Co se stalo ve světě – 1/1961Snímek deklarace: Po důkladné přípravě přijali představitelé 81 komunistických stran, kteří se sešli v Moskvě prohlášení, ve kterém hodnotí současné rysy mezinárodního vývoje i situaci ve vývoji revolučního hnutí. Jedním ze základních požadavků deklarace je likvidace kolonialismu.+32OSN – Nosek: V tomto smyslu také vystoupila sovětská delegace na XV. zasedání OSN. Podporována delegacemi socialistických států a v souhlase s většinou méně vyvinutých zemí vytyčila požadavek okamžité likvidace 80ti miliónového současného koloniálního panství. Na snímku vidíme čs. delegáta Noska při projednávání této otázky.Snímek rezoluce: Sovětské iniciativy se chopila většina asijských a afrických států a předložila vlastní rezoluci, která byla poněkud mírněji formulována než rezoluce sovětská, avšak její podstata byla stejná: likvidovat kolonialismus.Mobutu: Navržená rezoluce pak byla přijata téměř jednomyslně. Žádný stát se neodvážil hlasovat proti, pouze několik koloniálních mocností – USA, Velká Británie, Francie, Holandsko, Portugalsko – se zdrželo hlasování. Avšak zatímco Valné shromáždění přijalo teoreticky rezoluci proti kolonialismu, v praxi – díky koloniálním mocnostem – napomáhá tomu, aby kolonialismus byl zachován. Je tomu tak v bývalém Belgickém Kongu. Na snímku vidíte plukovníka Mobutua, který se chopil před několika měsíci v Kongu násilně moci a za spolupráce s presidentem Kasavubu a s požehnáním belgických a amerických kolonialistů se snaží zachovat v Kongu imperialistům nakloněný režim.Mobutu a novináři: Na druhém snímku vidíte plukovníka Mobutua při tiskové konferenci na které oznámil uchopení moci a svůj „program“.Demolovaný byt: Mobutu a jeho vojáci používají různých forem násilí, aby zastrašili přívržence zákonné Lumumbovi vlády. Na snímku např. vidíte demolovaný byt jednoho z přívrženců Lumumby, jak nám to ukazuje snímek jugoslávské agentury Tanjug.Konžský parlament: Tomuto řádění Mobutuových band se vojska OSN, která mají v Kongu zajišťovat pořádek a samostatný nezávislý vývoj mladé republiky, nesnaží učinit žádnou přítrž. Jednou ze základních mocí v konžské republice je parlament. Tento parlament zvolil presidenta Kasavubu a Lumumbovu vládu. Vojska OSN nejenže nečiní nic proto, aby se parlament mohl sejít, ale nebrání ani Mobutuovým bandám, aby sejití se tohoto parlamentu znemožňovaly, zatýkaly poslance apod. Na snímku vidíme Mobutuovy vojáky před parlamentní budovou.Lumumba: Vrcholem proradné politiky generálního tajemníka OSN a velení vojsk OSN v Kongu se stalo zatčení ministerského předsedy Lumumby. Lumumba se pokusil uprchnout z Leopoldville – kde byl střežen vojsky OSN – do Stanleyville, hlavního města východní provincie, která zůstala věrna Lumumbově vládě. Na cestě byl však chycen a – jak vidíme na snímku – jako zločinec dopraven zpět do Leopoldville.Mapa Konga: Zatím se však někteří členové Lumumbovy vlády přemístili do Stanleyville a rozhodli se dále pokračovat v boji za jednotné protiimperialistické Kongo. V jejich čele stojí místopředseda konžské vlády – Gizenga. Kasavubu na druhé straně se pokusil učinit protitah: Svolal na konec ledna do Leopoldville schůzku konžských politiků – samozřejmě těch, kteří s ním souhlasí – aby vypracovala návrh nové ústavy. Podle nového návrhu má být Kongo federálním státem. Cílů belgických kolonizátorů má být dosaženo touto cestou: provincie Katanga a Kassai, které zrádcové Čombe a Kalondži prohlásili za samostatné státy, mají se tak dostat z moci ústřední vlády a pod přímý vliv Belgičanů a ostatních kolonizátorů. Na vysvětlenou je třeba podotknout, že právě v těchto provinciích je většina konžského uranu.Standarta pro Lumumbu: Avšak boj konžského lidu proti imperialistům a jejich domácím pomahačům zdaleka neskončil. Drtivá většina lidu a politických sil, soustředěných např. v konžském parlamentu, jde za Lumumbou. Některé africké státy – např. Gunea, Ghana, Mali, SAR aj. – nejsou ochotny nečinně přihlížet, jak vojska OSN připravují půdu pro návrat kolonialismu do belgického Konga v jiném přebarvení. Jak ukazuje náš snímek – standarta s nápisem: „Ať žije Lumumba, šéf legální a lidové vlády“ – má Lumumba oporu i v širokých lidových masách. Dalším kolonialistickým vředem na