: Mluvili jsme o zabezpečení železniční i letecké dopravy. Ale také jiné hodnoty je třeba chránit. Např. před zničením vysokou teplotou, vysokou vlhkostí, ale i před zcizením. A zde nám pomáhá elektrická energie a zachraňuje denně miliónové hodnoty. Na obrázku vidíte část zabezpečovacího zařízení — čidla. To jsou zařízení, která upozorní např. na hluk, teplotu, vlhkost, světlo, dotyk apod. Elektrický signál, který vznikne, je pak v zabezpečovacím obvodu zpracován a výsledkem pak může být např. hluk bezpečnostní sirény, automatické uzavření prostoru, automatické hašení apod. Zabezpečovací zařízení je umístěno na stropě.Anténní systém televizního vysílače: Poněkud jiný anténní systém než u radiolokátoru vidíme nyní v dolní části tohoto obrázku. Je to anténní systém televizního vysílače Ještěd, jehož celkový obrázek vidíme nahoře. Podobných televizních vysílačů je v ČSSR několik. Televizní signál z televizního studia se nejprve kabelem dopraví do vysílače a odtud se pak pomocí elektromagnetických vln dostává k televizním anténám televizních přijímačů.Televizní pracoviště s monitory: Nyní vidíme vnitřní část vysílače. Je zde několik monitorů, které slouží ke kontrole televizního obrazu a celá řada zařízení, která televizní signál upravují a dodržují jeho předepsané vlastnosti.Televizní studio: Od vysílače se nyní dostáváme k místu, kde televizní signál vzniká. Vidíme část televizního studia — televizní kameru a část osvětlovací techniky. Televizní kamera slouží k přeměně obrazu na elektrický signál. V přenosových vozech se zpracovává a vysílá přímo k vysílači a odtud k divákům. Tento postup je uplatňován při přímých televizních přenosech — např. přímý přenos prvomájových manifestací nebo sportovních přenosů. Často se však zpracovaný elektrický signál nejdříve zaznamená na zvláštní záznamové zařízení — videomagnetofon a vysílání se uskuteční později. Tato praxe je běžná např. při televizních inscenacích nebo i při vysílání Vlaštovky, Večerníčku apod. V poslední době se stále více vyrábějí i videomagnetofony pro televizní diváky. Toto zařízení umožňuje záznam libovolného televizního programu na magnetické pásky. Takto získaný záznam si pak můžeme kdykoliv znovu pustit — podobně jako písničku na magnetofonu.Kardiostimulátor: Mnohým z nás nyní promítaný obrázek nic neříká. A přece je to zařízení, které už mnoha lidem zachránilo život, a které mnoho lidí ke svému životu nezbytně potřebuje. Ano, budeme mluvit o využití elektrické energie v lékařství a na obrázku vidíme kardiostimulátory. Jsou to zařízení, která řídí činnost srdce lidí, kteří trpí srdeční vadou. Ale to je jen jedna z možností využití elektrické energie v lékařství. Každý z nás už byl na vyšetření činnosti srdce, tzv. elektrokardiografu. Zde se pomocí elektrického zařízení znázorňuje tep srdce na záznamový papír. Mnoho našich občanů může žít jen díky umělé ledvině, která je bez použití elektrické energie nemyslitelná. Ale i do zdravotního vyšetřování lidu zasahuje elektronika, počítače apod. Počítač v tomto případě daleko rychleji než lékař vyhodnotí údaj z dílčích vyšetření a předá výsledky lékaři k určení způsobu léčby nemoci.Osvětlení Václavského náměstí v Praze: Tento obrázek mnozí dobře znají. Je to pohled na noční osvětlení Václavského náměstí v Praze. Vidíme zde různá zařízení na přeměnu elektrické energie ve světelnou — hlavně zářivkové osvětlení a neonové reklamy. Jako základní prvek přeměny elektrické energie ve světelnou však stále slouží elektrická žárovka. Tu všichni známe. Jen někteří z nás si uvědomují, že elektrická žárovka je více zařízení na přeměnu