Československá astronomie I. dílAstronomické poznatky lze vysledovat i ve stavbách osídlení mladší doby kamenné po celé Evropě (Stonehenge). Rovněž i u nás existují památky z této doby (dokonce i starší), v současné době probíhá výzkum jejich astronomické orientace. Byla to hlavně sídliště, u nichž spojnice důležitých konstrukčních bodů mířily na astronomicky důležité body na horizontě (poloha Slunce o slunovratech, měsíční extrémy). Většinou se jednalo o stavby z ohromných kamenných bloků. V menším měřítku nacházíme podobné útvary i u nás (obr. – Klobuky u Slaného). Pro značná poškození většiny těchto staveb však nelze dnes dokázat jejich astronomickou orientaci.Další část astronomické historie nalezneme v Národním technickém muzeu v Praze. Dva sextanty z dílny Jošta Bürgiho a Erasma Hebermela a celá řada dalších přístrojů od astrolábu až po moderní zrcadlový dalekohled dokumentují vývoj astronomické techniky.+34Další část astronomické historie nalezneme v Národním technickém muzeu v Praze. Dva sextanty z dílny Jošta Bürgiho a Erasma Hebermela a celá řada dalších přístrojů od astrolábu až po moderní zrcadlový dalekohled dokumentují vývoj astronomické techniky.První skutečně moderní hvězdárna byla vybudována v jezuitské koleji Klementinum r. 1751. S rozvojem městského osvětlení přestává klementinská hvězdárna jako vědecké pracoviště vyhovovat a je uzavřena. Před otevřením Lidové hvězdárny na Petříně zde pak byly umístěny přístroje pro hvězdárnu a konalo se zde i pozorování pro veřejnost až do otevření Hvězdárny v květnu 1928.Astronomický ústav ČSAV Ondřejov u Prahy: Ústav vznikl v místech soukromé hvězdárny bratří Fričů, kteří ji později odkázali státu. Dnes je Ondřejov naším největším astronomickým pracovištěm. Centrální kopule je původní kopule staré hvězdárny, dnes již nevyhovuje, neboť do ní svítí reflektory aut z dálnice. Proto je 60cm reflektor přestěhován do nové kopule poblíž kopule dvoumetrového dalekohledu.Budova a kopule 2m dalekohledu je sídlo stelárního oddělení. Těžiště práce oddělení je ve sledování Be hvězd a těsných dvojhvězd. Zrcadlový dalekohled o Ø 2 m od fy Zeiss v NDR je 10. největší dalekohled na světě.Budova a kopule 2m dalekohledu je sídlo stelárního oddělení. Těžiště práce oddělení je ve sledování Be hvězd a těsných dvojhvězd. Zrcadlový dalekohled o Ø 2 m od fy Zeiss v NDR je 10. největší dalekohled na světě.Dalším oddělením ondřejovské observatoře je sluneční oddělení. K jeho vybavení patří mj. i radioteleskop, přebudovaný z radarové stanice z II. světové války, a měřící radiové záření Slunce. Další zařízení jsou ve střeše hlavní budovy a v budově spektroheliografu, kam je sluneční světlo vrháno zrcadly celostatu.Dalším oddělením ondřejovské observatoře je sluneční oddělení. K jeho vybavení patří mj. i radioteleskop, přebudovaný z radarové stanice z II. světové války, a měřící radiové záření Slunce. Další zařízení jsou ve střeše hlavní budovy a v budově spektroheliografu, kam je sluneční světlo vrháno zrcadly celostatu.Nově vzniklá aparatura pro laserové měření vzdálenosti družic je využíváno oddělením dynamiky sluneční soustavy. Tímto způsobem je možné měřit vzdálenosti družic s přesností asi 5–10 cm, což postačuje pro přesná měření tvaru Země, změn vrchních vrstev atmosféry aj.Nově vzniklá aparatura pro laserové měření vzdálenosti družic je využíváno oddělením dynamiky sluneční soustavy. Tímto způsobem je možné měřit vzdálenosti družic s přesností asi 5–10 cm, což postačuje pro přesná měření tvaru Země, změn vrchních vrstev atmosféry aj.Nejmladším