těle současného světa je válka v Alžíru. Generál de Gaulle se ji téměř po celou dobu své vlády pokouší likvidovat – ovšem za co nejmenších obětí pro francouzskou buržoazii.Demonstrace alžírského lidu: Jedním z posledních tahů francouzské vlády je uspořádání referenda všeho francouzského a alžírského obyvatelstva, které mělo schválit de Gaullovu politiku. De Gaullova politika, která byla přece jen nucena učinit určité ústupy Alžířanům, naráží na rozhodný odpor francouzských kolonialistů, žijících v Alžíru. Když de Gaulle před vánocemi odjel do Alžíru, aby tam zahájil politickou kampaň k referendu, přivítali ho tam provokace francouzských kolonistů, tzv. ultra.Manifestace: Tyto provokace francouzských kolonistů a pokrytecká politika generála de Gaulla vyvolaly na druhé straně reakci alžírského obyvatelstva. Alžírské obyvatelstvo, o kterém de Gaulle tvrdil, že souhlasí s jeho politikou, náhle ukázalo své pravé smýšlení. Nejenže vyšlo do ulic, ale dalo také nepokrytě najevo své sympatie k Frontě národního osvobození (FLN), ke své prozatimní vládě v exilu.Vlajky: Na tomto snímku je stejně zřetelné stanovisko, které hájí manifestanti. Vyvěšují vlajky Fronty národního osvobození a na standartě zřetelně čteme: „Ať žije alžírské Alžířsko, FLN.“Vojáci v Alžíru: Proti alžírským demonstracím byla francouzská vláda nucena nasadit ozbrojené síly. Je samozřejmé, že tyto represálie stály stovky mrtvých, především Alžířanů. Ve dne v noci pročesávaly vojenské hlídky arabské čtvrti hlavních měst v Alžíru.Zajatí Alžírané: Po velkých skupinách byli pak zajatí Alžírané odváděni do koncentračních táborů.Tisková konference s předsedou Ferhat Attosem: Ještě v průběhu dramatických událostí uspořádal předseda alžírské prozatimní vlády tiskovou konferenci, na které zaujal stanovisko k nedávným událostem. Označil právem demonstrace alžírského lidu za projev oddanosti prozatimní vládě a Frontě národního osvobození a za nesouhlas s de Gaullovou politikou. Podle názoru alžírské vlády nejlepším řešením osudu Alžírska by bylo uspořádání referenda pod kontrolou OSN.Strašáci: Tyto zdeformované postavy nejsou bohužel strašáci na strašení vrabců či špačků, ale opět projev francouzské politiky. Je to totiž vojenská výstroj, která byla vystavena působení radioaktivního záření z výbuchu 3. francouzské atomové pumy.Zkoušky radiace: Právě tak tato koza se stala obětí pokusů. Má se zjistit, jak na ni působí dávky radiace. Malé aparáty, které jsou přimontovány na kleci, zjišťují stupeň a množství radiace.Muž u přístroje: A na tomto snímku vidíte onen „historický“ okamžik: francouzský generál Jean Thiry právě v okamžiku, kdy mačká knoflík, přivádějící pumu k výbuchu. Moc spokojeně a klidně se netváří!Výbuch třetí francouzské atomové pumy: A tak lidstvo dostalo od francouzských imperialistů k novému roku dárek: třetí výbuch francouzské atomové pumy – a to několik dní potom, co Valné shromáždění OSN odhlasovalo rezoluci, v níž doporučuje nekonat další pokusy s nukleárními zbraněmi. Toto počínání francouzských imperialistů vyvolalo rozhořčení především afrických národů, na jejichž půdě byl pokus proveden, nehledě na to, že takovéto počínání jen přispívá ke zbrojní horečce. Národy málo vyvinutých zemí, které teprve nedávno získaly politickou nezávislost, musí úporně bojovat proti imperialismu v mezinárodním měřítku a proti vnitřním reakčním silám, aby si těžce vybojovanou svobodu udržely. O tom svědčí i poslední vývoj v Laosu a Etiopii.Tank ve Vieng-čanu: Po nastolení vlády Souvanna Phoumy v Laosu, sledující ve vnitřní politice dohodu se silami Vlastenecké fronty v čele s princem Souphanovongem a v zahraniční politice neutralitu a spolupráci se socialistickými a asijsko-africkými zeměmi, se klika generála Noasavana podporovaná Spojenými státy a jejich spojenci v Asii, vzbouřila a z thajského území zahájila útok na Vieng-čan. Náš snímek je z Vieng-čanu, bývalého sídla zákonné vlády Souvanna Phoumy, v jehož ulicích se vedly tvrdé boje mezi vládními a povstaleckými jednotkami. Po tuhých bojích se podařilo zatím povstalcům, otevřeně podporovaným členskými státy SEATO dobýt Vieng-čanu. Imperialistickým silám se nelíbí mírumilovná orientace zákonné vlády na politiku neúčasti v blocích a sjednocení všech