Jan DrdaMost Barikádníků v Holešovicích: „Rozdeštněná, zelená uhání Vltava pod mostem. Včera někdo strhl německou tabulku, vede tu přes řeku most bez jména, stejně anonymní jako ti, kdo v jeho obou koncích i uprostřed postavili tři barikády...“ tak začíná jedna z nejznámějších povídek Jana Drdy. Bylo to v máji 1945. Dnes tento most v Holešovicích nese jméno most Barikádníků. A vždy při pohledu na něj musíme vzpomenout na knihu Němá barikáda od zasloužilého umělce Jana Drdy.Portrét Jana Drdy + citát: Jan Drda patří k našim nejpopulárnějším soudobým prozaikům a dramatikům. Jeho vypravěčské umění, názorná kresba lidí a věcí mají svou podstatu v lidském vztahu k prostému člověku. Slova vysloužilého vojáka Martina Kabáta ze hry Hrátky s čertem jsou i vyznáním spisovatelovým: „A vůbec – my lidi si máme přece trochu pomáhat, nemyslíte?“+14Pohled na Příbram: Drda se narodil roku 1915 v Příbrami, v městě staré hornické slávy. Zde i studoval na gymnasiu. Bohatý prožitek dětství na rodném Příbramsku a příběhy lidových vypravěčů o starých dobách kraje přispěly k jeho životnému spisovatelskému umění.Obálka a ilustrace H. Zmatlíkové ke knize Městečko na dlani: Rodná Příbram a její okolí se ozývá i v románové Drdově prvotině Městečko na dlani. Rázovité lidové postavy, jejich jadrná mluva a hlavně laskavý humor – to vše je jádrem půvabné knihy o životě lidí na malém městečku. S láskou je Drda oslovuje v úvodu: „Má sličná Rukapáni, líbezné městečko, kvočničko, načepýřená nad kuřaty, napůl jsem si tě vysnil, napůl vymyslil a napůl o tobě slyšel...“Obálka Studentského časopisu z roku 1932: Ale Jan Drda již v době svých studií zkouší pero na drobných prózách. Jméno příbramského sedmnáctiletého studenta čteme již v roce 1932 na obálce tehdejšího Studentského časopisu. A po studiích se věnoval zcela novinářství. Píše bystré fejetony a vedle Městečka na dlani řadu dalších knih.Z filmu Němá barikáda: V roce 1946 vyšla jeho kniha nejznámější – Němá barikáda, povídky o hrdinství prostých českých lidí za okupace a ve dnech revoluce. Příběh stejnojmenné povídky spolu s náměty některých jiných povídek z knihy byl zfilmován. Film měl veliký úspěch doma i v cizině. Vidíme bojovou scénu na mostě. Španěláka Frantu Kroupu hraje Vladimír Šmeral.Ilustrace J. Podhájského z knihy Jednou v máji a bysta Fr. Soukala: Pro mládež napsal Jan Drda knihu Jednou v máji. Některé postavy z Němé barikády vystupují i v těchto příbězích. A jednou z nejmilejších je Pepík Hošek, který pancéřovou pěstí ničí fašistický tank. „To byla ale šlupka“, uleví si po činu Pepík – podle slov sovětského důstojníka, „nastojaščij gvardijec“, kabrňák podle otcova uznání. Vidíte i bystu třináctiletého holešovického žáka Františka Soukala. Je svědectvím, že obětmi květnových bojů se staly i skuteční chlapci.Z filmu Vyšší princip: Později byla zfilmována i další povídka z Drdovy Němé barikády – Vyšší princip. Podivínského profesora, kterého mění zpráva o popravě jeho studentů v neohroženého soudce nacistického zločinu, hrál velmi přesvědčivě ve filmu národní umělec František Smolík.Film Vyšší princip v Moskvě: Film Vyšší princip režiséra Jiřího Krejčíka dosáhl velkých světových úspěchů. Byl hrán v Moskvě (vidíte moskevské kino v době předvádění filmu) i v jiných zemích celého světa. Na mezinárodních festivalech v Locarnu a v Cannes byly filmu uděleny ceny a čestná uznání, stejně jako jeho hlavním představitelům Františku Smolíkovi a Janě Brejchové.J. Drda na letišti s delegací: Jan Drda byl v padesátých letech předsedou Svazu československých spisovatelů. Na snímku z letiště je s ministrem Zdeňkem Nejedlým, s národní umělkyní Marií Majerovou. Vedle ní stojí sovětský spisovatel Konstantin Simonov.Ilustrace J. Lady k Českým pohádkám: Drdovy České pohádky se v mnohém podobají pohádkám lidovým. Jejich hrdiny jsou obyčejní čeští lidé, nebojácní a chytří Honzové a Matesové, kurážné báby, ševci, krejčí atd., atd. Proto je s takovou chutí ilustroval Josef Lada. Pohádka Dařbuján a Pandrhola o zlém sládkovi a o chytrém havíři, kterému pomáhá kmotr Smrťák, byla i zfilmována.Ilustrace Zdeňka Seydla ke hře Dalskabáty: Zdramatizována a zfilmována byla i pohádka Zapomenutý čert (aneb Dalskabáty, hříšná ves). Čert Trepifajksl se z příchylnosti k lidem zásluhou báby Plajznerky polidští a stává se ochotným kovářským pomocníkem Matesem. A rád se dává vyhodit z pekla zpět do Dalskabátů. Nechce lidi strašit, ale potěšit je.Plakát k filmu a snímek ze hry Hrátky s čertem: Velký úspěch doma i ve světě dosáhl veselý příběh o moudrém a rázném rozhodování poctivého muže z lidu Martina Kabáta. Ve hře je mnoho postav pekelných mocností, komický loupežník a poustevník, nebojácná Káča, zhýčkaná princezna – pestrý kolotoč humoru i lidové moudrosti. To vše je hra Hrátky s čertem. Byla předváděna na jevištích doma, v Polsku, v Jugoslávii, v Japonsku i jinde, byla hrána i jako loutková hra. Těšila dlouho obecenstvo i jako film.Fotografie z knihy Horká půda: Poutavé reportáže z Drdovy cesty po Chile a Brazílii byly původně otiskovány v novinách. Později vyšly s fotografiemi v knize s charakteristickým názvem Horká půda. Spisovatel nepopisuje jen nádhernou jihoamerickou přírodu, ale vzrušeně zobrazuje i lidskou bídu a solidaritu. Čteme i o Drdově přátelství s jihoamerickými spisovateli a kulturními pracovníky. Na snímcích je město Santiago v klínu hor a vesnická zvonice v Chile.Karikatura J. Drdy od J. Kándla: Karikaturista Jaroslav Kándl vtipně zobrazil Jana Drdu s knihou v podpaží. Je na ní vykreslen jeden z čertů, z oněch drdovských čertů s lidským srdcem a s lidskými ctnostmi a nectnostmi. Znovu a znovu jsou vydávány Drdovy knihy, provozovány na jevištích jeho hry, promítány filmy na jeho náměty. Co je na Drdově vypravěčství nejpoutavější? Láska k životu a k člověku, vědomí odpovědnosti za úděl druhého. To vše patří k jeho pohádkovým hrdinům i k protifašistickým bojovníkům. A proto jsou tak milováni čtenáři i diváky.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleDrda JanVýrobceDPrahaRok1966Délka15 okénekAutor textuKamelský VáclavPředlohaOSOBOznačení7143Další diafilmy výrobceModerní výtvarné umění II. dílDopisujeme si se slovenskými dětmiDopravní značky vyhláška č. 100/1975 Sb. 1. dílCo se stalo ve světě - leden až duben 1962