elektrické energie v teplo, než na přeměnu elektrické energie na světlo. Proč? To proto, že jen asi 12 % elektrické energie se v ní přemění ve světelnou energii. Ostatní elektrická energie se přemění v energii tepelnou. A protože elektrickou žárovku používáme ke svícení, je v ní asi 88 % ztrát. Protože se stále více musí elektrickou energií šetřit, věnuje se větší péče vývoji zařízení, které bude mít podstatně větší účinnost. Takovým zařízením jsou např. zářivky. Ty se však nemohou všude používat, jejich světlo je jiné než světlo denní.Sodíková svítidla: Proto vývoj stále pokračuje. V současné době se nejhospodárnější zdají sodíková svítidla, která nyní vidíte. Zatím se však používají převážně jen pro veřejná osvětlení. V souvislosti s nehospodárností elektrických žárovek si všichni stále musíme klást otázky. Nesvítíme někde zbytečně? Volíme správné osvětlení pracovního místa? Volíme správný příkon žárovky? (Příkon je výkon dodávaný žárovce.)Balicí linka na ovoce: Při nákupu ovoce je naprosto samozřejmé, že koupíme balíček pomerančů (nebo jiné ovoce), na kterém je lísteček s označením hmotnosti, ceny za 1 kg, jakosti a celkové ceny v Kčs. I zde jsme nepřímo svědky využití elektrické energie. Na obrázku vidíme balicí a vážicí linku na ovoce. Všechny údaje, které jsou na přiloženém lístečku, jsou získány automaticky. To znamená, že se ovoce automaticky zváží, automatická tiskárna vytiskne všechny údaje a zboží se pak zabalí. Podobných linek se používá i v masokombinátech.Elektrické spotřebiče pro domácnost: Elektrické spotřebiče, které nyní vidíme, všichni dobře známe z domácnosti. Značně nám ulehčují práci při úklidu i při přípravě jídel. Pro představu o spotřebované elektrické energii si povíme několik údajů. Vysavač má příkon od 500 W do 1 500 W. Mixer asi 300 W–400 W. Největší příkon má vařič. Záleží samozřejmě na velikosti plotýnky. Příkon nebývá menší než 1 000 W. Může však být i 1 500 W a u elektrických sporáků s pečicím prostorem až 2 200 W. Proto je třeba je hospodárně využívat.Elektrická kamna: A nyní vidíme elektrický spotřebič, jehož příkon přesahuje opět 1 000 W. Jsou to elektrická kamna, která používáme hlavně k přitápění v bytech s dálkovým vytápěním. V části obrázku vidíme také typový štítek. Takový štítek má každý elektrický spotřebič. Můžeme z něj vyčíst řadu důležitých údajů, např. napětí ve voltech, pro které je spotřebič určen, kmitočet střídavého napětí — v ČSSR 50 Hz, příkon ve wattech a jiné údaje. Značka ESČ zároveň potvrzuje, že výrobek odpovídá platným ČSN a bezpečnostním předpisům.Žehlička s termostatem: I tento spotřebič velmi dobře známe, je to žehlička s termostatem, který je zde velmi výrazně znázorněn. Termostat je zařízení, které dovoluje zahřátí žehličky jen na určitou teplotu. Po dosažení této teploty se automaticky přeruší dodávání elektrické energie do žehličky a po klesnutí teploty se dodávka elektrické energie zase automaticky obnoví. Odebírá-li žehlička elektrický proud, je rozsvícena kontrolní žárovka v držadle žehličky. Při nastavení termostatu na „silon“ je teplota žehličky nejmenší. Při nastavení termostatu na „bavlna“ je teplota žehličky největší — v tomto případě je také největší její celkový příkon. Podobně termostat řídí teplotu v chladničce.Elektronické přístroje v domácnosti: A o těchto elektrických spotřebičích si ani nemusíme nic říkat. Vždyť jsou v každé domácnosti a denně je používáme. Že nejsou všechny? Že máte ještě další jim podobné? Jistě — mohl by zde být ještě magnetofon, televizní přijímač pro příjem barevného televizního signálu, televizní hry, videomagnetofon a řada