DuklaCesta památným krajem pod Duklou vede z okresního městečka Svidník, přes vesničky Ladomírová, Hunkovce, Krajná Polana, Nižný Komárník, Vyšný Komárník až k Dukelskému průsmyku – k „bráně svobody“.Naše státní hranice na Dukelském průsmyku, přes kterou vede silnice do bratrské Polské lidové republiky. Již v dávných dobách tudy procházela cesta přes Karpaty z uherské nížiny k Baltu. Nedaleko odtud na území Polska je město Dukla, které bylo silnými boji za války zničeno a dnes je obnoveno.+30Místo, kde na úsvitě dne 6. října 1944 průzkumná hlídka 2. praporu 1. čs. brigády, jíž velel četař Nebiljak, jako první dosáhla čs. státní hranice a vztyčila tu čs. státní vlajku.Památník – symbolizující „rozervané srdce“ označuje místo tragického skonu velitele 1. čs. brigády generála Jaroslava Vedrala – Sázavského, který krátce po přechodu hranice najel se svým velitelským autem na protitankovou minu.Kóta 532 – Obšár uzavírá východy z Dukelského průsmyku. Je to místo posledních, ale za to velmi těžkých bojů našich i sovětských jednotek o východy z Karpat.Celkový pohled na výšinu Obšár ukazuje, jak obtížné bylo zdolávat v horském, zalesněném terénu postavení nepřítele, které bylo předtím dlouhou dobu připravováno k obraně.Dukelským hrdinům postavil náš pracující lid z lásky a vděčnosti na věčnou paměť monument – památník na Dukle. Znázorňuje klín, směřující ve směru hlavního úderu vojsk do obrany nepřítele. Autorem tohoto památníku je Ing. arch. Josef Grusa z Prahy. Při příležitosti 20. výročí „Dne Československé lidové armády“ byl památník doplněn bronzovým sousoším „Žalujem“. V kolumbáriu památníku jsou vyryta místa bojů našich vojsk v SSSR. Portál památníku zdobí reliéfy s výjevy z obětiplné, ale slavné bojové cesty od Buzuluku do Prahy. Autorem těchto prací je slovenský akademický sochař Ján Kulich, laureát státní ceny.Dukelským hrdinům postavil náš pracující lid z lásky a vděčnosti na věčnou paměť monument – památník na Dukle. Znázorňuje klín, směřující ve směru hlavního úderu vojsk do obrany nepřítele. Autorem tohoto památníku je Ing. arch. Josef Grusa z Prahy. Při příležitosti 20. výročí „Dne Československé lidové armády“ byl památník doplněn bronzovým sousoším „Žalujem“. V kolumbáriu památníku jsou vyryta místa bojů našich vojsk v SSSR. Portál památníku zdobí reliéfy s výjevy z obětiplné, ale slavné bojové cesty od Buzuluku do Prahy. Autorem těchto prací je slovenský akademický sochař Ján Kulich, laureát státní ceny.U památníku je vojenský hřbitov, kde ve společných hrobech jsou pochováni ti bojovníci 1. čs. armádního sboru, kteří padli v blízkém okolí Dukelského průsmyku. Mnoho našich vojáků je také pochováno na hřbitovech na polském území.U památníku je vojenský hřbitov, kde ve společných hrobech jsou pochováni ti bojovníci 1. čs. armádního sboru, kteří padli v blízkém okolí Dukelského průsmyku. Mnoho našich vojáků je také pochováno na hřbitovech na polském území.Původní vojenský hřbitov přímo na hranici byl zrušen a tělesné ostatky padlých byly přemístěny na nový hřbitov u památníku. Památník symbolizující „Ruce ženisty“, který je zde nyní umístěn, bude věčně připomínat odvahu ženistů, kteří jako první otevřeli cestu přes minová pole tankistům a pěchotě. Pod Dukelským památníkem je obec Vyšný Komárník. Její obyvatelé v dopoledních hodinách 6. října 1944 jako první srdečně vítali své osvoboditele – vojáky 1. čs. armádního sboru a jejich velitele generála Ludvíka Svobodu.Pozorovatelna velitele sboru, z níž generál Ludvík Svoboda, Hrdina ČSSR a Hrdina SSSR, pozoroval a řídil boj o ovládnutí posledního německého obranného postavení, bránícího vojskům vyjití z Karpat. Je vzdálena asi 30 min. chůze od palebných