demokratických sil země a proto podněcují všechny reakční síly k pučům pod heslem „antikomunismu“.Jednotky v Pathet Laa: Avšak laoský lid, socialistické země a mírumilovné státy v Asii a na celém světě odsuzují tento vývoj kontrarevoluce a podporují zákonnou vládu. Na snímku: základna jednotek Pathet Laa v severní části Laosu.Vojsko: Na dalším snímku vidíme pochodující oddíl jednotek Pathet Laa.Etiopie: Koncem prosince zasedal etiopský parlament a odsoudil povstání a jeho účastníky označil za zrádce. A skutečně – etiopský lid povstání nepodporoval; bylo připravováno malou hrstkou lidí z císařské rodiny, opírající se o císařovu osobní stráž a část policie. Povstání bylo rychle potlačeno silami, jež zůstaly věrné císaři Haile Selasie I. Přesto vzniká otázka – kdo stál v zahraničí za těmito povstalci, kdo měl zájem na odstranění vlády, která provádí politiku neutrality a spolupráce se socialistickými zeměmi?Asfa Wassen: Na snímku etiopský císař při přehlídce své osobní stráže v Addis Abebě. Za ním (v plášti) jeho nejstarší 44letý syn, korunní princ Asfa Wassen, údajný vůdce protistátního puče.Belgické demonstrace: Prohlášení porady představitelů komunistických a dělnických stran uveřejněné v prosinci minulého roku podtrhuje znovu skutečnost, že soudobý kapitalismus není schopen zajistit blahobyt pro všechny pracující. Svědčí o tom i události v Belgii, která je vydávána v západní propagandě za příkladně prosperující kapitalistický stát. Zatím v Belgii probíhá již několik týdnů trvající obrovská stávka, která od roku 1923 nemá obdoby v této zemi. Stávka ochromila veškerý hospodářský život země. Na našem snímku: stávkující kovodělníci ze Seraingu u Lutychu na protestním shromáždění.Demonstrace pracujících v Belgii: Jaké jsou příčiny těchto masových bouří belgických pracujících? Pracující Belgie protestují proti „programu úspor“ Eyskensovy vlády, namířenému proti životní úrovni lidu. Vláda hodlá pod záminkou vynahrazení „konžských ztrát“, a neúměrných vojenských nákladů spojených s členstvím v NATO, snížit sociální rozpočtové výdaje asi o deset miliard a o stejnou částku zvýšit daně spotřební, postihující lidové masy. Na našem snímku vidíme stávkující kovodělníky na demonstraci v Lutychu. Nápis: „Peníze? – Snižte vojenské výlohy!“Stávka belgických listonošů: Avšak vláda dále počítá rovněž s velkým omezením bytové výstavby, školství a různými politickými reformami reakčního rázu, týkajícími se činnosti parlamentu a správy měst a obcí. Proto pracující odhodlaně stávkují dále, dokud vláda nezmění svůj návrh. Na snímku je pohled na bruselské listonoše, kteří znemožnili výjezd autobusu.Belgická policie zasahuje: Vláda se snaží všemi prostředky potlačit stávku. Náš snímek z náměstí v Gentu, ukazující jak policie brutálně rozhání demonstranty.Detail: Na dalším snímku je detail ze zásahu policie proti demonstrantům v Bruselu.Policie očekává demonstranty: Na jedné straně Eyskensova vláda obhajuje svůj program „úspor“ jako jedinou alternativu před nástupem úřednické vlády k moci a na druhé straně stupňuje svůj boj proti pracujícím pomocí hasičských stříkaček v rukou policistů, čekajících na demonstranty. Při jedné srážce došlo k zastřelení dělníka F. Strappena.Parašutisté v Bruselu: Avšak to vše přivodilo ještě větší rozmach boje lidu proti vládě. Komunistická strana Belgie vyslovila v sobotu 31. prosince tři požadavky: 1) odvolání policie a četnictva, 2) zrušení zákona o úsporách, 3) demisi vlády. Na našem snímku pochodují jednotky parašutistů k Jižnímu nádraží v Bruselu. Přes veškeré zastrašování pracujících se má všeobecně za to, že boj ještě nevyvrcholil a že tato stávka belgické dělnické třídy a všeho pracujícího lidu Belgie je největším střetnutím ve velkém třídním zápase posledních 25 let belgických dějin. Tyto události zasahují smrtelnou ránu různým teoriím o „lidovém kapitalismu“ a teorii o „státu všeobecného blahobytu“.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleCo se stalo ve světě - 1/61VýrobceDPrahaRok1961Délka36 okénekAutor textuPokštefl Josef, Novák EduardPředlohaDJOBOznačení6239Další diafilmy výrobceDějepis 6/D11 – Řecko – Řecké náboženství a bájeNýty a klínyArchitektura 19. století v českých zemíchJak zjišťujeme chemické složení hvězd