astronomickým oborem je družicová astronomie. Pomocí organizace Interkosmos máme možnost kosmických měření i my. Anténa na snímku slouží k příjmu signálů ze slunečních družic série Interkosmos.Astronomický ústav SAV sídlí v Tatranské Lomnici a jeho pozorovatelny jsou na Skalnatém Plese a Lomnickém štítě. Vysokohorské podmínky umožňují sledování Slunce a rovněž i komet. Na Skalnatém Plese byly rovněž vytvořeny světoznámé hvězdné atlasy dr. Bečváře.Astronomický ústav SAV sídlí v Tatranské Lomnici a jeho pozorovatelny jsou na Skalnatém Plese a Lomnickém štítě. Vysokohorské podmínky umožňují sledování Slunce a rovněž i komet. Na Skalnatém Plese byly rovněž vytvořeny světoznámé hvězdné atlasy dr. Bečváře.Astronomický ústav SAV sídlí v Tatranské Lomnici a jeho pozorovatelny jsou na Skalnatém Plese a Lomnickém štítě. Vysokohorské podmínky umožňují sledování Slunce a rovněž i komet. Na Skalnatém Plese byly rovněž vytvořeny světoznámé hvězdné atlasy dr. Bečváře.Humenné: Hvězdárna má kopuli na střeše domu na okraji města a její kanceláře a přednáškový sál jsou umístěny v objektu bývalého kláštera a jsou pro popularizační práci pěkně zařízeny. Je to naše nejvýchodnější hvězdárna.Prešov: Stará hvězdárna sídlila v nevyhovujících prostorách ve středu města, malá kopule je umístěna na střeše jednopatrového domu. Prostory hvězdárny nevyhovovaly a proto se nyní rekonstruuje bývalá pozorovatelna (jedna z prvních na Slovensku) umístěná na vodárenské věži v areálu nemocnice. Kromě pěkného prostředí získá hvězdárna i dostatek prostoru pro činnost.Prešov: Stará hvězdárna sídlila v nevyhovujících prostorách ve středu města, malá kopule je umístěna na střeše jednopatrového domu. Prostory hvězdárny nevyhovovaly a proto se nyní rekonstruuje bývalá pozorovatelna (jedna z prvních na Slovensku) umístěná na vodárenské věži v areálu nemocnice. Kromě pěkného prostředí získá hvězdárna i dostatek prostoru pro činnost.Hvězdárna v Rimavské Sobotě je postavena zcela nedávno. Byla otevřena v r. 1977, má pěkný přednáškový sál, pracovny pro sekce a kopuli s dalekohledem Zeiss Condé 15/225 cm.Hvězdárna v Rimavské Sobotě je postavena zcela nedávno. Byla otevřena v r. 1977, má pěkný přednáškový sál, pracovny pro sekce a kopuli s dalekohledem Zeiss Condé 15/225 cm.Hurbanovo: Stará Hurbanovská hvězdárna existovala již před válkou, dnes zde má sídlo Slovenské ústredie amatérskej astronomie. Největším přístrojem je reflektor Ø 60 cm. Do malé kopule a pro letní akce (ZMAS) hvězdárna zakoupila mobilní přístroj Celestron Ø 15 inch. Nyní se nově buduje malé planetárium a nová budova.Hurbanovo: Stará Hurbanovská hvězdárna existovala již před válkou, dnes zde má sídlo Slovenské ústredie amatérskej astronomie. Největším přístrojem je reflektor Ø 60 cm. Do malé kopule a pro letní akce (ZMAS) hvězdárna zakoupila mobilní přístroj Celestron Ø 15 inch. Nyní se nově buduje malé planetárium a nová budova.Vsetínská hvězdárna patří k menším, ale velmi pěkným hvězdárnám. Je umístěna na svahu (bohužel severním) nad městem, takže osvětlení z města poněkud vadí. Dalekohled je refraktor Ø 20/300 cm a koronograf Ø 10/150 cm.Vsetínská hvězdárna patří k menším, ale velmi pěkným hvězdárnám. Je umístěna na svahu (bohužel severním) nad městem, takže osvětlení z města poněkud vadí. Dalekohled je refraktor Ø 20/300 cm a koronograf Ø 10/150 cm.Hvězdárna ve Valašském Meziříčí stojí dnes v místech staré soukromé Ballnerovy hvězdárny, jejíž dřevěná budova se zachovala dodnes.Hvězdárna má dvě budovy s celkem 4 kopulemi. V hlavní budově s přednáškovým