dalších. Všechny tyto elektrické spotřebiče slouží nejen k zábavě, ale i poučení. A přicházejí stále nové a dokonalejší. Jsou to výrobky z oblasti spotřební elektroniky a v této oblasti je vývoj přímo závratný.Výroba a užití integrovaných obvodů: Elektrotechnika se nejdříve vyvíjela jako jednolitý vědeckotechnický obor. Ale již ve 20. letech našeho století se začala dělit na různé části. Tak vznikla i oblast elektroniky, která v posledních letech zaznamenala největší pokrok, a která se rozvíjí neuvěřitelnou rychlostí. Tady opravdu platí: Co je dnes nové, bude už zítra zastaralé. Hlavně se rozvíjí mikroelektronika. Kromě řady technických zlepšení přispívá k jejímu rozvoji snaha o zmenšení rozměrů a o snížení spotřeby elektrické energie. Základními prvky elektroniky byly postupně elektronky a tranzistory. Dnes jsou to integrované obvody a mikroprocesory. A právě s problematikou výroby integrovaných obvodů nás seznamuje náš obrázek. Pracuje se v klimatizovaných dílnách, lépe snad v laboratořích. Integrovaný obvod se vyrábí pod mikroskopem, je to velmi náročná a zodpovědná práce. V pravé části obrázku vidíme řídicí jednotku nám již známého numericky řízeného obráběcího stroje. V této jednotce se právě integrovaných obvodů ve značné míře používá.Zásady obsluhy elektrických spotřebičů: Elektrická energie je velkým pomocníkem. Ale pozor! Nesprávná obsluha elektrických spotřebičů může vést k jejich zničení i k dalším škodám, ale hlavně může při neodborném zacházení dojít k úrazu elektrickým proudem. A takové úrazy jsou životu nebezpečné. Proto buďme vždy při obsluze elektrických spotřebičů velmi opatrní a nechtějme být nejchytřejšími z chytrých. Pozorně si přečtěte text na obrázku, a v praxi se těmito zásadami vždy řiďte! V naší rozvodné síti se převážně používá napětí 220 V, ojediněle také 120 V. Přístroje se proto vyrábějí na obojí napětí. Přístroj pro napětí 120 V se po připojení na napětí 220 V poškodí. Lidské tělo je dobrým vodičem, avšak snáší průchod zcela nepatrných proudů. Proudy přes 10 mA již ohrožují zdraví a mohou způsobit úraz. Při poruše izolace se proudový obvod může uzavřít přes lidské tělo do země. Proto obsluhujeme přístroje a elektrická zařízení ze suché podložky, např. k elektrickým pračkám dáváme izolační rohože. Tam, kde nemůžeme stát na suché podložce, používáme obuv s tlustou pryžovou podešví. Elektrický odpor pokožky se značně zmenšuje, když je vlhká. Tím také roste nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Proto obsluhujeme přístroje suchýma rukama. Při poruše spotřebiče nebo rozvodu mohou být kovové části spotřebičů pod napětím. Části určené k dotyku za provozu jsou proto z izolačních materiálů, např. držadlo žehličky. Při provozu spotřebiče se nedotýkáme kovových částí spotřebičů. Varujeme se také současného dotyku elektrických zařízení a vodivých předmětů v okolí, např. těles ústředního vytápění nebo vodovodních kohoutů. Ve vaně nesmíme používat žádné elektrické spotřebiče připojené k rozvodné síti, např. vysoušeče vlasů.Elektrické spotřebiče nesmíme namáčet: Elektrický mixer, elektrický gril a podobné elektrické spotřebiče se při používání v kuchyni samozřejmě zamastí, umažou. Je třeba je čistit. Obrázek ukazuje, jak je to správně. Nikdy nedáváme elektrické spotřebiče — samozřejmě ani vypnuté ze sítě — pod vodovod ani je ve vodě neumýváme. Vždy je jen opatrně otíráme vlhkým hadříčkem. Elektrický spotřebič a voda — to nejde k sobě! Zničení spotřebiče by bylo tou nejmenší škodou. Lidský život a lidské zdraví jsou však nenahraditelné hodnoty. Výjimku tvoří spotřebiče pro provoz ve vodě, např. ponorné