postavení dělostřelectva.Na okraji lesa jižně Vyšného Komárníku je v původních zemljankách zrekonstruováno velitelské stanoviště 3. čs. brigády, které velel generál Karel Klapálek, Hrdina ČSSR.V upomínku na naše slavné dělostřelce jsou v jednom z palebných postavení, z něhož podporovali boj za ovládnutí výšiny Obšár a východy z Karpat, umístěny typy houfnic a minometů, s nimiž dělostřelci 1. čs. armádního sboru ničili nepřítele ve spolupráci s pěchotou a tankisty.Minometčíci vyzbrojení minomety ráže 120 mm a 82 mm, úspěšně zasahovali nepřítele i za hřbety hor v horských údolích. Kulometčíci s velkorážnými kulomety se vyznamenali nejen v boji se vzdušnými cíli, ale i v boji s pozemními cíli.Tento památník připomíná hrdinství našich tankistů, kteří na proslulém sovětském tanku T-34 úspěšně ničili spolu s automatčíky nepřátelské odpory v karpatských horách. Na tanku T-34 bojoval také kpt. Richard Tesařík, Hrdina SSSR a v boji o horu Hyrowa nad Duklou ztratil oko. V bojích za ovládnutí bezejmenné výšiny, vzdálené pouhých 300 m od našich hranic, v posledních tancích zahynuli Hrdinové ČSSR – kapitán Vrána a poručík Jasiok.Těžký kulomet „Maxim“ patřil do výzbroje naší pěchoty. Nejedna výšina byla svědkem odvahy a statečnosti pěchoty, která často v boji zblízka dobývala opevněné výšiny i za pomoci těchto těžkých kulometů odrážela zuřivé protizteče nepřítele. Pěchota nesla na svých bedrech v obtížném, horském, zalesněném a silně rozbláceném terénu hlavní tíhu boje. Na hoře Hyrowa padl Hrdina ČSSR kpt. Josef Kholl. Po osvobození prvních obcí, na půdě rodného Československa padl velitel roty těžkých kulometů por. Vendelín Opatrný, Hrdina ČSSR, který jako interbrigadista v roce 1936 hájil Madrid. Protitankové kanony byly výzbrojí protitankových dělostřelců. Ničili jimi nejen tanky, ale z palebných postavení na kopcích podporovali též naši pěchotu.Tento památník u Nižného Komárníku – „sovětský bitevní letoun IL-10“, jehož Němci pojmenovali „Černá smrt“, připomíná odvahu slavných sovětských bitevních letců, kteří za velmi obtížných povětrnostních podmínek, v deštivém podzimu, podporovali útok sovětských a našich vojsk umlčováním a ničením především nepřátelských dělostřeleckých baterií.Šipka upozorňuje návštěvníky na „Údolí smrti“. Tímto údolím po ovládnutí hraničního hřebenu Karpat útočila sovětská vojska, aby úderem do boku a týlu silných nepřátelských odporů, bránících východy z Karpat, přehradila hlavní silnici vedoucí k Dukelskému průsmyku a ovládla městečko Svidník. Toto údolí bylo svědkem neobyčejně úporného střetnutí sovětských a německých tanků.Stateční sovětští tankisté pronikali nehledě na rozblácený terén těžce schůdným údolím, které neumožňovalo rozvinutí do šířky a naráželi při tom na silný odpor nepřátelských záloh. V místech, kde je rozvinuta rota tanků T-34, mezi obcemi Nižní Pisaná, Kružlová a Kapišová, přehražoval nepřítel cestu tankům silným minováním a jinými protitankovými zátarasy, jakož i hromadně používal „Panzerfaustů“ (t. j. tarasnic). Právě zde došlo k mimořádně krvavým bojům.Stateční sovětští tankisté pronikali nehledě na rozblácený terén těžce schůdným údolím, které neumožňovalo rozvinutí do šířky a naráželi při tom na silný odpor nepřátelských záloh. V místech, kde je rozvinuta rota tanků T-34, mezi obcemi Nižní Pisaná, Kružlová a Kapišová, přehražoval nepřítel cestu tankům silným minováním a jinými protitankovými zátarasy, jakož i hromadně používal „Panzerfaustů“ (t. j. tarasnic). Právě zde došlo k mimořádně krvavým bojům.V bojích proti tankům byl v praporech a plucích s úspěchem používán lehký protitankový 45 mm kanon s průbojným střelivem.Velké prostory kolem Dukelského průsmyku byly silně