sálem a třemi kopulemi se konají pozorování pro veřejnost, druhá kopule je určena pro odbornou práci. Kromě toho je hvězdárna i meteorologickou stanicí 1. řádu. V druhé budově je pak umístěna sluneční laboratoř, neboť pozorování fotosféry je jedním z úkolů hvězdárny.Hvězdárna má dvě budovy s celkem 4 kopulemi. V hlavní budově s přednáškovým sálem a třemi kopulemi se konají pozorování pro veřejnost, druhá kopule je určena pro odbornou práci. Kromě toho je hvězdárna i meteorologickou stanicí 1. řádu. V druhé budově je pak umístěna sluneční laboratoř, neboť pozorování fotosféry je jedním z úkolů hvězdárny.Hvězdárna má dvě budovy s celkem 4 kopulemi. V hlavní budově s přednáškovým sálem a třemi kopulemi se konají pozorování pro veřejnost, druhá kopule je určena pro odbornou práci. Kromě toho je hvězdárna i meteorologickou stanicí 1. řádu. V druhé budově je pak umístěna sluneční laboratoř, neboť pozorování fotosféry je jedním z úkolů hvězdárny.Hvězdárna má dvě budovy s celkem 4 kopulemi. V hlavní budově s přednáškovým sálem a třemi kopulemi se konají pozorování pro veřejnost, druhá kopule je určena pro odbornou práci. Kromě toho je hvězdárna i meteorologickou stanicí 1. řádu. V druhé budově je pak umístěna sluneční laboratoř, neboť pozorování fotosféry je jedním z úkolů hvězdárny.Přerov: Hvězdárna je umístěna v parku nedaleko městského centra a má dvě pozorovací stanoviště – domeček s odsuvnou střechou 7 × 7 m a kopuli.Uherský Brod: Hvězdárna stojí mimo město a je ukázkou pěkné malé hvězdárny, spravované Závodním klubem ROH. Je vybavena dalekohledem condé Ø 15/225 cm.Olomouc: Hvězdárna stojí za městem v blízkosti nové dálnice, má velkou budovu s kopulí, pozorovacím domečkem a terasou. Kromě astronomické činnosti je hvězdárna též meteorologickou stanicí 1. řádu.Olomouc: Hvězdárna stojí za městem v blízkosti nové dálnice, má velkou budovu s kopulí, pozorovacím domečkem a terasou. Kromě astronomické činnosti je hvězdárna též meteorologickou stanicí 1. řádu.Veselí na Moravě: Hvězdárna stojí na okraji města a přístup k ní je podél říčního kanálu. Prostory hvězdárny jsou umístěny ve dvou přízemních budovách, na jedné je kopule. Některé další přístroje jsou i na pozemku hvězdárny.Hvězdárna ve Ždánicích je skvělou ukázkou práce ZK ROH n. p. Nářadí. Má dvě kopule s velkými amatérskými refraktory a reflektory, buduje se malé planetárium (z Brna), dále je k dispozici přednáškový sál, učebny, společenská místnost s restauračním zařízením pro 100 osob a buduje se sauna (!) Tato hvězdárna nemá žádného (!) placeného zaměstnance a její činnost vykonávají dobrovolní spolupracovníci. Z technických důvodů není uveden (byl zničen v laboratoři) obrázek budovy, který by ukázal její polohu a velikost.Hvězdárna ve Ždánicích je skvělou ukázkou práce ZK ROH n. p. Nářadí. Má dvě kopule s velkými amatérskými refraktory a reflektory, buduje se malé planetárium (z Brna), dále je k dispozici přednáškový sál, učebny, společenská místnost s restauračním zařízením pro 100 osob a buduje se sauna (!) Tato hvězdárna nemá žádného (!) placeného zaměstnance a její činnost vykonávají dobrovolní spolupracovníci. Z technických důvodů není uveden (byl zničen v laboratoři) obrázek budovy, který by ukázal její polohu a velikost.׋›Tento obrázek je určen pouze pro uživateleČeskoslovenská astronomie 1. dílVýrobceDPrahaRok1978Délka38 okénekAutor textuHlad Oldřich Prof.PředlohaFYZKOznačení6279Další diafilmy výrobceZ dějin národa Českého – díl 5Za jediným cílemMarx-leninské učení o válce 1.dílRozpoznávání letadel 5 Prověřovací 2.část