vařiče.Pracoviště televizního opraváře: Někdy se může stát, že radiopřijímač nebo televizor přestanou pracovat. Jedinou věc, kterou si můžeme sami udělat, je zkontrolovat a výměna přístrojové pojistky. Postupujeme při tom takto: Přívodní šňůru vyjmeme ze zásuvky. Odšroubujeme zadní kryt. Najdeme pojistku a vyjmeme ji. Zkontrolujeme, jestli je dobrá nebo přetavená. Dobrá pojistka má uvnitř neporušený drátek. Vadnou pojistku můžeme nahradit novou. Ale pozor! Jen takovou, na které je stejný údaj o hodnotě elektrického proudu. Jakýkoliv další zásah do spotřebiče může provést jen školený odborník! Obrázek ukazuje pracoviště televizního opraváře. Vidíte, že je hodně složité. Opravář musí mít mnoho vědomostí, aby našel příčinu poruchy. Neodborný zásah do televizoru vadu neodstraní, ale většinou prodraží opravu.Výměna pojistkové vložky: V mnoha případech se můžeme setkat také s pojistkami, jejichž části vidíme nyní. Pojistky nesmíme nikdy opravovat. Můžeme jen nahradit vadnou vložku vložkou správnou. Ale pozor. Každá vložka je barevně označena. Vložku můžeme nahradit jen vložkou stejného barevného označení. Při montáži postupujeme takto: Pojistkovou vložku vložte do pojistkové hlavice a pak zašroubujte do pojistkového spodku. Nikdy nesmíte volit jiný postup. Vložení pojistkové vložky nejdříve do pojistkového spodku má za následek úraz elektrickým proudem. Na obrázku je červeně znázorněn průtok elektrického proudu do lidského těla. Zopakujte si proto správný postup práce. Nikdy se nesmíte zmýlit!Ochrana před nebezpečným dotykem: Už jsme si řekli, že úraz elektrickým proudem může být životu nebezpečný. Musíme se proto před nebezpečným dotykem chránit. Pozorně si přečtěte text na obrázku. A ještě jednou. A zapamatujte si jej! Řiďte se podle výstražné tabulky a nedotýkejte se holých vodičů (drátů), které mohou patřit k elektrickému rozvodu. Nikdy nevíte, zda jsou pod napětím.Postup při úrazu elektrickým proudem: Když už někde dojde k úrazu elektrickým proudem, držte se pokynů na tomto obrázku. Nikdy nesmíte pořadí úkonů první pomoci při úrazu elektrickým proudem změnit! A zapamatujte si — pomoc zraněnému je povinností každého z nás. Jestliže obvod nemůžete vypnout, pokuste se oddálit vodič izolačním předmětem. Zasaženého se nedotýkejte holýma rukama — ruce omotáme suchými textiliemi, rukavicemi apod. Zraněného po úrazu proudem křísíme jako člověka při bezvědomí.Atomová elektrárna v Jaslovských Bohunicích: Jak jsme si již v úvodu řekli, vyrábí se elektrický proud v elektrárnách. V ČSSR jsou elektrárny tepelné, vodní a atomové. Nejvíce je tepelných elektráren. Výchozí surovinou pro výrobu elektrické energie je zde uhlí. Jmenujme si alespoň některé největší elektrárny tohoto typu — Tušimice, Chvaletice, Mělník. Ve vodních elektrárnách se využívá k výrobě elektrické energie vodního toku. Vodní elektrárny jsou u nás např. na Vltavské a Vážské kaskádě. Nově je budováno ve spolupráci s MLR velké vodní dílo Gabčíkovo na Dunaji. Na obrázku vidíme pohled na nejnovější typ elektrárny. Je to atomová elektrárna v Jaslovských Bohunicích. Vzhledem k tomu, že zásoby uhlí nejsou nekonečné, budou se u nás atomové elektrárny stavět stále častěji. K jejich budování je potřeba velmi rozvinutý strojírenský průmysl. V rámci spolupráce zemí RVHP byla ČSSR pověřena výrobou atomových reaktorů i pro země RVHP.Schéma rozvodné soustavy: Elektrická energie, která se vyrobí v elektrárně (E), se musí dostat ke spotřebiteli. K tomu slouží rozvodné soustavy. Napětí se nejdříve musí změnit, tj. transformovat na vysoké napětí. Tato transformace se uskutečňuje v