zaminované a směry dostupné tankům byly přehrazeny protitankovými zátarasy. Ještě po válce bylo v kraji pod Duklou mnoho lidí minami zabito nebo zraněno, přesto, že naši ženisté zneškodnili statisíce min.Vklíněné tanky u vchodu do „Údolí smrti“ symbolizující mimořádnou úpornost bojů o východy z Karpat. Nepřítel se snažil stůj co stůj zadržet pronikající sovětská vojska a vrhal do boje vše co měl ještě k dispozici. Po boji zůstala na bojišti řada do sebe vklíněných tanků. Svědčí to o tom, že hrdinní sovětští tankisté odvážně nejednou v boji tank proti tanku – svými tanky T-34, které úspěšně prošly celou válku, drtili tanky nepřítele.U Krajné Polany stojí vstupní brána do vojenského přírodního muzea. Zde si může každý prohlédnout a prostudovat plán „Karpatsko-dukelské operace“ a seznámit se s orientačním plánem historických a památných míst z dukelských bojů. U pily v Krajné Polaně byla za bojů rozmístěna polní vojenská nemocnice. Zde zemřel poručík Vít Nejedlý, hudební skladatel a zakladatel našeho „Armádního uměleckého souboru“, který nese jeho jméno.U Krajné Polany stojí vstupní brána do vojenského přírodního muzea. Zde si může každý prohlédnout a prostudovat plán „Karpatsko-dukelské operace“ a seznámit se s orientačním plánem historických a památných míst z dukelských bojů. U pily v Krajné Polaně byla za bojů rozmístěna polní vojenská nemocnice. Zde zemřel poručík Vít Nejedlý, hudební skladatel a zakladatel našeho „Armádního uměleckého souboru“, který nese jeho jméno.V roce 1954, při příležitosti 10. výročí bojů na Dukle, byl odhalen ve Svidníku monument – památník hrdinným sovětským vojskům, která přinesla velké oběti v bojích o Karpaty a při osvobozování nejvýchodnějších oblastí naší vlasti. Desetitisíce sovětských vojáků položilo své životy a bylo zraněno přímo na území naší vlasti.a) Tento památník Sovětské armádě, který spolu s památníkem na Slavíně v Bratislavě, je největším v naší vlasti, projektovali Ing. arch. K. Lodr, V. Šedivý, a J. Krumprecht. Autory sochařských prací jsou akad. sochař O. Kozák, J. Bartoš, J. Hana a F. Gibala. b) Do architektonického komplexu dobře zapadla sousoší; Hanovo „Setkání“ a Gibalův „Smělý pohled na budoucnost“.V okresním městečku Svidník, které bylo válkou zničeno a znovu povstalo z ruin a popele do nové krásy, bylo vybudováno nové muzeum Karpatsko-dukelské operace, moderní, jediné svého druhu v ČSSR. V muzeu je možno si prohlédnout bohatou sbírku exponátů i podrobně se seznámit s historií dukelských bojů.Zde začíná putování po poddukelském kraji, který se tak, jako celá naše socialistická vlast, úspěšně rozvíjí pod vedením KSČ. Památná místa bojů za naši svobodu se stala pro nás posvátnými. Monumentální památníky Sovětské armádě ve Svidníku a Československé lidové armádě na Dukle jsou trvalými symboly věčného přátelství národů Československa a Sovětského svazu, jakož i bojové družby našich armád. Jsou naší národní a kulturní památkou. Náš lid nikdy nezapomene na Karpatsko-dukelskou operaci. Denně přicházejí k Národnímu památníku na Dukle stovky občanů ze všech koutů naší vlasti, aby s úctou a láskou vzpomněli těch, kteří obětovali své životy za naši svobodu. Přál (a) bych vám, abyste i vy mohli vše spatřit na vlastní oči. Budiž věčná sláva těm, kdož padli v boji proti fašismu, za svobodu našich národů!׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleDuklaVýrobceDBratislavaRok1977Délka34 okénekAutor kresebSláma JánAutor textuKuzma AlexanderPředlohaDJOBOznačení6292Další diafilmy výrobceSlovenské národní povstání 1 ilegální činnost KSS a příprava povstáníBoj KSČ v ilegalitě a v zahraničním odboji do r. 1944Jednomužná motorová pilaGeologie Slovenska I. Západní Karpaty