transformovně (T). Elektrická energie se přenáší na dálku při napětí 100 kV–220 kV. Na konci dálkového vedení se z tohoto velmi vysokého napětí získá transformací vysoké napětí 22 kV. Toto napětí se pak z hlavního rozváděče (HR) vede k velkým spotřebitelům (velké závody apod.) nebo do rozváděče (R) a odtud k drobným spotřebitelům. Napětí 22 kV se ale také vede do měnírny (M). Je to zařízení na změnu střídavého proudu na stejnosměrný proud, který pro svůj provoz potřebují např. tramvaje. V hlavním rozváděči i rozváděči se elektrické napětí opět transformuje na nižší napětí podle potřeby spotřebitele. Do domácností pak přichází elektrická energie o napětí 220 V, někdy 3 × 380 V. I když při rozvodu elektrické energie jsou až 20 % ztráty, neexistuje zatím žádný lepší způsob přenosu energie.Transformátor: U minulého obrázku jsme často hovořili o tom, že se elektrické napětí transformuje. Co je to vlastně transformace? Je to přeměna elektrického napětí na jiné (vyšší nebo nižší) napětí. Řekli jsme si, že transformace se uskutečňuje v transformovnách. Základním prvkem každé transformovny je transformátor. Vidíte ho uprostřed obrázku. Transformátor tvoří vlastně dvě cívky navinuté na jádře. Toto je schematicky znázorněno vlevo. Při technickém znázorňování se v elektrotechnice jednotlivé elektrotechnické prvky neznázorňují tak, jak je vidíme, ale používá se schematických značek podle ČSN. V pravé části obrázku vidíme právě schematickou značku transformátoru.Integrovaný obvod: Teď vidíme integrovaný obvod. Pro srovnání jeho velikosti je na obrázku vidět i zápalka. A nyní si uvědomme, že tento integrovaný obvod nahradí několik desítek elektronek nebo tranzistorů. Co se tady ušetřilo materiálu, místa a elektrické energie! A už i to začíná být minulost. Začínáme vyrábět mikroprocesory. Na destičce 5 mm × 5 mm se umístí několik desítek integrovaných obvodů. A zatím se ani největší vědečtí odborníci neodvažují předvídat další budoucnost zmenšování elektrických obvodů.Minikalkulátory: A většina z nás se už i v praxi setkala s mikroprocesory. Že o tom snad nevíte? Ale všichni jste už viděli minikalkulátory. A někteří pomocí nich počítáte domácí úkoly. A právě základním prvkem minikalkulátoru je mikroprocesor. Dnes jedna součástka, ale ještě před rokem 1960 by se takový minikalkulátor nevešel ani do veliké třídy. Tak se v elektrotechnice zmenšovalo — miniaturizovalo. Vpravo vidíte minikalkulátor jen s jednoduchými funkcemi (sčítání, odčítání, násobení, dělení, mocniny, odmocniny, procenta) vhodný asi tak pro vaši školní potřebu. Uprostřed je to složitější minikalkulátor, pro který můžeme mít zvláštní program. Zprava se do minikalkulátoru vsouvá štítek. Často potřebujeme ve výpočtech i grafický záznam. Ten umožňuje minikalkulátor vlevo.Pracoviště výpočetní techniky: To byly minikalkulátory, které můžeme nosit v kapse, a slouží pro běžnou denní potřebu školáků a studentů. Ale výpočetní technika je dnes daleko rozšířenější. Zpracovává nejrůznější informace, provádí nejsložitější výpočty. To co by dříve armáda matematiků počítala týdny, se dnes ve výpočetních střediscích zpracovává během několika hodin. A právě pohled na pracoviště výpočetní techniky nám dává tento obrázek.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleElektrická energieVýrobceDPrahaRok1980Délka36 okénekAutor textuDostoupil Jaroslav Ing.PředlohaELKTOznačení6790Další diafilmy výrobceKraj VýchodočeskýBojové letouny 4 – L-29, UH-1 D Iroquois, OH-13 Sioux, Alouette II, CH-47 A ChinookBytové jádro B.3 II. montážPoužití bojových zápalných látek a ochrana před jejich účinky I. Díl